Exploze v centru Kábulu. Devadesát mrtvých a také poškozená česká ambasáda

Nahrávám video
Mohutný výbuch v Kábulu zabil desítky lidí, stovky zranil
Zdroj: ČT24

Při mohutném výbuchu v centru Kábulu byly ve středu ráno zabity desítky lidí a přes 400 zraněných bylo převezeno do nemocnic. Potvrdilo to afghánské ministerstvo zdravotnictví, podle něhož může bilance obětí ještě růst, aktuálně se dostala už na 90 mrtvých. Ve vládní a diplomatické čtvrti explodovalo auto naložené výbušninami. Při výbuchu bylo těžce poškozeno německé velvyslanectví a rozbitá okna hlásí i česká ambasáda.

Všichni pracovníci jsou v pořádku. Ten výbuch, jak to bylo asi kilometr od ambasády, tak to rozbilo okno na ambasádě.
Michaela Lagronová
mluvčí ministerstva zahraničí o stavu české ambasády v Kábulu

Materiální škody hlásí i další velvyslanectví v Kábulu, včetně francouzského či čínského. Útok zřejmě spáchal sebevražedný atentátník v automobilu. Jeho oběťmi byli především afghánští civilisté.

Od útoku se distancovalo hnutí Taliban, které uvedlo, že odsuzuje útoky s civilními oběťmi. Taliban od svého svržení v roce 2001 bojuje proti Západem podporované afghánské vládě a v minulosti se přihlásil k řadě krvavých útoků v zemi. K atentátům se v poslední době ale hlásí také místní odnož radikální organizace tzv. Islámského státu.

Atentátník zatím neznámý. Ke svému cíli se zřejmě nedostal

Bezpečnostní složky zatím neznají strůjce ani zamýšlený cíl atentátu. Nálož byla patrně nastražena v cisternovém autě s vodou, jež řídil sebevražedný atentátník.

Útok se odehrál velmi blízko německé ambasády. Zasáhl civilisty i ty, kteří v Afghánistánu pracují s vidinou lepší budoucnosti pro sebe i svou zemi. Je obzvlášť odporné, že tito lidé byli zjevně cílem atentátu.
Sigmar Gabriel
německý ministr zahraničí

Mise NATO v Kábulu nicméně uvedla, že afghánské bezpečnostní síly zabránily vozidlu s výbušninou proniknout do takzvané Zelené zóny, kde se nachází prezidentský palác, sídlo mise NATO a řada zahraničních ambasád. Lze tedy usuzovat, že atentátník se nedostal ke svému cíli, napsala agentura Reuters.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní útok, který se stal jen pár dní po začátku muslimského postního měsíce ramadánu, rezolutně odsoudil. „Teroristé ani během ramadánu, měsíce laskavosti, požehnání a modliteb, nepřestanou zabíjet naše nevinné lidi,“ řekl.

Nálož vybuchla ve vládní čtvrti

Tisícovky lidí byly v době exploze, tedy krátce po půl deváté tamního času, na cestě do práce. Mluvčí afghánského ministerstva vnitra řekl, že nálož vybuchla na frekventované silnici mezi německým velvyslanectvím a bezpečnostním stanovištěm na náměstí Sanbak.

Německá ambasáda je od místa výbuchu podle agentury DPA vzdálená zhruba 300 metrů. Podle informací deníku Bild byli zraněni dva pracovníci velvyslanectví.

Ulice, na níž nálož explodovala, je úzká a z obou stran obehnaná vysokými zdmi, které slouží jako ochrana právě proti explozím. Tato nejnovější poničila nejméně 30 automobilů. Televizní stanice Tolo TV hlásila také těžké škody na budovách.

Výbuch otřásl ostře střeženou oblastí, kde je mimo jiné prezidentský palác či sídla zahraničních velvyslanectví.

Obyvatelé afghánské metropole zvyklí na občasné výbuchy podle stanice BBC hovoří o nebývale silné explozi, která vyrážela okna stovky metrů od místa útoku. Na fotografiích na sociálních sítích je vidět hustý oblak dýmu stoupající vysoko nad budovy kábulského centra.

Zásadním způsobem se zmenšil kontingent vojsk, která tam léta působila. Dnes je tam jen kolem osmi tisíc amerických vojáků. A ta země zcela zjevně není schopná vlastními silami udržet aspoň minimální bezpečnost. Vláda kontroluje asi dvě třetiny území, zbytek kontrolují různé ozbrojené skupiny.
Petra Procházková
novinářka

Berlín přerušil deportaci neúspěšných afghánských žadatelů o azyl

Německo v reakci na tento rozsáhlý teroristický útok zrušilo deportaci neúspěšných afghánských žadatelů o azyl do jejich vlasti chystanou právě na středu. Oznámil to německý ministr vnitra Thomas de Maiziére.

Deportace afghánských běženců zpět do jejich vlasti jsou v Německu velmi kontroverzní kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu. Vlády některých spolkových zemí se jich proto odmítají účastnit. Berlín ale dosud tvrdil, že i přes složitou bezpečnostní situaci je možné neúspěšné žadatele o azyl deportovat do určitých částí letitými konflikty postižené země.

Nynější rozhodnutí spolkového ministerstvo vnitra zdůvodnilo tím, že zaměstnanci ambasády v Kábulu, která byla vážně poškozena, mají teď důležitější věci na práci, než se starat o logistiku spojenou s návratem odmítnutých žadatelů o azyl. Do budoucna chce ale prý Berlín v odsunech do Afghánistánu pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 6 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...