Před zvyšující se nestabilitou na starém kontinentu varuje ve společném prohlášení čtrnáct evropských zemí včetně Česka. Skupina států vyzvala k uzavření nové smlouvy s Ruskem v oblasti kontroly konvenčních zbraní. Moskva totiž pozastavila platnost Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě z roku 1990. Státy, kterých se ruská hrozba týká nejvíc, jako Polsko či Pobaltí, návrh na regionální omezení zbrojení odmítly.
Po sporu mezi Moskvou a Západem kvůli anexi Krymu a bojům v Donbasu hrozí, že vypuknou nové závody ve zbrojení. Bezpečnost Evropy je kvůli tomu v ohrožení, varoval šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru pro Die Welt.
Skupina zemí chce obnovit strategickou stabilitu v Evropě
Evropské země se v prohlášení hlásí k zásadám mezinárodního práva, státní suverenity, neporušitelnosti státních hranic nebo k právu na vlastní obrannou politiku. „Kvůli řadě událostí z posledních let, které vzbuzují znepokojení a k nimž patří také nelegální anexe Krymu Ruskou federací a následná přetrvávající krize na východě Ukrajiny, panují vážné pochybnosti o budoucnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti na našem kontinentu,“ píše se v textu.
Státy volají po obnovení strategické stability, zdrženlivosti, předvídatelnosti a transparentnosti, aby se omezila vojenská rizika. Za hlavní fórum pro budoucí dialog označují prohlášení Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Dohoda o konvenčních zbraních v Evropě je už devět let pozastavená. „Pravdou ale je, že počty zbraní a zbrojních systémů se radikálně snížily. Neustále se snižovaly počty armád, počty konvenční výzbroje, a to především v zemích NATO, ale i signatářů Pařížské dohody z roku 1990, kterou tehdy podepsalo i Rusko. Takže v současné době je dohoda naplněná především na straně evropských zemí NATO. K radikálnímu omezení došlo u bývalých zemí Varšavské smlouvy,“ podotkl vojenský analytik Jaroslav Štefec.
Text výzvy podepsalo 14 států - vedle Česka a Německa i Slovensko, Rakousko, Belgie, Švýcarsko, Španělsko, Finsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Bulharsko. „Mezi státy nejsou signatáři, kterých se to bezprostředně týká, jako je Pobaltí, Polsko. Skepticky se už dříve vyjádřily Spojené státy a plány odmítlo Rusko, takže je otázkou, jaký praktický dopad bude návrh mít,“ upozornil zpravodaj ČT Václav Černohorský.
„Vše závisí na tom, jak se budou vyvíjet ruko-americké vztahy. Pokud to bude směrem k uvolňování, vidím tu určitou naději i pro podobnou dohodu v rámci Evropy. Pokud bude pokračovat konfrontační styl, tak této dohodě nedávám žádnou šanci,“ řekl k tomu Štefec. Podle něj budou třeba nejrůznější bilaterální jednání, protože EU ani NATO nemohou s Ruskem jednat jako celky, když s návrhem souhlasí jen část zemí.
Zbraňové limity odmítá Litva, bojí se ruské agrese
„Ať už jsou současné vztahy s Ruskem jakkoli složité, nepotřebujeme méně, ale více dialogu,“ řekl k návrhu Steinmeier. Sociální demokrat by se měl stát počátkem příštího roku německým prezidentem. Je znám svými smířlivými postoji k Moskvě. Poprvé vyzval k uzavření dohody o kontrole zbrojení s Ruskem už v srpnu. Jeho plány na regionální limity se měly dotknout hlavně Pobaltí, proto návrh tehdy důrazně odmítla Litva.
Šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius nedávno řekl, že má „velký strach“ o Pobaltí. Ruský prezident Vladimir Putin by se v příštích týdnech mohl pokusit nějakým způsobem otestovat vojenskou a diplomatickou připravenost NATO, ještě než nastoupí do Bílého domu Donald Trump, varoval litevský ministr.
K návrhu skupiny zemí v čele s Německem jsou skeptičtí i zástupci USA, podle nichž Rusko nedodržuje ani v současnosti platné dohody o omezování zbrojení.
Moskvu dle jejích slov znepokojuje expanze NATO směrem na východ Evropy. Před pár dny oznámila, že do oblasti Kaliningradu pošle další balistické rakety Iskander a protiraketové systémy S-400, které by měly reagovat na stavbu protiraketového štítu.
Steinmeier v červnu prohlásil, že vojenské manévry NATO ve východní Evropě jsou kontraproduktivní. Alianční cvičení tehdy označil za „řinčení zbraní“ a „válečné štváčství“, které bezpečnostní situaci v Evropě jen zhoršují, za což si vysloužil řadu kritických ohlasů.
