Generál Pavel by rozvojovou pomoc nepočítal do dvouprocentních výdajů na obranu

Do dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), které mají členské země NATO začít v příštích letech vydávat na obranu, by se neměla započítávat jejich rozvojová pomoc v krizových regionech. Myslí si to český generál Petr Pavel, který je předsedou vojenského výboru Aliance. Dohodnutá dvě procenta jsou podle něj jen základem, země mají být posuzovány i dalšími kritérii.

Spojenecké země nedávno, po opakovaných výzvách prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, zopakovaly na summitu v Bruselu svůj závazek dostat se na kýžená dvě procenta výdajů v roce 2024. Dohodly se na tom už v roce 2014 na summitu ve Walesu.

Například Německo, ale také představitelé Evropské komise, nicméně argumentují, že rozvojová pomoc, která přispívá ke stabilizaci krizových regionů, by se mezi evropské výdaje na bezpečnost počítat měla. EU patří mezi největší poskytovatele takové pomoci ve světě.

„Já musím jednoznačně říct, že ten závazek ke dvěma procentům se týká výdajů na obranu. Do toho samozřejmě v tuto dobu nespadají rozvojové aktivity pod hlavičkou jiných ministerstev,“ řekl generál Pavel Českému rozhlasu.

Připustil, že je opodstatněný pohled, podle kterého prostředky na takovou pomoc rovněž přispívají ke stabilitě a obraně. Nemyslí si ale, že je teď vhodná doba zahajovat debatu, zda tyto prostředky do dvou procent HDP dohodnutých v Alianci započítávat, nebo ne.

Pavel: Dvě procenta jsou jen základ

„Mnohokrát jsem řekl, i když to nesklízí příliš vstřícné přijetí, že kromě těch dvou procent se musíme orientovat také na tu věcnou stránku. Tedy jaký je z těch dvou procent výstup,“ upozornil Pavel. Významné podle něj je, kolik jednotek, techniky a know-how poskytnuté peníze skutečně zajistí.

Podle generála je také důležité sledovat, jak členské země do aktivit NATO konkrétně přispívají, tedy jak se podílejí na operacích, cvičeních a dalších aliančních iniciativách. „Tento vějíř kritérií nám potom dá ucelený obrázek toho, jak který stát konkrétně přispívá,“ řekl. Domluvená dvě procenta jsou podle něj jen základem, který bude mít plný význam až ve chvíli, kdy se reálně změní v lepší schopnosti, možnosti a účast na operacích Aliance.

Na jaře na summitu v Bruselu šéfové států a vlád evropských zemí NATO potvrdili, že země do konce roku vypracují konkrétní plány, jak se ke dvěma procentům HDP v roce 2024 chtějí dopracovat. Zatím se to podařilo jen několika státům.

„Já myslím, že se dozvíme víc po jednání ministrů obrany teď ve čtvrtek,“ poznamenal Pavel. Ministři i generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg by měli naznačit, jak přesně bude s plány nakládáno dál. Podle Pavla ale nepůjde o jednorázový popis, jak se chce která země do roku 2024 reálně k dvěma procentům dopracovat. Ministři by se měli domluvit i na pravidelné revizi a úpravách svých plánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 26 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...