Paříž/Moskva - Představitelé zemí Evropské unie zvažují vyhlášení sankcí vůči Rusku v reakci na jeho postup vůči Gruzii. Čtyři dny před mimořádným summitem EU o Gruzii to řekl francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, povahu případných sankcí ale neupřesnil. Gruzínský parlament připravuje dokument požadující přerušení vztahů s Ruskem.
„Nebudu předem upřesňovat sankce, protože summit se ještě nekonal, ale pracujeme v této chvíli s našimi 26 partnery (v EU). Snažíme se vypracovat silný text, v němž bude jasně zdůrazněna naše vůle nepřijmout situaci v Gruzii,“ uvedl Kouchner na tiskové konferenci v Paříži.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kouchnerova slova za známku toho, že je Západ v rozkladu. Přesto s ním Rusko nadále vede dialog. Jak uvedl moskevský zpravodaj ČT Josef Pazderka, ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes asi hodinu telefonoval se svým francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym. Oficiálně ale Rusko ze svého stanoviska neustoupilo a je připraveno za to nést ekonomické důsledky.
Podle redaktora ČT Zdeňka Velíška ale zřejmě ani sama EU nemá jasno, o jaké sankce by mělo jít. Téměř všechny by se totiž obrátily především proti ní samotné, protože v hospodářské a především energetické oblasti s Ruskem velmi úzce spolupracuje. Francie opakuje, že nikdo nemá zájem na obnovení studené války a že NATO není protivníkem Ruska, ale jeho partnerem.
Paříž na rozdíl od jiných zemí EU zaujímá k Moskvě mnohem umírněnější postoj. Vyjadřuje ale stále větší znepokojení nad tím, že Rusko neplní šestibodovou dohodu o příměří, jejíž klíčovou součástí je závazek, že obě strany stáhnou jednotky na pozice, kde byly před začátkem konfliktu.
Gruzie ve snaze přimět k poslušnosti separatistickou Jižní Osetii, která se již desetiletí snažila o nezávislost, zahájila proti ní v noci ze 7. na 8. srpna vojenskou ofenzivu. Rusko reagovalo protiútokem a přimělo gruzínskou armádu k ústupu. Obsadilo přitom část gruzínského území, z něhož se po podepsání dohody o příměří ruské jednotky stáhly jen částečně. Moskva následně uznala nezávislost Jižní Osetie a dalšího separatistického regionu Abcházie.
V Jižní Osetii předběžně téměř 1 700 mrtvých
Generální prokurátor Jižní Osetie Tejmuraz Chugajev dnes prohlásil, že při vojenské operaci gruzínských jednotek počátkem srpna zahynulo podle předběžné bilance 1 692 lidí. Jejich národnost neupřesnil. Rusko koncem minulého týdne uvádělo, že v Jižní Osetii zahynulo asi 2 000 civilistů, Gruzie oznámila 200 obětí.
Rusko, které se snažilo získat podporu Číny a některých středoasijských republik na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, neuspělo. Prezidenti Číny, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu ve společné závěrečné deklaraci odsoudili použití síly a vyzvali k respektování územní celistvosti každé země. Prohlášení znamená ještě větší mezinárodní izolaci.
Prohlášení:
„Prezidenti potvrzují oddanost principům respektování historických a kulturních tradic každé země a úsilí zaměřenému na zachování jednoty státu a jeho územní celistvosti.“
Dokument také vyjadřuje přesvědčení, že sázet výhradně na použití síly nemá žádnou perspektivu a brání celkovému urovnání místních konfliktů.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv se před zveřejněním deklarace snažil vykládat její obsah tak, že účastníci summitu zaujali „jednotný postoj k akcím Ruska v Gruzii“. V dokumentu se ale uvádí, že země Šanghajské organizace pro spolupráci ocenily šestibodovou dohodu o příměří mezi Ruskem a Gruzií z 12. srpna, kterou zprostředkovala Francie, a podpořily „aktivní roli Ruska napomáhající míru a spolupráci v regionu“.
K zemím, které vyslovily znepokojení nad ruským uznáním nezávislosti obou regionů, se už dříve přidala i Čína. „Chápeme složitou historii a realitu Jižní Osetie a Abcházie. Zároveň s ohledem na soustavný čínský postoj v obdobných záležitostech doufáme, že všechny strany dokážou odpovídajícím způsobem řešit tuto záležitost prostřednictvím dialogu a konzultací,“ uvádí se na oficiálních internetových stránkách čínského ministerstva zahraničí. Podle Josefa Pazderky byla Moskva reakcí Číny zklamaná, protože od ní očekávala mnohem vstřícnější postoj.
Jediným bezvýhradným spojencem Ruska tak zůstává Bělorusko, které oznámilo, že zřejmě brzy uzná nezávislost gruzínských separatistických území Jižní Osetie a Abcházie.
