Francouzské dráhy odškodní oběti holocaustu za deportace

Washington/Paříž - Francie a USA se dohodly na odškodnění pro oběti holocaustu, které francouzské státní železnice SNCF během druhé světové války odvezly do nacistických koncentračních táborů. Do kompenzačního fondu přispěje Paříž částkou 60 milionů dolarů (1,35 miliardy korun). Celkem bylo z Francie transportováno do koncentračních táborů 76 tisíc Židů, pouze tři tisíce jich přežily. Na Česko se kompenzace nevztahují.

Jak ve Washingtonu oznámila francouzská zmocněnkyně Patrizianna Sparacino-Thiellayová, odškodnění bude určeno tisícům přeživších, případně jejich pozůstalým – včetně občanů Izraele, USA či Kanady. Odhaduje se, že přeživší by měli dostat odškodné 100 tisíc dolarů (2,2 milionu korun), zatímco pozůstalí by dostali odškodné v řádu desetitisíců dolarů. Dohodu ještě musí schválit francouzský parlament.

Spojené státy na oplátku francouzskou stranu ujistily, že proti SNCF nebudou podniknuty v USA právní kroky. Americké státy Maryland, New York, Florida a Kalifornie se totiž snažily francouzské dráhy vyloučit z jakékoliv případné obchodní spolupráce, případně na ně kvůli jejich roli ve druhé světové válce podaly trestní oznámení.

SNCF a někteří historici se nicméně hájí tím, že k účasti na deportaci byly dráhy donuceny okupační německou armádou v letech 1940-1944. Šéf SNCF už před čtyřmi lety vyslovil politování nad důsledky činnosti drah v minulosti. Francouzská vláda již za druhou světovou válku vyplatila odškodné v přepočtu ve výši 135 miliard korun, ovšem pouze francouzských občanům.

Portál france24.com poznamenal, že SNCF v minulosti odmítala přijmout přímou odpovědnost za pomoc s transporty. Dráhy sice vyjádřily lítost nad osudy Židů, zároveň ale tvrdily, že během okupace neměly kontrolu nad železničními operacemi. Ačkoli SNCF není součástí dohody, tak tato společnost přispěje v nadcházejících letech do fondů spravujících památníky a muzea holokaustu v USA, Izraeli a Francii částkou ve výši čtyř milionů dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Austrálii začal platit zákaz sociálních sítí do šestnácti let

V Austrálii začal platit zákon, který zakazuje dětem mladším šestnácti let přístup na sociální sítě, jako jsou TikTok, Instagram, Facebook, ale i videoplatforma YouTube. Hned první den po zavedení si někteří rodiče stěžují na nová opatření, kvůli nimž se prý jejich děti ocitly v zoufalé situaci, uvedla ve středu agentura AP. Odborníci hovoří o pozitivní změně, kterou by měly zvažovat i státy Evropy.
před 6 mminutami

I po českých turistech by mohly USA chtít pět let záznamů ze sociálních sítí

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje od zahraničních turistů, kteří pro vstup do Spojených států nepotřebují vízum, vyžadovat jejich historii na sociálních sítích za posledních pět let. Požadavek bude součástí žádosti o povolení vstupu do země prostřednictvím systému ESTA. Opatření se mimo jiné dotkne řady evropských zemí včetně Česka. Píše o tom deník The Washington Post s odvoláním na návrh Celní a pohraniční stráže ve federálním registru.
před 9 mminutami

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 31 mminutami

Machadová má být v Oslu, na předání Nobelovy ceny za mír ale nedorazila

Venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová předeslala, že přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Podle agentur to oznámil Norský Nobelův institut. Svůj příjezd do norské metropole později potvrdila sama Machadová v audionahrávce, kterou institut zveřejnil. Cenu za ní převzala její dcera Ana Corina Sosaová.
08:20Aktualizovánopřed 46 mminutami

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 1 hhodinou

Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
10:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 5 hhodinami
Načítání...