Evropská komise (EK) poslala do Varšavy kritické hodnocení stavu právního státu v Polsku. Po jednání komise to řekl její první místopředseda Frans Timmermans. Dosavadní jednání s polskou stranou se sice podle něj odehrávala v konstruktivním duchu, ke změně neuspokojivé situace ale nevedla. Varšava nyní může komisi odpovědět. Timmermans zdůraznil, že doufá v pokračování dialogu s polskou stranou.
Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro považuje názor Evropské komise na stav právního státu v Polsku za jednostranný, verdikt ho překvapil a zarmoutil. „Je to jednostranný názor, který podává překroucený obraz, ačkoli Evropská komise ví, jaká je situace,“ uvedl s tím, že komise měla možnost vidět, jak Varšava usilovala o kompromis.
Do další fáze tak nyní evropská exekutiva posunula vůbec poprvé využívaný mechanismus, v jehož závěru mohou teoreticky členské země EU na základě návrhu komise rozhodnout o tom, že Polsko zbaví hlasovacích práv. Takový vývoj je zatím velmi nepravděpodobný, ale například Maďarsko už dalo jasně najevo, že by podobný návrh vetovalo.
Timmermans o dalším vývoji nechtěl spekulovat. Po svém nočním telefonátu s polskou premiérkou Beatou Szydlovou prý stále předpokládá, že obě strany jsou spolu v „konstruktivním dialogu“.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nejprve na společné tiskové konferenci se slovenským premiérem Robertem Ficem otázku na krok komise vůči Polsku obešel odkazem na Timmermansovo vystoupení. „Musíme zajistit, že všechny vlády dodržují všechna pravidla. Ať mají velkou (parlamentní) většinu či ne,“ dodal ale o chvíli později s tím, že demokracie není jen vůlí většiny, ale týká se také občanské společnosti.
Fico byl ve své reakci zdrženlivý s tím, že nehodlá zasahovat do vnitřních věcí jiné země ani do vztahů institucí EU s takovým státem. Poznamenal jen, že v Polsku většina vzešlá z demokratických voleb realizuje svůj volební program.
Ústavní krize v zemi trvá od zavedení změn v ústavním soudu konzervativní vládou Práva a spravedlnosti (PiS). Ta po výrazném vítězství v parlamentních volbách loni v říjnu provedla několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim i novela zákona o ústavním soudu, která podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi.
Postup vládnoucí strany proti soudu kritizovala jako ohrožení demokracie jak Benátská komise evropských znalců ústavního soudu, jejíž názor si polská vláda původně vyžádala, tak Evropský parlament. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans ještě v dubnu vyjádřil naději, že tamní krizi kolem ústavního soudu zřejmě půjde vyřešit dialogem.
- Podle novely má místo pětičlenného soudního senátu většinu sporů rozhodovat nejméně třináct členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale většinou dvoutřetinovou. Jinak věc zůstane nerozhodnutá. Podle opozice to ochromuje chod instituce.
- Senát ústavního soudu už začátkem prosince uznal za neústavní novelu, která zrušila říjnovou volbu pětice soudců. Tu provedl minulý parlament v režii Občanské platformy. Konzervativci pak do instituce dosadili pět „svých“ soudců.
