Fico: Směšujeme historii s politikou

Liptovský Mikuláš (Slovensko) - Z tématu letošního 70. výročí konce druhé světové války v Evropě se stalo politické téma. Nelze zpochybnit, že největší podíl na vítězství ve válce měla Rudá armáda. Na celoslovenské vzpomínkové akci u příležitosti oslav vítězství nad fašismem to prohlásil slovenský premiér Robert Fico, který také na rozdíl od řady západních politiků plánuje o víkendu zavítat do Moskvy na oslavy výročí ukončení válečného konfliktu.

Moskevských oslav se zúčastní i český prezident Miloš Zeman. Slovenský premiér se podobně jako český prezident nezúčastní vojenské přehlídky na Rudém náměstí. Místo toho se spolu sejdou na české ambasádě. Následně se Fico pokloní u pomníku neznámého vojína a pak se zúčastní recepce v Kremlu. 

Moskevské oslavy konce války se rozhodla bojkotovat řada státníků západních zemí, a to kvůli podílu Ruska na krizi na východě Ukrajiny. Fico podle pozorovatelů zastává vstřícnější postoj vůči Rusku, když v minulosti například kritizoval vzájemné sankce, které na sebe uvalily EU a Rusko v reakci na konflikt na Ukrajině - více čtěte zde.

Premiér Robert Fico

„Připadá mi zvláštní a nedůstojné, že se z tématu 70. výročí konce druhé světové války stalo politické téma. Nesměšujme účelově minulost a současnost, nevytvářejme nesmyslné konstrukce, protože jednoduše nemohou obstát ve světle historických faktů.“

Nikdo na světe nemůže podle Fica zpochybnit skutečnost, že největší podíl na pádu fašismu a na vítězství ve válce měla Rudá armáda a národy Sovětského svazu.

Politici u příležitosti oslav 70. výročí druhé světové války upozorňují na ruský postoj v ukrajinské krizi. Například ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk obvinil Rusko ze zločinné politiky. Podle médií Moskvě vyčetl, že dává hlavní zásluhu za vítězství nad nacismem jen Rusům a že nyní vede v Donbasu válku proti sousední Ukrajině. Ukrajinský prezident Petro Porošenko srovnal motivy války na Donbasu a druhé světové války. Podle něj byly stejné: posunutí hranic, imperiální ambice, hrubé porušení mezinárodních práv a jakoby boj za práva lidí mluvících stejným jazykem. 

Podobně i na konferenci s historiky v Gdaňsku, která předcházela pietnímu aktu na Westerplatte, se účastníci nevyhnuli současné politické situaci na Ukrajině. Ukrajinský prezident tam varoval před obdobným válečným konfliktem. „Musíme mít ponaučení z historie na paměti i v 21. století, kdy se má země stala obětí agrese. Kupodivu jsme svědky pokusů o ústupky agresorovi. Ukrajina plně respektuje dohody z Minsku, ale útočník na Donbase dále stupňuje svou činnost,“ řekl Porošenko o vyhrocené situaci na východní Ukrajině.

Svíčka na každý hrob padlého vojáka na Slovensku

Podle slovenského prezidenta Andreje Kisky výročí konce války je příležitostí k tomu, aby si lidé zapálením svíčky připomněli všechny vojáky, kteří bojovali proti fašismu.  

Slovenský prezident Kiska už dříve oznámil, že do Moskvy na zmiňovanou vzpomínkovou akci nepojede. Místo toho si naplánoval návštěvu několika vojenských hřbitovů na Slovensku a zapálení svíček vojákům, kteří padli při osvobozování země. „Přišli jsme sem proto, abychom si připomenuli všechny, kteří statečně bojovali na frontách, kteří nesmírně trpěli, pomáhali, zahynuli jako oběti této války. Nesmíme dopustit, aby se zapomenulo na kořeny zla, které vedly k válce,“ řekl Kiska v projevu na slovenských oslavách výročí konce války v Liptovském Mikuláši. 

„Uvítal jsem iniciativu pana prezidenta (Kisky) - pojeďme zapálit na každý hrob padlého vojáka na Slovensku symbolicky jednu svíčku. Já ovšem považuji za správné, abychom položili kytici květů i tam, kde oběti byly největší - na hrob neznámého vojína v Moskvě. Ve jménu celé Slovenské republiky to i udělám,“ řekl Fico za potlesku mnoha z několika stovek lidí, kteří se oslav zúčastnili. 

  • Liptovský Mikuláš je místo největších bojů, které v průběhu dubna 1945 probíhaly na území Slovenska. Boje o Bratislavu na samém konci dubna a na začátku května nebyly tak krvavé jako střety u Liptovského Mikuláše, do nichž se velkou měrou zapojil 1. Československý armádní sbor generála Ludvíka Svobody. Proto Slováci za hlavní místo oslav konce války zvolili právě Liptovský Mikuláš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...