Dublin - Evropští diplomaté dnes v Bruselu jednali o zárukách, které by mohla Evropská unie poskytnout Irsku, aby se znovu pustilo do referenda o Lisabonské smlouvě. Kompromis mezi Irskem a EU dojednával i Jan Fischer, který jako premiér předsednické země vede Evropskou radu. Podle něj budou garance pro Iry napsány tak, aby jiná evropská země neměla chuť si schvalování Lisabonské smlouvy zopakovat.
O budoucnosti Lisabonské smlouvy se bude rozhodovat ve čtvrtek v rámci summitu EU. Irsko na summit přichází se seznamem záruk, které požaduje od unie, aby znovu uspořádalo referendum o Lisabonu.
Hlavní výhrady Irska k Lisabonské smlouvě se týkají snížení počtu křesel eurokomisařů, některé země by tak o svého zástupce přišly. Na zachování eurokomisaře pro všechny členské země ale EU už kývla v prosinci.
Dalším stěžejním problémem je rodinný zákon, zejména část o potratech. Ty jsou v Irsku přísně zakázány a Irové si nepřejí, aby to evropská legislativa jakkoli zmírnila. Irsko požaduje i zachování vojenské neutrality a zachování stávající daňové politiky. „V Irsku je nízké zdanění firem, což láká investory a nadnárodní společnosti. Irové proto nechtějí, aby jim unie do daňové politiky zasahovala,“ uvedla zpravodajka ČT v Bruselu Barbora Šámalová.
Všechny tyto požadavky dnes evropští diplomaté vyslyšeli, přesné znění záruk se ale může ještě během nadcházejícího summitu pozměnit.
Podle posledních průzkumů má Lisabonská smlouva v Irsku podporu většiny Irů a i její největší odpůrce Declan Ganley po prohraných eurovolbách již vzdal své snahy o přerušení ratifikačního procesu. Zástupci státu jsou nyní přesvědčeni, že by nebylo rozumné blokovat reformy, které jsou podle nich nezbytné k úspěšnému prosazení unie ve světě.
Nové záruky musí být podle představitelů země dostatečně silné, aby zařídily, že se Irové příště v referendu vyjádří kladně. Problémem však zůstává, jak nové garance ke smlouvě přičlenit, aby se nemuselo zasahovat do samotného dokumentu.
