Šéf britské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage rezignoval na svou funkci. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že dosáhl svého životního cíle, a to odchodu Británie z Evropské unie. Evropští politici jeho krok označili za zbabělý. Podle britského listu The Sunday Times výsledek britského referenda zvýšil tlak na odchod předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera.
Farage končí v čele UKIP. „Cíle už jsem dosáhl,“ vysvětluje
„Nikdy jsem nebyl a nikdy jsem ani nechtěl být kariérním politikem,“ uvedl Farage. „Mým cílem v politice bylo dostat Británii z Evropské unie,“ dodal. „Myslím, že je správné, abych nyní rezignoval na post předsedy UKIP,“ řekl Farage na tiskové konferenci.
Oznámení rezignace následovaly na sociálních sítích i mezi některými komentátory reakce, že jde o zabělý krok. Komentátor listu The Independent označil Nigela Farage za poslední krysu, která opouští potápějící se loď, uvedl spolupracovník ČT v Británii Ivan Kytka. Řada lidí podle něj také zpochybňuje, že odchod Farage je definitivní.
Zbabělec, mluví o Faragovi politici
Servítky si v prvních reakcích na jeho odchod neberou ani evropští politici. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn označil jeho krok za velmi zbabělý. „Najedou se politici jako Boris Johnson a Nigel Farage stahují zpátky do ulity,“ uvedl.
Předseda frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu Manfred Weber označil Farage za „posledního z řady zbabělců, kteří opouštějí chaos, za nějž jsou zodpovědní“. Rezignace podle něj dokazuje Faragovu nedůvěryhodnost. Bývalý předseda britských labouristů Ed Miliband prohlásil, že jeho odchodu z politiky nijak nelituje.
UKIP budu nadále podporovat, uvedl Farage
Navzdory odchodu z vedení strany Farage podle svých slov nadále podporuje UKIP a hodlá podpořit i další protievropské strany a hnutí ve zbytku evropské osmadvacítky. Ponechá si také křeslo poslance Evropského parlamentu, a to prý proto, aby mohl dohlížet na jednání o odchodu Británie z EU.
Pro vedení strany UKIP jsou podle Kytky dva nebo tři potenciální kandidáti, ale nikdo z nich nedosahuje známosti nebo charismatu Farage. „S jeho odchodem ztratí strana voličský potenciál,“ uvedl Kytka s tím, že někteří komentátoři ovšem naopak zdůrazňují, že právě on bránil tomu, aby někteří dosavadní voliči Labouristické strany k UKIP přešli.
„Zajímalo by mě, proč se Farage nesnaží realizovat, co slíbil. Vidím to jako útěk od odpovědnosti. Člověk, který byl třikrát zvolen do Evropského parlamentu, je předsedou politické strany, která má poslance v britském parlamentu, nemůže předstírat, že není politikem,“ řekl na adresu Farage bývalý český velvyslanec ve Velké Británii Karel Kühnl.
Farage rezignoval už dvakrát
Z UKIP se podle Farage pod jeho vedením stala vedle konzervativců a labouristů „třetí politická síla“. Pokud Británie nevyjedná s Bruselem uspokojivou dohodu o brexitu a budou-li nadále pokračovat rozepře uvnitř Labouristické strany, předpovídá Farage své straně výrazný úspěch v parlamentních volbách v roce 2020.
Farage rezignoval na post předsedy UKIP už jednou v září 2009. V srpnu 2010 se ale do čela strany vrátil. Rezignaci podal také po loňských květnových volbách, kdy nezískal křeslo v parlamentu, krátce poté ji ale stáhl. Tentokrát je ovšem odchod z čela strany definitivní, uvedl Farage. Straně předsedal již v letech 2006 až 2009. V roce 1993 se podílel na jejím založení. Od roku 1999 reprezentuje UKIP v Evropském parlamentu.
Ještě minulý týden Farage mluvil o dalších cílech strany
Ještě minulý týden Farage vyzýval, aby Británie aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy, který odchod z EU řeší co nejdříve. „Začínám být toho názoru, že nejistota nás něco stojí, proto je třeba pokročit a aktivovat článek 50 dříve než v září či říjnu. Možná ne zítra, ale bez otálení,“ uvedl.
Londýnská advokátní firma podniká právní kroky, aby zabránila britské vládě aktivovat článek 50 bez souhlasu britského parlamentu.
Zároveň pro čtvrteční vydání francouzského deníku Le Figaro uvedl, že nebude diskutovat o ústupcích v otázce kontroly přistěhovalectví. „Šlápnout na brzdu unijního přistěhovalectví bylo to, oč nás 17,5 milionu voličů požádalo,“ řekl s odkazem na referendum o brexitu, v němž se 23. června pro odchod z EU vyslovilo 52 procent hlasujících.
Británie podle Farage nyní potřebuje premiéra, který bude přesvědčený o správnosti brexitu a neustoupí v otázce omezení volného pohybu osob. Mezi kandidáty na lídra Konzervativní strany, který se stane automaticky premiérem, jsou podle něj tři takoví politici. Svého favorita neoznačil.
Červnové referendum o vystoupení Británie z Evropské unie způsobilo na britské politické scéně doslova zemětřesení. Po oznámení výsledků ohlásil svou rezignaci premiér David Cameron. Bývalý londýnský starosta a jeden z hlavních představitelů kampaně za odchod Spojeného království z EU Boris Johnson, kterého mnozí považovali za možného Cameronova nástupce, se minulý týden odmítl o pozici lídra Konzervativní strany ucházet.
Ve vnitrostranickém klání konzervativců se o premiérské křeslo utkají ministryně vnitra Theresa Mayová, ministr spravedlnosti Michael Gove, ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Stephen Crabb, exministr obrany Liam Fox a náměstkyně ministryně energetiky Andrea Leadsomová.