Evropská komise zatím proti ČR neučiní právní kroky kvůli memorandu o vízech do USA

Brusel - Evropská komise zatím proti Česku nezahájí právní kroky kvůli česko-americkému memorandu o vízech do USA, které Praha v úterý k nevoli některých partnerů v EU bilaterálně podepsala s Washingtonem. Po jednání ministrů vnitra v Bruselu to dnes řekl eurokomisař Franco Frattini. Podle jeho slov další postup komise bude záležet na naplňování memoranda.

„Nyní nevidím důvody, proč uvažovat o zahájení procedury pro porušení práva proti České republice,“ prohlásil Frattini na tiskové konferenci po zasedání ministrů. Zdůraznil, že česko-americké memorandum nemá právně závazný charakter a že Praha do něj zapracovala většinu požadavků Evropské komise.

Klíčové podle něj bude až to, jak se bude text memoranda „přetavovat“ do prováděcích opatření, která už právně závazná budou. Tento proces a hlavně výsledek hodlá komise velmi bedlivě sledovat a analyzovat. Z jeho slov vyplývá, že tam by teoreticky mohl nastat problém, kvůli němuž by EK vůči Praze k právním krokům mohla přistoupit.

Komisař se domnívá, že všechny státy dnes porozuměly tomu, že jednoduše není možné přijmout, že se Američané snaží vyjednávat o některých věcech na bilaterální úrovni. Řekl, že taková jednání se mohou vést třeba o strážcích na palubách letadel. Ale státy by prý samy neměly rozhodovat, jak organizovat elektronické povolení cest (ETA) či další věci týkající se vízového režimu.

Ministři se dnes pokoušeli najít v otázce víz do USA společnou pozici, rozpory v pohledu se jim ale nakonec překonat nepodařilo. Jednání o společném postupu budou na expertní i diplomatické úrovni pokračovat příští týden. Český ministra vnitra Ivan Langer ale dnes v Bruselu vyjádřil přesvědčení, že podpis česko-amerického memoranda evropští partneři podpoří. 

Podle slovinského předsednictví se dnes podařilo dohodnout alespoň na určitých aspektech - na potřebě zaujmout společný postoj a na tom, že země, které už teď s USA jednají, vyjednávaní zatím poněkud zpomalí. Měly by vyčkat, co se podaří dohodnout na připravovaném jednání zástupců EU a USA 13. března ve Slovinsku. Komise pro tato vyjednávání chce podle Frattiniho získat takový mandát, aby vyjednávala o širší dohodě umožňující zařazení všech unijních států do amerického bezvízového programu.

Zatím víza do USA nepotřebují všechny staré členské státy EU s výjimkou Řecka, z nováčků unie zatím bezvízová praxe platí jen pro Slovinsko. Naopak Američané nepotřebují víza při cestách do žádné ze zemí unie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...