Přístup Britů na evropský jednotný trh je jasně podmíněn svobodou pohybu, uvedl šéf unijních summitů Donald Tusk po jednání prezidentů a premiérů 27 zemí EU. Politici v tomto formátu bez premiéra Davida Camerona diskutovali poprvé poté, co Britové v minulém týdnu rozhodli o odchodu své země z Unie.
Brexit se řeší na evropské úrovni
- 20:23
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli končíme naši on-line reportáž o situaci po britském referendu. Nejnovější informace a vývoj vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií naleznete na našich stránkách. Děkujeme za pozornost.
- 19:34
Několik potenciálních francouzských kandidátů na prezidenta z pravicového politického spektra se po britském referendu vyslovilo rovněž pro konání referenda ve Francii. Šlo by ale o schvalovací hlasování po změnách, jež by v EU měly podle jejich názoru nastat. V případě odmítnutí by zůstalo vše při starém. K této skupině nepatří vůdkyně nacionalistů Marine Le Penová, která chce zpochybnit rovnou členství Francie v Unii.
- 18:47
Jeden z vůdčích představitelů kampaně pro odchod Británie z EU Chris Grayling míní, že země by měla požádat o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy až v okamžiku, kdy na to bude připravena. Jednáním o brexitu bude předcházet široká diskuse mezi Unií a Británií.
Také český premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že přístup na unijní trh je spojen s přijetím čtyř svobod – pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Je prý ale jasné, že výsledek referenda v Británii by měl EU donutit k zamyšlení. Unie podle Sobotky nyní zahájila debatu, jak udělat blok přitažlivější.
Připomněl, že Britové podle všeho příliš nespěchají s oficiálním oznámením svého záměru odejít, a v EU je shoda, že do té doby není možné vést formální ani neformální jednání o této věci. EU tak sleduje opatrnost z britské strany a znamená to, že pro Británii stále platí všechna práva a povinnosti jako člena Unie.
Možný kandidát na premiéra a lídra britských konzervativců Stephen Crabb ale z Londýna vzkázal, že kontrola přistěhovalectví musí být suverénní věcí Británie.
Podle Merkelové nyní nejde o „více či méně“ Evropy, ale její lepší podobu
V současnosti není třeba měnit základní unijní smlouvy, o reformách se ale podle německé kancléřky Angely Merkelové bude mluvit na dalším neformálním jednání v září v Bratislavě. Kancléřka potvrdila, že tato diskuse bude pokračovat na dalším neformálním setkání ve stejném formátu v září v Bratislavě. Diplomaté v této souvislosti nejčastěji zmiňují datum 15. září. Slovensko se 1. července ujímá půlročního předsednictví EU.
EU nyní čeká na stanoviska Londýna a v souladu s unijními smlouvami spustí dvouletý proces vyjednávání detailů odchodu. Podrobnosti a podoba těchto jednání by měly být první částí středeční neformální diskuse.
Francouzský prezident Francois Hollande řekl, že pokud Spojené království chce v rámci vyjednávání přístup na vnitřní trh, bude muset přijmout všechna jeho pravidla. „A to se všemi svými závazky. Zvlášť jeden, který je finančně přispívat k fungování tohoto vnitřního trhu,“ prozradil Hollande.
Členské země usilují o to, aby byly do budoucna vztahy s Británií vyvážené, blízké a „aby nám ty vztahy umožnily ochránit práva pracovníků z EU v Británii“, uvedl Sobotka.
V Británii již během kampaně a poté následně po oznámení výsledku referenda přibylo nejrůznějších xenofobních útoků na přistěhovalce, zejména ze střední a východní Evropy. Český premiér proto toto téma zmínil během úterní debaty a vyzval Camerona, aby britská vláda zasáhla. „Jsem rád, že to David Cameron přislíbil a že se britská vláda bude snažit tlumit negativní projevy, které jsou teď velmi silně cítit,“ dodal.
Výsledek referenda však podle řady politiků vyvolal také potřebu hlubší debaty o budoucnosti evropské integrace. „Dnešek už není o Davidu Cameronovi, on a Británie vědí, co dělat. Dnešek je o nás, o naší jednotě,“ řekla litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Kromě jednoty je podle ní v současné době nejdůležitější vytyčit si cíle, které chtějí řešit občané. Konkrétně zmínila například migraci a hospodářský růst.
- Účelem oficiálních summitů Evropské rady je určit konkrétní problémy a cíle Evropské unie a nastínit opatření, která je potřeba přijmout. Závěry Evropské rady z oficiálního zasedání mohou stanovit lhůtu pro dosažení dohody nebo pro předložení legislativního návrhu. Jejich výsledek tak může ovlivňovat politickou agendu EU a určovat její směřování.
- Kromě oficiálních zasedání pořádá Evropská rada i neformální nebo mimořádná zasedání hlav států a jejich premiérů. Tato jednání mohou probíhat i s některou ze zemí, která není členem EU. Po neformálních zasedáních jsou většinou přijímána jen prohlášení, nikoli oficiální závěry.
- Zdroj: consilium.europa.eu
Sobotka už v úterý jednal se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem o budování významných dopravních staveb v Česku, které dosud blokovaly staré posudky vlivu na životní prostředí (EIA). S Junckerem se dohodli, že budování některých projektů bude možné odstartovat už v příštím roce.
Unijní špičky dochází ke vzácné shodě s některými britskými konzervativci, a to v hodnocení tváří kampaně za odchod. „Jsem euroskeptik, žádný vášnivý eurofil. Nevěřím v hodně věcí, které EU dělá, ale oni, ti, co mohou za brexit, nemají žádný plán,“ řekl britský konzervativní poslanec Roger Gale. Souhlasí s ním i Jean-Claude Juncker. „Myslel jsem si, že pokud chcete odejít, tak máte plán, projekt, celkový pohled. Ale oni ho nemají,“ popsal situaci.
Vondra: Bez Británie se Evropa neudrží
Alexandr Vondra v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že situace je těžká. „Já jsem z toho smutný. Nevěřím, že je bez Británie je evropská spolupráce udržitelná. Co z toho bude, je to prostě průšvih,“ prozradil a dodal, že těsnější semknutí je problém. „Bude se to napínat dál a ty zlomové linie budou ještě větší. Francie například, tam je to zaděláno. Severské země jsou také nalomené. Teď je podle mě na čase zklidnit,“ popsal.
Jaká je situace ve Walesu po brexitu, popsal profesor Jiří Přibáň z Cadriff Law School. „Záleží na tom, na jakou část Walesu se zaměříte. Například v Cardiffu a jiných studentských městech je cítit rozčarování a společnost se snaží najít společný jazyk po rozdělení,“ řekl.
Podle Vondry je situace špatná hlavně z pohledu politiky vedení Evropské unie. „Je-li výsledkem politiky těch nejvyšších to, že jsme vytlačili z Evropy zemi, která je vedle Francie odstrašující vojenskou schopností, navíc zaručuje angličtinou, že se vůbec v Evropě dorozumíme, a střeží nějakým způsobem liberální ekonomické poměry, tak je to špatné. To jsou všechno výhody, které s sebou Británie nese. Jestli je někdo rád, že ty potížisty vytlačíme a ještě dostaneme Skotsko zpět, utěšovat se tím je strašně krátkozraké,“ řekl.
Kalousek: Džina z lahve vypustil David Cameron
Předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že David Cameron udělal velkou chybu v tom, že vypsal referendum o vystoupení Velké Británie. „Vypustil tím džina z lahve. Nechal o mimořádně závažné věci se světovými důsledky rozhodovat lidi, kteří o tom nemůžou mít dostatečné informace,“ řekl ve středečních Událostech, komentářích.
Doplnil ho předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „V mých očích se naplňuje ten nejhorší scénář. Jako by se někteří radovali, že mají Brity z krku, že mají univerzální odpověď – víc Evropy, více integrace. Dozvídáme se bláznivé nápady, že všechny země mají přijmout euro, takto to dál nejde,“ řekl.
