Paříž - Jako jasný vítěz vyšel francouzský prezident François Hollande ze druhého kola parlamentních voleb, když si jeho socialisté spolu se svými spojenci zajistili absolutní většinu v Národním shromáždění. V situaci, kdy levice už kromě nejvyšší ústavní funkce kontroluje i horní parlamentní komoru a velký počet regionů, začínají francouzská média hovořit o „historickém“ vítězství.
Hollandovi socialisté mají spolu se spojenci podle konečných výsledků 314 z 577 poslaneckých mandátů. Socialistická strana (PS) obdržela 280 míst v parlamentu, jejich další levicoví spojenci 34 mandátů. Nemusí se tak spoléhat na Zelené, kteří získali 17 křesel, a
radikální levici z Levé fronty, která bude zastoupena deseti zákonodárci. Velkým poraženým voleb je Svaz pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho, které má 194 křesel. Společně s dalšími pravicovými skupinami má 229 míst.
Kromě řady dalších stran zaznamenala velký úspěch nacionalistická Národní fronta (FN), která bude zastoupena dvěma poslanci, včetně dvaadvacetileté Marion Maréchalové-Le Penové, vnučky zakladatele strany Jeana-Marieho Le Pena.
Dalším rekordem je počet žen v parlamentu. Nyní je jich 155, zatímco po minulých volbách bylo v Národním shromáždění 107 poslankyň.
Výsledek voleb dělá vrásky Angele Merkelové
Volební výsledek Hollandovi uvolní ruce k reformám, které znepokojují pravici a dělají vrásky i německé kancléřce Angele Merkelové. Na domácí frontě chce Hollande daňovou reformou postihnout nejmajetnější vrstvy a konzervativní evropské finančníky znepokojuje jeho investiční politika, kterou si chce zvolit jako zbraň proti recesi. Do stagnující evropské ekonomiky navrhuje napumpovat 120 miliard eur.
Jean Marc Ayrault, francouzský premiér:
„Čekají nás důležité evropské schůze, prezident jim věnuje veškerou energii. Cílem je obrátit Evropu směrem k růstu a zachránit eurozónu před spekulacemi.“
S napětím se očekával volební výsledek bývalé prezidentské kandidátky socialistů Ségolene Royalové, někdejší životní partnerky prezidenta Hollanda. Do její kampaně vstoupila Hollandova nynější partnerka Valérie Trierweilerová, která veřejně podpořila oponenta Royalové Oliviera Falorniho. Podle předběžných odhadů Royalová volební souboj těsně prohrála. Výsledek označila za „zradu“.
Krajní pravice se žene vpřed
Poprvé od roku 1998 bude zřejmě v parlamentu krajní pravice. Navzdory dvoucifernému výsledku ale v důsledku volebního systému bude mít Národní fronta maximálně čtyři, ale nejspíš jen dva mandáty. Její vůdkyně Marine Le Penová se navíc podle některých průzkumů do poslaneckých lavic nedostala. Místo si naopak zajistila její neteř, dvaadvacetiletá Marion Maréchalová-Le Penová.
Marion Meréchalová-Le Penová, poslankyně Národní fronty:
„Nám drahé ideály budou konečně zastoupeny: priorita národa, obnovení bezpečnosti, sociální spravedlnost, ochrana naší politické a ekonomické suverenity a naší identity před globalizací.“
Neúspěšný byl v souboji o poslanecké křeslo i centristický politik François Bayrou, který byl třetí v prezidentských volbách v roce 2007. Bayrou získal v Pau na jihovýchodě země jen 30 procent hlasů a daleko zaostal za vítězným socialistickým kandidátem. Ve volbách neuspělo ani několik ministrů bývalé vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho, například někdejší ministr vnitra Claude Guéant, ministryně zahraničí Michele Alliotová-Marieová nebo ministryně školství Nadine Moranová. Parlamentní křesla si naproti tomu zajistili generální tajemník pravicové UMP Jean-François Copé nebo bývalý francouzský premiér François Fillon.
Z pravicových politiků komentoval stručně volby bývalý ministr zahraničí Alain Juppé. Uznal, že pravice „zaznamenala jasné ztráty“.
Druhého kola voleb se zúčastnilo 44 procent voličů, což je rekordně nízké procento. Volební účast mohlo ovlivnit přesvědčení mnoha Francouzů, že i bez jejich přispění mají socialisté vítězství zajištěno. Právo volit mělo 46 milionů Francouzů, pro něž bylo otevřeno 65 000 volebních místností. V prvním kole získalo přímý mandát pouze 36 poslanců, o ostatní křesla svedli kandidáti boj dnes.
Přehled hlavních politických stran:
Socialistická strana (PS) získá podle analytiků 283 až 329 křesel, přičemž pro opanování dolní komory parlamentu jich potřebuje 289. V případě, že této většiny sama nedosáhne, měla by jí stačit spolupráce s vládními spojenci z řad ekologistů, kterým se předvídá deset až 15 křesel. Socialisté by se tak každopádně měli vyhnout alianci s radikální levicí.
Hlavní pravicová opozice v čele se Svazem pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho může podle odhadů doufat v zisk jen 210 až 263 křesel. Vedení se překvapivě rozhodlo vyzvat své voliče, aby otevřeně nepodporovali kandidáta FN, ale ani kandidáta PS ve volebních obvodech, kde zástupce UMP v prvním kole neobstál a kde se představitel PS nyní střetne s kandidátem FN. UMP tak podle komentářů nepřímo podpořila krajní pravici nejméně ve 20 okrscích.
Nacionalistická Národní fronta (FN) posiluje. Její šéfka Marine Le Penová získala v prezidentských volbách téměř 18 procent hlasů a nyní až pět poslanců FN se může dostat do parlamentu, kde strana nebyla od roku 1988. Může získat poslanecká křesla, přestože stranu, která brojí proti přistěhovalcům a Evropské unii, velmi znevýhodňuje dvoukolový většinový systém a izolace na politické scéně.
