Delegace Evropské komise v čele s předsedou Jeanem-Claudem Junckerem zamířila do Bratislavy, která se od 1. července ujímá předsednictví Unie. Krátce ji přivítal prezident Andrej Kiska, poté odjela na Bratislavský hrad jednat s členy kabinetu Roberta Fica. Slovensko bude předsedat EU ve stínu referenda, ve kterém se Britové minulý týden vyslovili pro odchod své země z Unie.
Fico přivítal v Bratislavě Junckera a spol. V čele Unie čeká Slováky hlavně brexit
Slovensko se stane první zemí v historii evropského společenství, která bude během svého předsednictví vyjednávat o odchodu jednoho z členů. Situaci premiéra Roberta Fica by mohly ještě zkomplikovat potíže na domácí politické scéně.
Východní soused Česka se stává předsednickou zemí vůbec poprvé během svého dvanáctiletého členství v Unii. „Jsem přesvědčen, že slovenské předsednictví bude úspěchem,“ řekl Jucker na Bratislavském hradě.
„Být předsedající zemí znamená, že nemůžeme zneužívat svého předsednického křesla k radikálnímu prosazování svých postojů. Budeme muset trochu více respektovat jiné názory, říká se tomu čestný zprostředkovatel. Chceme, aby všude tam, kde je shoda, byla rychle přijata rozhodnutí,“ avizoval premiér Fico.
Rozdílné postoje Slovenska oproti názoru většiny členských států EU se projevily například v otázce řešení migrační krize. Bratislava dlouhodobě nesouhlasí s povinnými kvótami na přerozdělování uprchlíků mezi členské státy a toto rozhodnutí napadla u unijního soudu.
Právě téma migrace a dopady brexitu budou podle předních slovenských politiků hlavními tématy slovenského předsednictví. V září se má v Bratislavě uskutečnit schůzka státníků členských zemí EU kromě Británie, na které se bude jednat o podobě a budoucnosti evropské integrace.
Čtyři dříve známá hlavní témata slovenského předsednictví se týkají migrační a azylové politiky, jednotného trhu, hospodářské konkurenceschopnosti EU či posílení postavení Unie jako globálního hráče.
Schválení samotného programu předsednictví si Bratislava kvůli referendu v Británii nechala na poslední den před převzetím vůdčí štafety od Nizozemska.
„Summit v Británii změnil situaci, protože vznikla potřeba reagovat na britské referendum. Je to jedno velké téma, které bude přítomné ve všech jednáních,“ oznámil po schvalovacím procesu na vládě ministr zahraničí Miroslav Lajčák.
Opozice žádá odchod ministra vnitra Kaliňáka
Kromě mezinárodních témat se bude Ficova koaliční vláda potýkat i s potížemi na domácí politické scéně. Opozice již dříve zvýšila tlak na odchod ministra vnitra Roberta Kaliňáka z funkce kvůli jeho obchodním aktivitám s kontroverzním podnikatelem Ladislavem Bašternákem. Opoziční politici organizují demonstrace a svolávají mimořádné schůze sněmovny k odvolání ministra.
Na opakování scénáře z první poloviny roku 2009, kdy byla během českého předsednictví svržena vláda Mirka Topolánka, ale zřejmě nedojde. „Naše vláda se chce vyhnout tomu, co bylo za českého předsednictví, proto se naží ministra vnitra udržet. Kdyby byl totiž Kaliňák odvolaný a nebyl dohodnutý na podmínkách svého odchodu, reálně by hrozily předčasné volby. Během českého předsednictví byla situace v Unii poklidnější, než je dnes. Pro Slovensko by to byl mnohem větší problém,“ upozornil politický analytik Jan Baránek.
Slovenští učitelé, kteří jsou dlouhodobě nespokojeni se svými platy a nedostatkem peněz ve školství, zase na první den slovenského předsednictví ohlásili pochod ulicemi Bratislavy a pohrozili zopakováním stávky letos na podzim.