Francie si soupeře v Mali nepřímo zaplatila, tvrdí velvyslankyně USA

Paříž – Miliony dolarů výkupného, které Francie a další evropské země zaplatily za osvobození rukojmích držených extremisty v oblasti Sahelu, skončily v rukou ozbrojenců severoafrické větve teroristické sítě al-Káida. Právě proti nim nyní francouzská armáda v Mali bojuje. Tvrdí to bývalá americká velvyslankyně v Mali Vicki Huddlestonová. Francie ovšem popírá, že by kdy nějaké výkupné zaplatila.

„Šíří se zvěsti, že Francie zaplatila významné výkupné, možná až 17 milionů dolarů (320 milionů korun) za rukojmí, kteří byli uneseni v uranovém dole v Nigeru v roce 2010,“ prohlásila v rozhovoru odvysílaném dnes francouzskou televizí i-Télé americká ambasadorka v Bamaku z let 2002 až 2005. Německá vláda prý zaplatila pět milionů dolarů (94 milionů korun), aby se domohla osvobození svých občanů počátkem roku 2000.

Spojené státy podle Huddlestonové placení výkupného vždy kategoricky odmítaly, evropské vlády ale prý měly pocit, že nemají na výběr. Claude Guéant, který působil v tehdejší době za vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho jako náčelník štábu francouzské armády, ovšem popřel, že by Francie kdy nějaké výkupné složila. Propouštění rukojmích dojednávali podle něj vždy prostředníci. Sarkozy nicméně v polovině loňského roku v souvislosti s případem dvou rukojmích v Afghánistánu uvedl, že pro jeho vládu placení výkupného nepředstavuje žádný problém. Současný prezident François Hollande se k minulým případům nevyjádřil, jen ujistil, že u sedmi Francouzů, kteří jsou nyní v Sahelu zajati, se o penězích nejedná. „Hledáme kontakty. O nějakých finančních otázkách ale není řeč,“ řekl.

O placení výkupného v Sahelu píše ve své knize z roku 2012 také Serge Daniel, korespondent agentury AFP a rozhlasové stanice Radio France International (RFI) v Bamaku. Dvě francouzské společnosti zde podle něj zaplatily na výkupném 13 milionů eur (328 milionů korun), Rakousko dalo tři miliony eur (76 milionů korun), Španělsko devět milionů eur (227 milionů korun) a Kanada tři až pět milionů eur (76 až 126 milionů korun). Tyto peníze umožnily podle Huddlestonové rozkvět Organizace al-Káida v muslimském Maghribu (AQIM).

Francie zahájila 11. ledna letošního roku v Mali vojenskou operaci s cílem pomoci vládě v Bamaku potlačit islamisty napojené na al-Káidu. Ustupující rebelové nyní drží několik západních rukojmích, z nichž osm jsou francouzští občané.

Malijský voják
Zdroj: ČTK/AP/Jerome Delay

Na severu Mali zaútočil sebevražedný atentátník

Na severu Mali dnes spáchal sebevražedný útočník atentát na maliskou vojenskou hlídku. O život přišel pouze sám, jeden z vojáků byl raněn. Je to první útok tohoto druhu v Mali od 11. ledna, kdy armádě bojující proti islámským radikálům přišly na pomoc francouzské jednotky. Jeden člověk dnes zemřel při přestřelce mezi vojáky z provládního a protivládního tábora v Bamaku. Skupina, která podporuje nynější vládu, přepadla tábor gard svrženého prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého. Incident je důkazem chaosu, který stále panuje v maliských ozbrojených složkách.

Dnes Francouzi spolu s vojáky z Čadu postupovali dále na sever a dostali se až do Tessalitu, který leží necelých 100 kilometrů od hranice s Alžírskem. Jako první Francouzi podobně jako v jiných městech obsadili letiště.

Francie, která má v Mali 4 000 vojáků, chce s jejich stahováním z africké země začít v březnu. Místní armádě pak má pomáhat mírová mise, vedená OSN a vykonávaná hlavně africkými vojáky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 27 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 2 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 3 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 4 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...