FBI prověřuje dagestánskou stopu, Umarovi lidi vinu odmítají

Boston – Pravděpodobný strůjce bostonského atentátu Tamerlan Carnajev, který v páteční přestřelce s policií zahynul, strávil loni při cestě do Ruska půl roku na severním Kavkazu, píše list The New York Times s odvoláním na FBI. Americká FBI se teď snaží rozplést síť kontaktů a vztahů, které v USA, ale hlavně v Rusku mladíci udržovali. Mezitím je jeho mladší bratr Džochar, kterého těžce zraněného policisté zatkli v sobotu, v nemocnici sice ve stabilizovaném stavu, ale není možné ho vyslechnout - střely mu zasáhly hrdlo, má intubaci a je pod vlivem sedativ. Soudce by jej ale mohl obvinit ještě v nemocnici, zatím není jasné, z čeho přesně.

Tamerlanova loňská cesta do Dagestánu by mohla vyšetřovatele přivést k vysvětlení motivu činu, při němž tři lidé zahynuli a velké množství dalších utrpělo zranění. Otec obou bratrů Anzor Carnajev tvrdí, že Tamerlan odjel do Ruska pouze s cílem obnovit platnost prošlého pasu. Ruská média ovšem uvádějí, že Tamerlan Carnajev mohl mít kontakty s extremistickou organizací Kavkazský emirát, v jejímž čele stojí polní velitel Doku Umarov, který je na seznamu hledaných teroristů jak v Rusku, tak v USA. Severokavkazští extremisté však popřeli, že by mohli mít podíl na pumovém útoku v Bostonu - v prohlášení naznačili, že útok je dílem ruských tajných služeb.

Kavkazští extremisté se distancovali od bostonského atentátu

V prohlášení umístěném na jednom z extremistických webů doporučili americkým úřadům, aby se při pátrání po původcích atentátu zaměřily na ruské tajné služby.

„Dagestánské velení prohlašuje, že kavkazští mudžáhidové nebojují se Spojenými státy. Bojujeme s Ruskem, které je nejen odpovědné za okupaci Kavkazu, ale i za strašlivé zločiny proti muslimům.“

Nicméně text islamistů připomíná, že jejich velitel „emír“ Doku Umarov loni v únoru nařídil zastavit útoky na ruské civilní cíle.

Prohlášení „dagestánského velitelství“ vyzývá americká média, aby svými spekulacemi nenapomáhala ruské propagandě. „Pokud mají úřady USA skutečně zájem na zjištění pachatelů bostonských výbuchů a pokud nejsou účastníky ruského divadla, měly by prověřit účast ruských tajných služeb na (bostonských) událostech,“ píše se v textu.

Dokument ale výslovně nepopírá, že by Džochar a Tamerlan Carnajevovi byli ve spojení s bojovníky Doku Umarova. 

Tamerlan loni při návštěvě Machačkaly (Dagestán) příbuzné svými názory vyděsil natolik, že ho fakticky vyhnali. Americké stanici Fox News to potvrdil Tamerlanův strýc Alvi Carnajev, který nyní žije v USA. Tamerlan podle něj loni do Ruska radikálně naladěn už přijel, filozofii muslimských extremistů přijal za svou v Americe. Když se se svými příbuznými nepohodl, odjel údajně do Čečenska, které je z Machačkaly vzdáleno hodinu autem. 

  • Strýc podezřelých: "Zneužil svého mladšího bratra. Zničil mu život. Chápu, že nevěděl, jak dál, protože on sám si zničil život. Nevím, o co šlo. Ale život si zkazil. To proto se rozhodl zabít nevinné lidi, zranit je. Snad bych i věřil tomu, že byl plný zla. Stal se z něho ďábel."

FBI ruské varování nebrala na vědomí 

Na spojení Carnajevových s kavkazskými extremisty by mohla ukazovat i žádost ruské tajné služby z roku 2011 adresovaná vyšetřovatelům z FBI. Moskva chtěla tehdy vědět, jaké mají americké tajné služby o Tamerlanovi informace. V žádosti se podle ruských médií uvádělo, že Tamerlan je stoupenec radikálního islámu, který hledá spojení s extremisty. FBI ale údajně žádné znepokojivé informace neměla.

Agentura ITAR-TASS dnes předloňskou ruskou žádost označuje za faktické varování před skutky budoucího atentátníka, které americké federální orgány nebraly na vědomí. Ruský prezident Vladimir Putin by toto mohl použít jako důkaz, že Amerika aktivity severokavkazských bojovníků podceňuje a tvrdý postup Ruska vůči nim kritizuje neoprávněně. Nic takového ale zatím z ruské strany nezaznělo - Putin naopak v noci na sobotu nabídl Obamovi v telefonickém rozhovoru spolupráci a dohodl se s ním na zesílení kontaktů tajných služeb. 

Kongres: Nemohla FBI udělat více? 

Podle listu The New York Times FBI skutečně Tamerlana Carnajeva nikdy nesledovala. O jeho aktivity se nezajímala, záznamy o něm si nevedla. Jeho minulost se nyní snaží dohledat zpětně v naději, že odhalí případné komplice a inspirátory bostonského útoku. Možná nedbalost amerických vyšetřovatelů nyní podle listu Newsday zajímá poslance amerického Kongresu. Republikánský člen Sněmovny reprezentantů Peter King vznesl dotaz, zda FBI nemohla v případu ještě před bostonským atentátem udělat více. 

Deval Patrick, guvernér státu Massachusetts:

„Myslím, že já a všichni, kdo jsou do toho zapojení, máme mnoho důvodů doufat, že podezřelý přežije. Máme totiž miliony otázek. A na ty je třeba odpovědět.“

Více informací do případu by mohl vnést výslech druhého podezřelého útočníka, kterým je Tamerlanův bratr Džochar. Devatenáctiletý mladík, jehož policie dopadla v noci na sobotu, je ale těžce zraněný a jeho stav je vážný. Podle lékařů má střelné rány v oblasti krku a nohou. Objevily se už spekulace, že chtěl střelou do krku spáchat sebevraždu. Nemocnice v Bostonu, kde jej ošetřují, je pod silnou policejní ochranou. 

Přípravy na výslech Carnajeva komplikují spory o právní postup

Na jeho výslech se již připravuje elitní tým amerických vyšetřovatelů. Ti se zatím přou, zda je závažnost případu opravňuje použít mimořádných postupů. Centrem sporu je takzvané „Miranda Warning“, tedy povinné policejní upozornění vyšetřovaného na jeho ústavní práva. Pravidlo vyšetřovatelům ukládá, aby zadrženého před výslechem upozornili na jeho právo nevypovídat a využít služeb advokáta. Pokud to policie neudělá, nemůže být výpověď vyslýchaného použita v procesu. Oprávněný veřejný zájem daný naléhavostí případu ale dává policistům právo na výjimku, a právě ta je nyní v kauze Džochara Carnajeva předmětem právních debat.

Řada respektovaných právních expertů ale s takovým postupem nesouhlasí. Bezprostřední nebezpečí dalšího útoku podle nich nehrozí, a Džochar Carnajev je navíc americkým občanem, což uplatnění mimořádných výslechových metod zpochybňuje. Otazníky vyvolává i způsob, jakým bude Carnajev obviněn. Nejzávažnější obvinění, kterému může Carnajev čelit, je užití zbraně hromadného ničení k zabití lidí. Pokud by byl shledán vinným, hrozil by mu trest smrti. Protože jde o federální zločin, byla by taková hrozba reálná. Zatímco federální zákon uložení trestu smrti umožňuje, massachusettský trestní kodex absolutní trest nepřipouští. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...