I když francouzští centristé nezískali v nově zvoleném Národním shromáždění takovou převahu, jakou slibovaly průzkumy, jsou pro ně volby jednoznačným úspěchem. Shoduje se na tom většina francouzských listů. Hnutí Republika v pohybu (REM) prezidenta Emmanuela Macrona se spojeneckou formací MoDem po nedělním, druhém kole voleb obsadí 350 z 577 parlamentních křesel.
- Podle zpřesňovaných volebních výsledků ministerstva vnitra REM obdrželo v nedělním, druhém kole parlamentních voleb 308 z 577 parlamentních mandátů a spolu se spojenci z formace MoDem obsadí 350 křesel.
- Socialisté, kteří dosud parlamentu dominovali, mají 30 poslanců, pravicoví Republikáni 112. Krajně levicová strana Nepodrobená Francie obsadí 17 křesel, nacionalistická Národní fronta osm. V parlamentu zasedne 424 nováčků.
„Vítězství pro centristy“, nazval svůj materiál k volbám levicový list Libération. Ekonomický list Les Echos doplnil diagram budoucího rozložení sil v parlamentu titulkem „Vítězná sázka“. „Macron rozdělil sněmovnu“, nazval svůj úvodník list Libération. Pravicový deník Le Figaro připomenul pro Macrona stejně úspěšné nedávné prezidentské volby a shrnul to v titulku „Po Elysejském paláci i Národní shromáždění“.
Server listu Le Parisien hovoří o historických volbách a stejně tak historické neúčasti voličů. Někteří komentátoři se zaměřili právě na rekordní neúčast voličů, protože jich k urnám přišlo jenom něco přes 43 procent.
Průzkumy předpokládaly, že centristé obsadí kolem 440 křesel, což se nepotvrdilo a odborníci to dnes komentují tak, že voliči nedali prezidentovi pro splnění reformních plánů úplně volnou ruku. „Ale je neoddiskutovatelné, že většinu má. To mu usnadní úkol, ale rovněž zvýší očekávání,“ napsal komentátor listu Les Echos.
Deník Le Monde upozornil, že se po volbách vymění obsazení 75 procent parlamentních křesel, což je rekord. Ze 577 poslanců zvolených v minulých volbách v roce 2012 do lavic už znovu nezasedne 432 osob. Specialista na ústavní právo Didier Maus řekl, že se volilo „proti všemu, co bylo spojeno s minulým systémem a že se nyní zkusí něco jiného“.
Francouzský premiér Édouard Philippe večer předložil demisi své vlády, jak vyžaduje tradice po parlamentních volbách. V nejbližších dnech se podle mluvčího vlády Christopha Castanera očekávají menší změny v jejím personálním složení. Mluvčí řekl, že věří, že Philippe bude znovu jmenován jejím předsedou. Premiér pak o státním svátku 4. července poslance seznámí s hlavním programem své vlády.
Ve vládě už nebude ministr pro územní soudržnost Richard Ferrand, který je podezřelý mimo jiné z majetkových trestných činů a z nepoctivého jednání. Podle televize BFM se ovšem Ferrand na Macronovo přání ujme vedení poslaneckého klubu hnutí REM.
Macrona čeká boj o zákoník práce
Prezident Macron bude mít minimálně zpočátku, kromě dostatečné podpory v parlamentu, na své straně i výhodnou volební dynamiku, podotýká zpravodaj ČT ve Francii Petr Zavadil.
„Lidé očekávají, že bude jednat rychle a chtějí mu zatím dát příležitost, aby prosazoval základní body svého volebního programu. Macron nechce udělat stejnou chybu jako jeho předchůdce Francois Hollande, který začátek svého mandátu trochu prováhal a potom se mu důležité reformy dělaly už velmi těžko,“ uvedl Zavadil.
Macrona čeká především změna zákoníku práce, který má ulehčit najímání, ale také propuštění ze zaměstnání, vysvětlil zpravodaj s tím, že pro prezidenta to bude zřejmě první velká zkouška ohněm.
Macron chce hned od začátku řešit také zákon o zprůhlednění politického života, který má zabránit kumulaci politických mandátů nebo zaměstnávání příbuzných jako poslaneckých asistentů, a jehož návrh už tento týden předložil ministr spravedlnosti, připomněl Zavadil. Jednou z priorit by mělo být i vytvoření nové protiteroristické centrály, má se změnit vyplácení dávek v nezaměstnanosti, čeká se na důchodovou reformu, dodal zpravodaj.
