Francie posílá do Afghánistánu další stovky vojáků

Paříž/Bukurešť - Francouzská vláda a prezident Nicolas Sarkozy se včera v parlamentu dostali pod prudkou palbu opozice kvůli prezidentově plánu poslat do Afghánistánu další vojáky. Premiér François Fillon chystané posílení zdůvodnil nutností zajistit, aby se z Afghánistánu znovu nestalo hnízdo mezinárodního terorismu, který je hrozbou i pro Francii. Francouzský kontingent, čítající asi 1500 mužů, má být posílen o několik set dalších vojáků.

Fillon zároveň dodal, že podmínkami jejich vyslání jsou zvýšení mezinárodní pomoci Afghánistánu, rychlejší přebírání odpovědnosti za bezpečnost země domácími silami a závazek všech spojenců Francie v NATO zvýšit stav svých jednotek v Afghánistánu. Sarkozy podle něj předloží tyto podmínky na nadcházející vrcholné schůzce NATO v Bukurešti.

Afghánistán bude důležitým tématem i na probíhajícím summitu NATO v Bukurešti

Lze předpokládat, že zejména američtí spojenci během bukurešťského summitu, kde se budou probírat právě i alianční aktivity v Afghánistánu, ocení toto francouzské gesto. Americký prezident George Bush dnes v Bukurešti během tiskové konference s rumunským prezidentem znovu prohlásil, že v Afghánistánu jsou kvůli hrozbě terorismu potřeba další vojáci.

„Pro Spojené státy je Afghánistán důležité téma. Na druhou stranu Francie dala najevo, že nebude podporovat vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO, takže existují i konfliktní témata,“ upozorňuje ředitel dijonské sekce Pařížského institutu politických věd Lukáš Macek. Podstatné podle něj je, nakolik se Francouzům ve druhém pololetí roku 2008 podaří přijít s něčím zásadním ve věci budování evropské obrany.

„Sarkozyho cílem je dosáhnout toho, aby výroční summit k 60 letům existence Severoatlantické aliance, který Francouzi chtějí v příštím roce organizovat společně s Německem, byl také summitem, na němž dojde k zásadnímu průlomu ve věcech vztahu rodící se evropské obrany a NATO. Myslím si, že i tu jeho dnešní vstřícnost ohledně Afghánistánu je potřeba zasadit do tohoto kontextu,“ konstatuje Macek.

Francouzská opozice i veřejnost s vysláním vojáků nesouhlasí

Protože vláda, které to umožňuje ústava, odmítla požadavek opozice, aby se o vyslání vojenských posil do Afghánistánu hlasovalo, Socialistická strana během debaty ohlásila, že podá v příštích dnech návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Vzhledem k poměru sil v parlamentu však návrh nemá šanci na schválení. Přesto je hlavní pozornost podle Macka zaměřena právě na tento poměrně radikální krok opozice. „O vyslání dalších vojáků do Afghánistánu se totiž mluvilo již déle, takže se nejedná o žádné velké překvapení,“ tvrdí Macek a dodává, že se nejedná o téma, které by takzvaně hýbalo francouzskou veřejností.

Předseda socialistické frakce v Národním shromáždění Jean-Marc Ayrault připomněl, že Sarkozy před svým zvolením sliboval stažení francouzských sil z Afghánistánu a svůj obrat nijak nevysvětlil. Ayrault řekl, že tento obrat má málo co dělat s Afghánistánem, ale hodně se Sarkozyho „posedlostí atlantismem“. Za bezpříkladnou urážku francouzského parlamentu pak označil to, že Sarkozy svůj záměr nejprve zveřejnil ve Velké Británii. Zlé jazyky podle Macka říkají, že je poměrně těžké najít u Sarkozyho nějakou dlouhodobou linii v tom, co dělá. „Na druhou stranu fakt, že bude Sarkozy výrazně proatlantičtější, než byl Chirac, zas takové překvapení není,“ poznamenává.

Podle průzkumu společnosti BVA se proti vyslání posil do Afghánistánu staví 68 procent Francouzů a schvaluje ho jen 15 procent.

Francouzští vojáci v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...