Bratislava - Slovenský premiér Robert Fico se postavil proti umístění cizích vojsk v zemi. Reagoval tak na včerejší vyjádření šéfa Bílého domu Baracka Obamy, že USA pošlou do Evropy víc vojáků. Fico připomněl zkušenost země s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Zároveň zdůraznil, že o umístění vojáků na Slovensku Bratislavu nikdo nepožádal. Fico tak reagoval podobně jako český premiér Bohuslav Sobotka, který včera prohlásil, že Česko nevolá po posílení přítomnosti NATO v Evropě.
„Slovensko už má své historické zkušenosti s účastí cizích vojáků, vzpomeňme si na invazi v roce 1968. Nedokážu si představit, že by na našem území byli cizí vojáci, že by zde byly nějaké protiraketové stanice, o které by pečovali zahraniční vojáci,“ řekl Fico novinářům.
Slovenský premiér ale zdůraznil, že Slovensko je členským státem NATO a chce plnit z toho vyplývající závazky. Proto si například umí představit spolupráci v tom směru, že poskytne vojákům cizích armád k tréninku výcvikové středisko Lešť.
Obama v úterý ve Varšavě prohlásil, že USA pošlou do Evropy více vojáků i vybavení. Po americkém Kongresu žádá, aby pro aktivity spojené s posílením americké vojenské přítomnosti na evropském kontinentu schválil miliardu dolarů (asi 20 miliard korun).
Další vojáky tu nepotřebujeme, míní Sobotka
Sobotka včera v reakci na novou vojenskou doktrínu USA uvedl, že Česká republika nic takového s ohledem na současnou bezpečnostní situaci nepotřebuje. Sobotka je přesvědčen, že zvyšování počtu aliančních jednotek v Evropě ještě řadu let nemusí být na pořadu dne. Závisí to podle něj na vývoji bezpečnostní situace.
Sobotku již včera kritizoval šéf lidovců Pavel Bělobrádek, dnes ale svoje slova mírnil: „Na předsednictvu vlády jsme si vysvětlili, že ta formulace nebyla úplně přesná, že se nejednalo o ostatní státy NATO v Evropě, ale že se jedná o Českou republiku,“ řekl v rozhovoru pro ČT. Podle prezidenta Zemana jsou Sobotkovy výroky chybou, sám Zeman vnímá avizované posílení americké vojenské přítomnosti za „v zásadě symbolické“.
Podle slovenského listu SME je problém, že se některé evropské státy nechtějí bránit samy. „Skutečně jim (Spojeným státům) nelze vyčítat, že nemají chuť se více angažovat v zemích, jejichž premiéři, například ten český, dokážou v reakci na americkou nabídku na více vojáků v Evropě reagovat jen přes staré ideologické brýle a tvrdit, že nám jich není třeba,“
poznamenal deník.
Vyjádřením o možném umístění vojsk NATO v ČR rozvířil v květnu debatu český ministr obrany Martin Stropnický. V rozhovoru s agenturou Reuters řekl, že trvalé rozmístění vojáků NATO v Česku by představovalo problém kvůli historickým zkušenostem s pobytem sovětských vojsk. Stropnický si za to vysloužil kritiku české opozice. Sobotka tehdy označil výroky ministra za nešťastná.
Ministr na svou obranu uvedl, že některé interpretace rozhovoru považuje za hrubou manipulaci. Dnes by prý svou řeč zformuloval jinak. Poslanecká sněmovna posléze přijala usnesení, které Stropnický navrhl ohledně role České republiky v Severoatlantické alianci. Česko podle něj pokládá členství v NATO za základní pilíř bezpečnostní politiky a je připraveno plnit své závazky. (Více zde.)
