Velká Británie může přistoupit ke kompromisům, mimo jiné i k platbám do rozpočtu Evropské unie, aby si po odchodu z osmadvacítky udržela přístup na unijní trh. O ústupcích v otázce kontroly přistěhovalectví ale diskutovat nebude. V rozhovoru pro čtvrteční vydání francouzského deníku Le Figaro to řekl šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage.
„Rozhodně,“ reagoval Farage na dotaz, zda Londýn bude i po odchodu z evropského bloku moci těžit z výhod jednotného trhu. „Můžeme se s EU dohodnout na kompromisech, včetně možných britských příspěvků do unijního rozpočtu, i když k tomu nevidím logický důvod. Nelze ale čekat žádné ústupky v oblasti, kterou Evropa nazývá svobodou pohybu,“ dodal.
Evropští vůdci včetně předsedy Rady Evropy Donalda Tuska či předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a představitelů členských států však dali jasně najevo, že Británie po odchodu z EU nebude mít přístup na jednotný trh, pokud nebude respektovat volný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu.
Podle Farage chce Británie získat zpět kontrolu nad imigrací. „Šlápnout na brzdu unijního přistěhovalectví bylo to, oč nás 17,5 milionu voličů požádalo,“ řekl s odkazem na referendum o brexitu, v němž se minulý týden ve čtvrtek pro odchod z EU vyslovilo 52 procent hlasujících.
Článek 50 aktivujme bez otálení, vyzývá Farage
Šéf britských nacionalistů se domnívá, že Británie by měla aktivovat článek 50 lisabonské smlouvy, který odchod z EU řeší, co nejdříve. „Začínám být toho názoru, že nejistota nás něco stojí, proto je třeba pokročit a aktivovat článek 50 dříve než v září či říjnu. Možná ne zítra, ale bez otálení,“ dodal.
Aktivaci zmíněného článku požaduje po Londýnu Evropská unie, do té doby odmítá s Británií o podmínkách odchodu, a to i neoficiálně, vůbec jednat. Britský premiér David Cameron dal ale po referendu na vědomí, že s opouštěním Unie nezačne, neboť je to úkol pro nového ministerského předsedu. Ten by se funkce mohl ujmout v září, kdy si Konzervativní strana zvolí nového vůdce.
