Kodaň/Bern/Budapešť - Některé evropské deníky dnes v prezidentských volbách v Rusku nevidí hladké předání moci, ale spíše potenciál pro budoucí mocenský konflikt. Řada komentářů předpokládá, že Medveděv se brzy pokusí vymanit z Putinova vlivu. Některé hlasy pak míní, že Západ udělá dobře, když si počká, jak tento mocenský boj dopadne, a podle toho teprve zaujme postoj k Rusku.
Francouzský deník Le Figaro si klade otázku, zda může navenek vystavovaná shoda dua Medveděv-Putin vydržet. Kdo bude mít poslední slovo, když přijdou neshody? ptá se Le Figaro, podle něhož „ruská politická scéna najednou nevypadá tak stabilní“. Deník cituje názor nejmenovaných expertů, že klany tajných služeb, které jsou po volbách hlavním poraženým, neskrývají znepokojení a že Medveděvovi by měly pomáhat bývalé opory Jelcinovy rodiny jako Alexandr Vološin, Roman Abramovič nebo Oleg Děripaska.
Úplná roztržka s Putinem se podle německého listu Die Welt očekávat nedá. „Jeho hluboká loajalita i jeho racionalita jsou příliš velké. Navíc i samotný Putin potřeboval v úřadu tři roky, než se rozloučil se šéfem administrativy Alexandrem Vološinem jakožto posledním a nejdůležitějším představitelem Jelcinova sboru,“ píše Die Welt. Hlavní otázkou je, zda se Medveděv dokáže prosadit proti klíčovým postavám ve vládním aparátu a proti mocným oligarchům.
Podle dánského deníku Information nový ruský prezident Dmitrij Medveděv zprvu nepochybně zůstane pod vlivem dosavadního prezidenta Vladimira Putina a jeho vládního klanu. „Nehledě na své něžné oči a přátelský styl nelze pochybovat o tom, že brzy začne Medveděv požadovat právo na rozhodnutí nezávislá na Putinovi. Když totiž Putin sám přicházel k moci, byl také považován jen za loutku v rukách svého předchůdce Borise Jelcina, ale dlouho to tak nevydrželo. Medveděv zřejmě postupně přenechá sociální problémy k řešení jiným a zaměří se na převzetí role představitele země vůči zahraničí. Má totiž zřetelně sympatičtější rysy než Putin se svým šedým a kamenným výrazem bývalého důstojníka KGB.“
Luxemburger Wort: Kvůli ropě se Putin může vrátit jako vítěz
Také švýcarský list Tages-Anzeiger předvídá brzký mocenský boj v Moskvě. „Končící šéf státu má na svém praporu heslo: Stabilizoval jsem Rusko. Avšak pohádka o stabilizaci se nestane pravdivější tím, že bude co nejčastěji opakována. Mnozí kremelští byrokraté se obávají, že zemi by mohly zasáhnout nejtěžší mocenské boje.“
Lucemburský deník Luxemburger Wort přímo odhaduje, že kamenem úrazu pro Rusko může být v dohledné době pokles ceny ropy a plynu na světovém trhu. Putin dobře věděl, proč právě nyní vycouval z Kremlu do čela vlády, a má podle listu větší šanci z případného konfliktu s Medveděvem vyjít jako vítěz.
Italský deník Corriere della Sera míní, že Evropa i Amerika dobře dělají, když vyčkávají, až se Putinovy i Medveděvovy plány více vybarví. Když bez velkých iluzí prověří, proč vlastně bylo pro Moskvu nutné začít tuto novou kapitolu. „A musí jak skutečnému carovi, tak tomu, kdo se jim navenek tváří být, dát důrazně najevo, že Rusko bez politického pluralismu a svobody informací nikdy nemůže překonat nedůvěru Západu.“
Pro Rakousko může být zvolení Medveděva výhodné
Zvolení nového ruského prezidenta obsáhle komentuje i rakouský tisk. Deník Österreich poukazuje na to, že zvolení Medveděva může být pro Rakousko dokonce velmi výhodné. Medveděv byl šéfem Gazpromu, s nímž má dlouholeté výborné kontakty rakouský koncern OMV, takže jeho nejvyšší pozice ve státě může pro Rakousko znamenat jedině dobré vyhlídky. Podobně koncern Strabag má v Rusku velké zakázky a Medveděv přece tvrdí, že v hospodářské oblasti je pro naprostou kontinuitu, dodává list. Die Presse si klade otázku, jak bude v Rusku fungovat vláda dvou mužů. Je to totiž novinka, Rusko mělo dosud vždy jen cary. Mnozí považují Medveděva jen za Putinovu loutku, ale i loutka může překvapit. Nezbývá než vyčkat další vývoj, píše deník. Der Standard zase uvádí, že v Rusku se v neděli odehrála volba bez volby. Důležité podle něj bude, jak se vyvinou mocenské poměry v Kremlu. Základem vlády zůstanou staří známí z Petrohradu, ale konflikt by mohl nastat například s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
