Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve čtvrtek oznámil zatčení někdejšího pracovníka ministerstva zahraničí v souvislosti s lednovými nepokoji v sídle Kongresu USA. Federico Klein čelí obvinění z několika trestných činů včetně napadení policistů. Podle médií je to první člen administrativy exprezidenta Donalda Trumpa trestně stíhaný za účast na napadení Kapitolu.
Mluvčí FBI Samantha Sherová řekla webu Politico, že 42letý muž byl zatčen ve státě Virginie. Podle listu The New York Times (NYT), který se dostal k dokumentaci o zadržení, je obviněn z nepovoleného vstupu, blokování práce Kongresu i z útoku na veřejného činitele nebezpečnou zbraní.
Klein byl údajně 6. ledna stále zaměstnancem ministerstva zahraničí a disponoval platnou bezpečnostní prověrkou na úrovni „přísně tajné“. V americké diplomacii začal působit několik dní po Trumpově inauguraci v lednu 2017. Před tím pracoval na předvolební kampani 45. prezidenta USA. Loni v létě byl veden jako zvláštní poradce při „úřadu pro záležitosti západní polokoule“, NYT jej označuje za „středně vlivného“ činitele v minulé administrativě.
Během vpádu Trumpových příznivců do Kapitolu jej podle FBI kamery zachytily v červené čepici se sloganem Make America Great Again, jak se snaží narušit policejní linii na západní straně budovy. Právě tato místa byla při násilnostech, které si vyžádaly pět životů a desítky zraněných, dějištěm nejtvrdších bojů mezi policisty a výtržníky.
Ke vstupu do budovy si pomáhal štítem
FBI uvádí, že Klein byl součástí skupiny, která se snažila probít dovnitř ze západní terasy, přičemž si pomáhal štítem, který „byl zřejmě odebrán strážníkovi“. Někdejší vládní pracovník, který v minulosti sloužil v armádě, se také „opakovaně obracel zpět k davu za sebou a volal: 'Potřebujeme čerstvé lidi, potřebujeme čerstvé lidi!'“.
Jeho matka Cecilia webu Politico řekla, že syn jí před několika týdny při rozhovoru potvrdil, že tehdy byl ve Washingtonu. „Údajná přítomnost Trumpova politického nominanta na nepokojích by mohla události ještě blíže svázat s prezidentem, ačkoli už nyní není nouze o důkazy, že mnozí z obviněných se inspirovali Trumpovými nepravdivými tvrzeními o rozsáhlých volebních podvodech a jeho výzvou k příznivcům, aby se 6. ledna nahrnuli do Washingtonu,“ komentuje Politico.
Dav Trumpových stoupenců před dvěma měsíci krátce po bojovně laděném projevu tehdejší hlavy státu narušil schůzi Kongresu k podzimním prezidentským volbám. Někteří výtržníci se dostali až do jednacího sálu Senátu. Areál Kapitolu od té doby střeží tisíce příslušníků národní gardy.
V souvislosti s incidentem označovaným za akt vnitřního terorismu už americké úřady vznesly obvinění proti více než 300 lidem včetně desítek členů pravicových extremistických skupin jako Proud Boys nebo Oath Keepers. Mnozí ze zadržených na svou obranu říkají, že jednali ve jménu prezidenta Trumpa.
Kapitol rozšiřuje obranu
Kapitol je i po dvou měsících po útoku pod neustálým dohledem policie a národní gardy. Nezvyklá opatření způsobila informace, že by se do budovy mohla pokusit vniknout ozbrojená skupina. V pátek má vyjít i nová zpráva, která zhodnotí bezpečnost Kapitolu a navrhne, jak ji zlepšit.
„Do budoucna by ostraha Kapitolu měla být postavena na plánování a předvídání, ne až na reakci na nějakou situaci,“ vysvětluje zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. Změněn by měl podle Miřejovského být trénink policistů, kteří na bezpečnost budovy dbají. „Šlo by právě o zajištění toho, že budou na hrozby jako útok z 6. ledna dobře připraveni.“
Kromě toho by se měl značně navýšit počet policistů přímo v areálu, a to až o tisíc. V rámci nových doporučení by také měla vzniknout speciální zásahová skupina, připravená zakročit 24 hodin denně.
„Z doporučení budí jedna věc menší kontroverze. Kolem Kapitolu by se měla vybudovat jakási bariéra nebo plot,“ tvrdí Miřejovský. Momentálně je na některých místech dočasně postavená zábrana, kterou hlídá národní garda. Na základě návrhů by měl podle Miřejovského vzniknout zatahovací plot, který by nebyl permanentní, ale v případě nutnosti by mohl být velice rychle vztyčen. Takový návrh se ale nelíbí mnohým politikům ani občanům.
„Mnoho z nich má za to, že dostupnost Kapitolu, možnost v areálu demonstrovat nebo se obracet na zákonodárce, je vlastně součástí úplného základu americké demokracie,“ říká zpravodaj.
