Experiment ve Švédsku: Kratší pracovní doba, stejná práce i peníze

Někteří zaměstnavatelé ve Švédsku se rozhodli zkrátit denní pracovní dobu na šest hodin - do platů se to však nijak nepromítne. Zaměstnanci mají garantovanou mzdu, na kterou byli zvyklí za odpracovaných 8 hodin denně. Cílem je zefektivnit výkon zaměstnanců na pracovišti a zároveň přispět ke zkvalitnění jejich psychického i fyzického zdraví.

Nejvíce je v tomto kontextu skloňován pečovatelský dům pro seniory Svartedalens v Göteborgu. Od února zde celkem 82 zdravotním sestrám a ošetřovatelkám zkrátili pracovní dobu na šest hodin, plat však neklesl. „Mám nyní více energie pro práci a také pro rodinu," uvedla Lise-Lotte Petterssonová, 41letá sestra ve Svartedalens. Domnívá se, že díky zkrácené pracovní době může seniorům poskytnout mnohem vyšší standardní péči.

Model je zatím hodnocen pozitivně i vedením pečovatelského domu. Ovšem dle Bengta Lorentzona, tamního konzultanta experimentu, je na celkové zhodnocení ještě příliš brzy. Zatím byl totiž hlouběji zkoumán pouze fyzický stav sester, nikoli efektivnost jejich práce. Lorentzon uvedl, že chce získat důkazy, které by skutečně prokázaly funkčnost modelu.

Šestihodinová pracovní doba byla nově zavedena i na dalších pracovištích, a to jak státních, tak soukromých. Například v Univerzitní nemocnici Sahlgrenska, v některých odděleních nemocnice v Umea na severu, ve společnosti Filimundus či AB Background.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP

Nejedná se přitom o zcela nový experiment. Podobný model vyzkoušeli už v 90. letech například radní ze Stockholmu. Ti v letech 1996 až 1998 nařídili šestihodinovou pracovní dobu pro zaměstnance v centrech zaměřených na péči o děti, seniory nebo handicapované. Ovšem poté, co se k moci dostala pravicová vláda, byl tento model ukončen.

Důvodem byly vysoké náklady, jelikož se pro splnění stejného množství práce muselo platit více zaměstnanců. Sice se snížily náklady na podporu v nezaměstnanosti a byl snížen počet placených nemocenských, nicméně dle opozice nebylo prokázáno, že se tak dělo díky zkrácené pracovní době.

Stockholm
Zdroj: Jürgen Howaldt/Wikipedia

Současní radní projekt podporují. Nicméně je pravděpodobné, že při dalším střídání vlád skončí i tento pokus - zřejmě však nikoli plošně. Například v servisech automobilky Toyota v Göteborgu byla zkrácená pracovní doba zavedena již před více než 10 lety a je stále udržována. 

Pracuje se na dvě denní směny, od 6 do 12 a od 12 do 18 hodin. Dle generálního ředitele Martina Bancka je tento model výhodný pro všechny strany: pro zaměstnance, kteří jsou odpočatější a dělají méně chyb, i pro zákazníky, jejichž objednávky jsou zpracované rychleji. Podle Bancka zisk od té doby vzrostl o 25 procent.

Počet odpracovaných hodin týdně ve vybraných zemích (v roce 2014)
Zdroj: ec.europa.eu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa plánuje, jak poskytnout miliardy Kyjevu i přes veto Maďarska a Slovenska, píše Politico

Ukrajina získá peníze od zemí EU na financování svého válečného úsilí, i když Maďarsko a Slovensko budou nadále blokovat slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), uvedli dva evropští diplomaté pro bruselský server Politico.
před 16 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil i na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Izraelská armáda informovala o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. U jejich pobřeží neznámý projektil zasáhl kontejnerovou loď. Saúdská Arábie také oznámila, že zachytila balistické střely i drony.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Oprava trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí, ovlivní to i české linky

Dokončení generální opravy železniční trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí o měsíc a půl. Původně měla být hotová do konce dubna, kvůli tuhé zimě se ale zpozdily některé práce. Odložené zprovoznění trati bude mít vliv na vlakovou linku Českých drah z Prahy do Hamburku i plánované spuštění přímé linky Praha-Kodaň.
před 2 hhodinami

Vůdce Íránu utrpěl při útocích zranění, ale je v pořádku, tvrdí prezidentův syn

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl ve středu podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Chameneí mladší v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.
před 3 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár nejspíš zavinil člověk, uvedla policie. Nic ale podle ní nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.
před 5 hhodinami
Načítání...