Štrasburk - Evropští poslanci ve Štrasburku kritizovali rozhodnutí členských států EU ponechat stranou Evropský parlament při rozhodování o pravidlech fungování schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Země EU se totiž minulý týden shodly, že nově budou moci obnovit kontroly na hranicích s takovým státem Schengenu, který dostatečně nekontroluje vnější hranici prostoru. Členské státy tím chtějí reagovat na příliv nelegálních přistěhovalců, například z Turecka přes Řecko. Šéf Evropské lidové strany (EPP) dokonce oznámil, že tato největší poslanecká skupina v EP končí spolupráci s dánským předsednictvím EU.
Evropští poslanci se obávají „znárodnění“ Schengenu
Krok ministrů vnitra ostře kritizovaly všechny poslanecké skupiny v EP, jejichž předsedové budou ve středu jednat o tom, jak budou reagovat. Největší z poslaneckých skupin, pravostředová PPE, oznámila, že končí spolupráci s dánským předsednictvím, které končí na konci června. „Ode dneška do 30. června se budeme obracet přímo na Radu EU (sdružující členské státy) nebo neformálně na Kypr, který bude předsedat unii od července,“ uvedl šéf PPE Joseph Daul. „Pro mou skupinu dánské předsednictví skončilo.“
Parlament může podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru
Předseda sociálně demokratických poslanců, Rakušan Hannes Swoboda, obvinil dánské předsednictví, že se vydalo „nebezpečnou cestou“. „Jde o pokus opět znárodnit Schengen,“ řekl šéf liberálů Guy Verhofstadt. Podle něj by měl parlament zvážit konkrétní protiopatření, například žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.
Evropský parlament
Dánský ministr spravedlnosti Morten Bodskov však obhajoval postup dánského předsednictví tím, že přijaté rozhodnutí bylo jedinou cestou, jak dosáhnout kompromisu všech členských zemí.
Schengenský prostor tvoří 26 zemí včetně ČR. Kromě členských států unie (všechny země s výjimkou Irska, Británie, Kypru a Bulharska s Rumunskem) v něm jsou i Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Státy přitom už nyní mohou obnovit kontroly na vnitřních hranicích Schengenu, ale pouze při ohrožení veřejného pořádku nebo kvůli zajištění bezpečnosti.
Změna smlouvy je dlouhodobějším tématem jednání
Při pořádání sportovních akcí anebo summitů přitom mohly být kontroly aktivní už nyní. Uprchlíci ale podle dosavadní schengenské dohody podobné nebezpečí nepředstavují. Tlak na revizi smlouvy ale existuje, což znovu ukázala schůzka šéfů vnitra EU ve druhé polovině dubna v Lucemburku. Třeba Atény nezajišťují dostatečnou kontrolu této hranice, přičemž přistěhovalci se pak z Řecka mohou přesouvat do bohatších evropských zemí, jako je Německo s Francií.
Evropská komise chtěla, aby o dočasném uzavření hranic bez těchto podmínek rozhodovala kvalifikovaná většina zemí EU na základě jejího doporučení. Rozhodnutí členských států tak zklamalo i komisi. „Ukázalo se, že vzájemné hodnocení států je dost k ničemu,“ uvedla komisařka pro záležitosti vnitra Cecilia Malmströmová k záměru, aby fungování schengenského prostoru hodnotily okolní státy a ne evropské instituce.
Neničte sen tvůrců procesu evropského sjednocení, volá Westerwelle
Společná měna a volnost pohybu jsou dvě věci, které se občanů unie dotýkají nejvíc. „Evropa bez hraničních závor byla snem všech, kdo zahájili proces evropského sjednocení. Nesmíme ji dát v sázku,“ zdůraznil německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.
Loni se na území EU podle OSN podařilo dostat zhruba 150 tisícům ilegálů po zemi a 58 tisícům po moři. Odhadem půldruhého tisíce jich přitom utonulo. Odchytávat uprchlíky už na pobřeží Středozemního moře či hledat je v jeho vodách má pomoci i Evropský systém kontroly hranic (EUROSUR), na němž Brusel pracuje už tři roky.