Středověká freska, na které sotva zaschly barvy. A ne proto, že by na ní pracovali restaurátoři. Na hradě v jihozápadní Francii ji tři měsíce maloval tamní historik umění. Vymyslel motiv, na který použil dobové techniky. Majitel hradu ujišťuje, že nechce falšovat historii, ale přiblížit návštěvníkům život a představivost středověkého člověka.
Kdyby nebyla tak dokonale zachovaná, mohla by zmást i znalce. Freska Devíti chrabrých na hradě Castelnaud je přesně taková, jaká by mohla být ve středověku. Všechno je dobové: výběr písma i tématu, způsob zobrazení, vedlejší motivy i samotné barvy. Po těch by ovšem návštěvník u skutečné středověké malby pátral marně. Čas by se na nich notně podepsal.
„Středověk je barevný! A to si náš návštěvník bude moci uvědomit při pohledu na tuto malbu, přestože jsme naši paletu opravdu omezili na materiály, které byly v té době k dispozici,“ říká tvůrce fresky Pascal Fournigault.
Tou dobou je míněno 15. století. Doba, kdy idylické krajině vládli z výše svých hradů rytíři. Téma devíti chrabrých k údolí řeky Dordogne logicky patří. Rytířské hrady jsou tady prakticky na každém kroku. V jednom panském sídle nedaleko odsud navíc před šesti lety objevili fresku na stejné téma.
„Jsou to zbytky, které jsou dost vzácné, ve Francii je takových velmi málo,“ upozorňuje vedoucí pedagogického oddělení hradu Castelnaud Patricia Fruchonová.
Majitel hradu v tomto kraji strávil dětství. Jeho otec byl starosta nedalekého městečka. I proto se rozhodl opustit úspěšnou kariéru v leteckém průmyslu a věnuje se rekonstrukci hradů. Z Castelnaudu udělal muzeum středověké války, ke které téma Devíti chrabrých neodmyslitelně patří.
„Udělali jsme to přesně tak, jako by se to udělalo před pěti nebo šesti staletími. Je to práce přinášející poznání, práce archeologická, která je ve Francii – a myslím, že i v Evropě – unikátní,“ ujišťuje majitel Castelnaudu Kléber Rossillon.
Freska by tak mohla přilákat do hradu další návštěvníky. Už teď jich tam každý rok zamíří zhruba čtvrt milionu.
