Haag - Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu dnes poslal chorvatského generála Anteho Gotovinu za válečné zločiny na 24 let do vězení. Uznal jej vinným v devíti bodech obžaloby z deseti. Generál Ivan Čermak byl zproštěn viny a další generál Mladen Markać dostal 18 let. Čtení rozsudku přenášela v přímém přenosu chorvatská televize. Chorvatská vláda ho poté odsoudila.
Generál Gotovina dostal za válečné zločiny 24 let
Soud uznal 55letého hlavního obžalovaného Gotovinu vinným z pronásledování, nuceného odsunu, drancování, zlovolného ničení měst a vesnic, vražd, nelidského jednání a krutého zacházení. Do výkonu trestu se mu započítá pět let a čtyři měsíce, které strávil ve vyšetřovací vazbě.
K uvedeným zločinům docházelo během dobývání samozvané Republiky srbská Krajina, vyhlášené chorvatskými Srby po jednostranném odtržení Chorvatska od bývalé Jugoslávie. Soud konstatoval, že Gotovina tyto zločiny osobně nespáchal, byl však jako vrchní velitel působících vojsk za ně přímo zodpovědný. Zproštěn byl obvinění ze zločinů proti lidskosti.
GALERIE
videogallery_14635
„Soud považuje dělostřelecké ostřelování Benkovace, Kninu a Obrovace ze 4. a 5. května 1995, nařízené generálem Gotovinou, za nezákonné útoky na civilisty a civilní cíle,“ prohlásil soudce Alphons Orie při čtení rozsudku v Haagu. „Toto chování Gotoviny působilo jako vzor a významně přispělo k obecně zločinnému charakteru tažení,“ dodal.
Ivo Josipović, chorvatský prezident:
„Teze o zločinném spolčení, na kterém se mělo podílet nejvyšší politické a armádní velení je vážný právní a politický krok, který mě šokoval.“
Gotovina od počátku vinu popíral. Jeho stanovisko sdílí i značná část chorvatské veřejnosti, která v něm vidí hrdinu - osvoboditele „okupované“ části země. Verdikt dnes kritizovala i chorvatská premiérka Jadranka Kosorová. Ta se nechala slyšet, že její vláda „použije všechny legální prostředky k napadení“ dnešního rozhodnutí. „Operace Bouře byla legální operací, jejímž cílem bylo osvobození okupovaného chorvatského území,“ prohlásila Kosorová.
Gotovina před dopadením dlouho unikal, zatčen byl až v prosinci 2005. Tehdy už se stal zjevnou překážkou pro přijetí Chorvatska do Evropské unie, ztratil proto rozhodující politickou podporu. Chorvatský týdeník Globus s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že informátorovi, který pomohl policii Gotovinu najít, vyplatily USA odměnu pět milionů dolarů.
Generál Čermak byl velitelem posádky v Kninu, obviňované z uskutečňování „etnických čistek“ proti Srbům. Osvobozen byl pro nedostatek důkazů.
Generál Markać velel speciálním policejním jednotkám nasazeným v rámci operace Bouře. Byl shledán vinným ve většině bodů jako Gotovina. Oba generálové, Čermak a Markać, se ICTY vzdali dobrovolně 11. března 2004, tedy ještě před dopadením Gotoviny.
Rozsudek nad touto trojicí se očekával také jako důkaz nestrannosti tribunálu. Zejména srbská strana často tvrdí, že odsuzováni dosud byli převážně Srbové, zatímco na zločiny páchané ostatními národnostmi bývalé Jugoslávie na Srbech se často zapomíná.
Ante Gotovina
* 12. října 1955 na ostrově Pašman poblíž Zadaru
Jako šestnáctiletý utekl do Francie. Přidal se k cizinecké legii a bojoval v Africe. Ve Francii byl později stíhán za trestnou činnost a odsouzen k několikaletému trestu.
Po návratu do Chorvatska se stal oddaným následovníkem prezidenta Franja Tudjmana. Oženil se se sekretářkou ministra obrany a přes absenci vzdělání byl jmenován generálem. V 90. letech údajně získal jeden z největších majetků v zemi.
Proslul jako velitel takzvané operace Bouře, která byla namířena proti chorvatským Srbům. Při této akci v srpnu 1995 chorvatská armáda dobyla zpět samozvanou Republiku srbská Krajina, kterou vyhlásili Srbové po jednostranném odtržení Chorvatska od Jugoslávie v roce 1991. Při ofenzivě a v následných akcích bylo zabito nejméně 150 srbských civilistů a 150 000 až 200 000 jich bylo nuceno uprchnout.
Po válce se mu dlouho dařilo skrývat. Přestože Chorvatsko opakovaně popíralo, že by pobýval na jeho území, byl generál v zemi údajně několikrát spatřen. Spekulovalo se ale i o tom, že žije ve Francii, Jižní Americe nebo pod ochranou mafie na Sicílii.
7. prosince 2005 byl zadržen na Kanárských ostrovech.
Před ICTY byl obžalován z pronásledování, deportace, nuceného odsunu, drancování, zlovolného ničení měst a vesnic, vražd, nelidského jednání a krutého zacházení. Zločinů se měl dopustit s cílem trvale vysídlit srbské obyvatelstvo z chorvatské Krajiny.
Gotovina celou dobu vinu popírá. Jeho stanovisko sdílí značná část chorvatské veřejnosti, která v něm vidí hrdinu.
Obvinění proti němu bylo vzneseno 8. června 2001, soudní proces začal 11. března 2008.
GALERIE
Ante Gotovina je pro velkou část Chorvatů hrdinou