Před zvyšující se nestabilitou na starém kontinentu varuje ve společném prohlášení čtrnáct evropských zemí včetně Česka. Skupina států vyzvala k uzavření nové smlouvy s Ruskem v oblasti kontroly konvenčních zbraní. Moskva totiž pozastavila platnost Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě z roku 1990. Státy, kterých se ruská hrozba týká nejvíc, jako Polsko či Pobaltí, návrh na regionální omezení zbrojení odmítly.
Evropské státy chtějí novou smlouvu s Ruskem, hrozí závody ve zbrojení
Zpravodaj ČT: Pobaltí či Polsko omezovat zbrojení odmítají (zdroj: ČT24)
Po sporu mezi Moskvou a Západem kvůli anexi Krymu a bojům v Donbasu hrozí, že vypuknou nové závody ve zbrojení. Bezpečnost Evropy je kvůli tomu v ohrožení, varoval šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru pro Die Welt.
Skupina zemí chce obnovit strategickou stabilitu v Evropě
Evropské země se v prohlášení hlásí k zásadám mezinárodního práva, státní suverenity, neporušitelnosti státních hranic nebo k právu na vlastní obrannou politiku. „Kvůli řadě událostí z posledních let, které vzbuzují znepokojení a k nimž patří také nelegální anexe Krymu Ruskou federací a následná přetrvávající krize na východě Ukrajiny, panují vážné pochybnosti o budoucnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti na našem kontinentu,“ píše se v textu.
V citlivých oblastech, jako je například Pobaltí, by se měly zavést regionální omezení zbrojení, minimální odstupy zbrojních jednotek, armád nebo různá opatření, která posílí transparentnost.
Státy volají po obnovení strategické stability, zdrženlivosti, předvídatelnosti a transparentnosti, aby se omezila vojenská rizika. Za hlavní fórum pro budoucí dialog označují prohlášení Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Dohoda o konvenčních zbraních v Evropě je už devět let pozastavená. „Pravdou ale je, že počty zbraní a zbrojních systémů se radikálně snížily. Neustále se snižovaly počty armád, počty konvenční výzbroje, a to především v zemích NATO, ale i signatářů Pařížské dohody z roku 1990, kterou tehdy podepsalo i Rusko. Takže v současné době je dohoda naplněná především na straně evropských zemí NATO. K radikálnímu omezení došlo u bývalých zemí Varšavské smlouvy,“ podotkl vojenský analytik Jaroslav Štefec.
GALERIE
Dohoda
Text výzvy podepsalo 14 států - vedle Česka a Německa i Slovensko, Rakousko, Belgie, Švýcarsko, Španělsko, Finsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Bulharsko. „Mezi státy nejsou signatáři, kterých se to bezprostředně týká, jako je Pobaltí, Polsko. Skepticky se už dříve vyjádřily Spojené státy a plány odmítlo Rusko, takže je otázkou, jaký praktický dopad bude návrh mít,“ upozornil zpravodaj ČT Václav Černohorský.
„Vše závisí na tom, jak se budou vyvíjet ruko-americké vztahy. Pokud to bude směrem k uvolňování, vidím tu určitou naději i pro podobnou dohodu v rámci Evropy. Pokud bude pokračovat konfrontační styl, tak této dohodě nedávám žádnou šanci,“ řekl k tomu Štefec. Podle něj budou třeba nejrůznější bilaterální jednání, protože EU ani NATO nemohou s Ruskem jednat jako celky, když s návrhem souhlasí jen část zemí.
Obavy jsou na místě. Je to záležitost bezpečnosti Evropy bez ohledu na Rusko, kde konkrétní rizika existují. Evropa se do značné míry odzbrojila, zatímco v okolním světě zbrojení dál probíhá. Vzniknout by měly demilitarizované zóny mezi NATO a Ruskem, ale i dalšími zeměmi.
Zbraňové limity odmítá Litva, bojí se ruské agrese
„Ať už jsou současné vztahy s Ruskem jakkoli složité, nepotřebujeme méně, ale více dialogu,“ řekl k návrhu Steinmeier. Sociální demokrat by se měl stát počátkem příštího roku německým prezidentem. Je znám svými smířlivými postoji k Moskvě. Poprvé vyzval k uzavření dohody o kontrole zbrojení s Ruskem už v srpnu. Jeho plány na regionální limity se měly dotknout hlavně Pobaltí, proto návrh tehdy důrazně odmítla Litva.
Oblast doletu ruských raket
Šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius nedávno řekl, že má „velký strach“ o Pobaltí. Ruský prezident Vladimir Putin by se v příštích týdnech mohl pokusit nějakým způsobem otestovat vojenskou a diplomatickou připravenost NATO, ještě než nastoupí do Bílého domu Donald Trump, varoval litevský ministr.
K návrhu skupiny zemí v čele s Německem jsou skeptičtí i zástupci USA, podle nichž Rusko nedodržuje ani v současnosti platné dohody o omezování zbrojení.
Nakládání rakety Iskander
Moskvu dle jejích slov znepokojuje expanze NATO směrem na východ Evropy. Před pár dny oznámila, že do oblasti Kaliningradu pošle další balistické rakety Iskander a protiraketové systémy S-400, které by měly reagovat na stavbu protiraketového štítu.
Steinmeier v červnu prohlásil, že vojenské manévry NATO ve východní Evropě jsou kontraproduktivní. Alianční cvičení tehdy označil za „řinčení zbraní“ a „válečné štváčství“, které bezpečnostní situaci v Evropě jen zhoršují, za což si vysloužil řadu kritických ohlasů.