Experti zůstávají v kleštích bojů, k troskám boeingu nemohou

Kyjev/Haag - Skupina australských a nizozemských policistů a expertů na soudní medicínu se opět nedostala na místo, kde se na východě Ukrajiny zřítil malajsijský boeing. Na vině jsou nekončící boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou. Přístup k místu neštěstí blokují již několik dní. Proto bude mít tým právo na ozbrojenou ochranu, podle listu Ukrajinska pravda budou moci mít zbraň, kterou budou moci i použít. Druhá strana konfliktu ale hrozí, že bezpečnostním a záchranářským týmům může zakázat vstup na místo tragédie; důvodem je prý, že OBSE není v konfliktu neutrální. Nicméně ruské informační zdroje tyto informace zpochybňují.

O návštěvu lokality, kde se letadlo zřítilo, se zahraniční tým neúspěšně pokoušel již včera. Dnes podle nizozemského ministerstva spravedlnosti skupina ani neopustila Doněck; válčí se totiž i u silnice, která k troskám boeingu vede. Nizozemsko mělo v letadle, o jehož sestřelení se stále vedou spory, nejpočetnější občanské zastoupení. Nikdo z 298 lidí na palubě nepřežil.

„Premiér Rutte vyjádřil své znepokojení nad skutečností, že vyšetřovatelům by mohlo být znovu zabráněno v návštěvě místa. Je důležité, aby se tam dostali co nejdříve, aby mohli nalézt a repatriovat těla obětí,“ reagoval mluvčí nizozemské vlády Jean Fransman. Dodal, že ukrajinský prezident Petro Porošenko přislíbil, že udělá vše, co je v jeho silách, aby co nejdříve zajistil přístup expertů k troskám.

Nahrávám video

„Personálu mise je dovoleno nosit zbraň a pro vlastní obranu a pro zajištění své činnosti ji i použít,“ stojí podle Ukrajinské pravdy v ukrajinsko-nizozemské smlouvě.

Naopak východoukrajinští povstalci dnes obvinili Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že „slouží zájmům Spojených států a Ukrajiny“. V prohlášení pohrozili, že mohou zahraničním bezpečnostním a záchranářským týmům zakázat vstup na místo pádu malajsijského letounu, které mají pod kontrolou. „Od samého počátku nezaujala OBSE neutrální stanovisko a jednala v zájmu Ukrajiny. Ukazuje se, že OBSE je útvar zcela kontrolovaný Spojenými státy,“ praví se v prohlášení vzbouřenců. Ruské informační zdroje prohlášení povstalců zpochybňují. Povstalecké „ministerstvo informací“ podle agentury Interfax vydalo prohlášení, v němž se k podpoře mise OBSE naopak hlásí.

Mezitím se dále bojuje…

Boje v Doněcké a Luhanské oblasti se týkají především měst Snižne a Šachtarsk, kde povstalci nadále kladou odbor a pálí po vojácích z minometů, raketometů a houfnic. Pod palbou z raketometů Grad a minometů se ocitlo i letiště v Luhansku. Podle Kyjeva špičky povstalců požádaly atamany ruských kozáků o vyslání posil, které by prořídlé řady rebelů doplnily.

Armádní analytik Dmytro Tymčuk varoval, že i ve městech obsazených armádou zůstává mnoho rebelů z řad místního obyvatelstva, kteří se nestačili stáhnout s „ruskými žoldnéři“. Prý dosud mají k dispozici značné množství zbraní a munice. V celé zemi potom podle pozorovatelů během konfliktu od poloviny dubna zemřelo na 1 129 lidí a téměř 3 500 dalších utrpělo zranění, mezi oběťmi je i řada civilistů.

Moskva: Zpráva OSN o lidských právech na Ukrajině je pokrytecká

Ruská diplomacie se dnes ohradila proti včerejší zprávě vysoké komisařky OSN pro lidská práva k situaci na Ukrajině. Navi Pillayová v ní uvedla, že sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou by mohlo být válečným zločinem, a upozornila také, že „ozbrojené skupiny“ na východě Ukrajiny útočí na veřejné budovy; separatisté si podle ní svou moc často upevňují zvláště krutými způsoby - pomocí únosů, věznění, mučení, a dokonce i poprav.

„Zpráva je neobjektivní a dokonce pokrytecká,“ prohlásil dnes mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič. Kupříkladu tvrdí, že Kyjev vojensky reagoval na počínání povstalců, zatímco podle Moskvy „místní obyvatelstvo vzalo zbraň do rukou, aby ochránilo sama sebe před ultranacionalisty a neonacisty“ z Kyjeva. „Ve zprávě chybí to hlavní - požadavek okamžitě ukončit kárnou operaci kyjevského režimu proti vlastnímu lidu. Bez toho debaty o lidských právech na Ukrajině ztrácejí veškerý smysl,“ zdůraznil Lukaševič.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 45 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 5 hhodinami
Načítání...