Miláno - V Miláně finišují práce na italské kulturní události roku. Už prvního května otevře brány Expo 2015. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, jestli organizátoři všechno stihnou včas. Zatímco český pavilon zahájil zkušební provoz skoro před měsícem, Italové dohánějí zpoždění.
- Expo je olympiáda vědy, technologií a myšlenek. Výstava se koná vždy jednou za pět let, poslední všeobecné Expo hostila v roce 2010 čínská Šanghaj, poslední tematické Expo se pak uskutečnilo v roce 2012 v jihokorejském Josu. Nejvíce výstav Expo hostily v historii USA, rekordní návštěvu měla Šanghaj.
Hlavními tématy Expa 2015 jsou potraviny pro planetu a energie pro život - výstava se pokusí najít odpovědi na otázky týkající se zajištění dostatku kvalitních zdrojů potravin a vody všem obyvatelům planety.
Páteční zahájení světové výstavy se nezadržitelně blíží. V areálu se nepřetržitě střídá 9 tisíc dělníků. „Potvrzuji, že všechny pavilony se prvního otevřou návštěvníkům. Stihneme to, jak jsme předpokládali, na poslední chvíli,“ konstatoval vrchní komisař Expo 2015 Giuseppe Sala.
Zástupci Česka ale mohou být v klidu. Český pavilon uvedli do zkušebního provozu na začátku dubna mezi prvními. Expozice představí Česko, jeho kraje a tuzemské úspěchy na poli vědy a moderních technologií. Italská média zařadila český pavilon mezi pět nejlepších.
Česká expozice 2015: interaktivní les, „ptákoauto“ a Plzeň
- Laboratoř ticha - interaktivní expozice lesa odkryje pomocí vyspělých technologií tajemství světa rostlin. Interakce spočívá v detekci přítomnosti návštěvníka, čím déle je přítomen, tím kamera snímá blíže a může se dostat až na buněčnou úroveň. Instalaci připravila firma FullCapacity společně s Fakultou elektrotechniky ČVUT. Autory projektu jsou Jan Tůma a David Sivý.
- Laboratoř života - prostřednictvím uměleckých děl přiblíží současné české
patenty a úspěchy na poli vědy. - Skulptura ťuhýka kříženého s automobilem - podle autora Lukáše Rittsteina jde
o jakousi metaforu křižovatky. Z jedné strany dílo reprezentuje civilizaci a
vědeckotechnický rozvoj, ze strany druhé se jedná o otevření se přírodě.
Fungovat bude i jako fontána. Pavilon představí i díla Maxima Velčovského či
Jakuba Nepraše. - Země příběhů a fantazie - tato část představí nejzajímavější místa českých
krajů, od památek Unesco přes tradiční lázně až po přírodní krásy. Návštěvníkům
bude k dispozici například stůl s dotykovou mapou, mobilní aplikace či
fotografické plátno.
S výstavbou expozice stále zaostávají Nepál, Turecko nebo Rusko. Zcela dokončena nebude ani budova, kterou se chlubí domácí Itálie. V prvních dnech zpřístupní jen první dvě patra. Vzhledem ke korupčním skandálům, které loni zásadně narušily přípravy celé akce, ale i kritici mluví o zázraku. „Oproti situaci na začátku došlo k zásadním změnám v organizaci. Nevěřím, že se objevily další problémy,“ podotkl předseda národního protikorupčního úřadu Raffaelle Cantone.
Některé náročné projekty museli pořadatelé úplně odložit, věří ale, že na atraktivitě světové výstavy se to nijak zásadně neprojeví. Už teď se prodalo deset milionů lístků. Během následujícího půl roku chtějí v Miláně přivítat dvojnásobek návštěvníků. Desetina z nich by mohla zavítat do českého pavilonu, stojícího příhodně hned u hlavního vchodu.
Milánské Expo v bodech
Areál výstavy: nachází se v severozápadní části Milána; jeho rozloha je 1,1 milionu čtverečních metrů, z toho 200 tisíc metrů čtverečních zabere plocha pavilonů.
Architekti: koncepcí výstavy byla pověřena proslulá dvojice švýcarských architektů Jacques Herzog a Pierre de Meuron (autoři stadionu Ptačí hnízdo pro olympijské hry v Pekingu 2008).
Počet účastníků: 145 zemí, 16 organizací
Očekávaný počet návštěvníků: více než 20 milionů
Vybrané expozice: Itálie (rozsáhlá expozice pořadatelské země), Malajsie (inspiroval ji deštný prales a zemědělská produkce rýže), Čína (dary přírody a nové technologie pro udržitelný rozvoj), Izrael (objevy a inovace, díky nimž se vyschlá půda mění v úrodnou zem).
Trocha historie…
První výstava, kterou je možné považovat za předchůdce mezinárodních výstav Expo, se konala v květnu 1851 v Londýně. Již tehdy se zde prezentovalo české sklo z dílny hraběte Harracha. V roce 1900 měly Čechy samostatnou expozici v rámci pavilonu Rakouska-Uherska v Paříži, stejně jako o čtyři roky později v Saint Louis v USA.
Česká nebo československá účast na Expo poté zaznamenala na výstavách řadu úspěchů. Do historie se zapsala především expozice v Bruselu v roce 1958. Tehdy získala československá expozice v celkovém hodnocení nejvyšší cenu - Zlatou hvězdu, a desítky dalších ocenění. Střízlivá budova pavilonu ve tvaru obráceného písmene L byla složena ze tří krychlí bez oken a obložená žlutými deskami, zdobenými mozaikou z jantarového skla.
Za pavilonem byla umístěna polokruhová restaurace Praha, která byla poté převezena do Prahy a umístěna do Letenských sadů. V Bruselu slavila úspěchy i kinematografie - diváky uchvátil Polyekran (promítání filmů současně na několik pláten různých tvarů), Laterna magika či film Karla Zemana Vynález zkázy.
