„Faile, jsme s tebou!“ Demonstrace za aktivistu odsouzeného v Povolží přerostla ve střety s policií

Baškirského aktivistu Faila Alsynova, který brání tamější přírodu před těžaři, odsoudil ruský soud ke čtyřem letům ve vězeňském táboře. Formálně byl shledán vinným z šíření nenávisti kvůli vystoupení na loňské demonstraci proti těžbě zlata v Baškirské autonomní republice v ruském Povolží, uvedla stanice BBC. Odsouzení aktivisty provázel podle nezávislých médií mohutný protest, který přerostl v potyčky s policií.

Vězeňský vůz s odsouzencem původně nemohl odjet od budovy soudu, protože se před ní shromáždilo několik tisíc lidí a vypukly potyčky s policejními těžkooděnci. Na místě byli ranění, vylíčila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Policisté použili slzný plyn a bili demonstranty obušky, doplnila agentura Reuters.

Kriminalisté po protestech podle serveru Meduza uvedli, že při střetech bylo zraněno několik policistů a že účastníky demonstrace vyšetřují kvůli použití násilí vůči pořádkovým silám a rozpoutávání masových nepokojů.

Na sociálních sítích se nicméně šíří video se ženou prosící policisty, aby přestali bít osobu bezvládně ležící na zemi. „Svobodu!“, „Hanba!“ a „Faile, jsme s tebou!“ skandoval předtím na demonstraci dav. V městečku Bajmak, kde se soud konal a které leží asi 1400 kilometrů na východ od Moskvy, úřady podle místních vypnuly internet.

Demonstranti se podle BBC nakonec začali rozcházet poté, co otec odsouzeného aktivisty začal se strážci zákona vyjednávat. Podle některých zpráv také policisté účastníkům demonstrace slíbili, že když se rozejdou, propustí některé zadržené. Policejní vůz s odsouzencem odjel od budovy soudu za potlesku zbývajících protestujících.

Tvrdší trest, než žádal prokurátor

Verdikt měl být původně vynesen už v pondělí, ale ohlášení rozsudku soud o dva dny odložil poté, co už v pondělí přišla protestovat asi tisícovka lidí, poznamenal server Meduza a dodal, že ve středu podle očitých svědků dorazilo několikanásobně více demonstrantů. Místní úřady podle BBC ani demonstraci, ani potyčky s policií nekomentovaly.

Velké protesty v Rusku jsou mimořádně vzácné kvůli riziku zatčení na shromážděních, která úřady považují za nepovolená. Za poslední dva roky byly zadrženy tisíce lidí za to, že se postavili proti válce na Ukrajině, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters. Dodala, že doba je pro úřady citlivá, protože začíná kampaň před březnovými prezidentskými volbami, ve kterých se Vladimir Putin uchází o dalších šest let v Kremlu. O Putinově znovuzvolení se nepochybuje, ale analytici předpokládají tlak na šéfa autonomní republiky, aby udržel situaci v klidu.

Odsouzený se pozastavil nad tím, že soud vynesl přísnější verdikt, než jaký žádal prokurátor. Alsynov také slíbil, že se odvolá.

Pomsta úřadů, míní Alsynovovi podporovatelé

Na loňském protestu proti ilegální těžbě zlata, která ničí půdu a způsobuje znečištění vod, Alsynov podle BBC hovořil o tom, že zatímco Baškirové bojují na Ukrajině, ve vlasti jim berou jejich zem. Arméni, Rusové, Tataři, kteří ničí těžbou zlata přírodu, si pak odjedou domů, zatímco následky těžby pocítí místní, kteří se nemohou nikam přestěhovat, protože jejich vlast je tady.

Aktivistu začali stíhat poté, co si na něj stěžoval osobně šéf autonomní republiky Radij Chabirov. Alsynov podle něj štve místní obyvatele proti představitelům arménského, ruského a tatarského národa. V tomto duchu pak vyzněl i znalecký posudek.

Stoupenci Alsynova věří, že jej úřady pronásledují z pomsty za to, že před lety překazil plány na těžbu z hory Kuštau, vyhlášené následně přírodní rezervací. Aktivista se účastnil patrně všech ekologických demonstrací v republice a také se zasazoval za zachování baškirského jazyka.

Není to první odsouzený aktivista v autonomní republice. Loni v prosinci soud v Ufě poslal na pět let do vězeňského tábora Ramilu Saitovovou za to, že natočila video, ve kterém vyzývala mobilizované rezervisty, aby neválčili proti Ukrajině, dodala BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...