Podle Evropské unie i OSN Nobelova cena míru pro tuniský kvartet národního dialogu ukazuje cestu k řešení regionálních krizí. Francouzský prezident Francois Hollande pak zdůraznil, že výsledek potvrzuje úspěch demokratizace Tuniska. Podle šéfky Nobelova výboru se uskupení výrazně zasadilo o mírový politický proces v zemi po takzvaném arabském jaru.
Tuniská revoluce – známá také jako Jasmínová revoluce – začala koncem roku 2010 a vedla k odchodu prezidenta Zína Abidína bin Alího v lednu 2011. Loni v zemi proběhly první svobodné demokratické volby.
Tuniský prezident Kaíd Sibsí prohlásil, že cena slouží jako uznání rozhodnutí Tuniska zvolit cestu konsenzu. „Tunisko nemá jinou možnost než dialog navzdory ideologickým neshodám,“ říká Sibsí na videu, které bylo zveřejněno na jeho facebookové stránce.
Podle Nobelova výboru byla role tuniského kvartetu během demokratizace srovnatelná s mírovými konferencemi, které zmiňoval Alfred Nobel ve své závěti. „Jsem rozechvělý. Demokracie a respektování lidských práv je jediná možná cesta,“ reagoval na ocenění bývalý egyptský viceprezident Muhammad Baradej.
„Potřebujeme, aby nám občanská společnost pomáhala dosahovat pokroku v mírových procesech. Toto je skvělý příklad. Myslím, že Tunisko je jedna z arabských zemí, které se nejlépe vyvíjely po takzvaném arabském jaru,“ řekl podle Reuters mluvčí OSN v Ženevě.
Pozitivní ohlasy přišly i z Bruselu. „Gratulujeme kvartetu národního dialogu, cenu dostal zaslouženě. Sdílíme hrdost všech Tunisanů,“ prohlásil šéf europarlamentu Martin Schulz.
„Gratuluji kvartetu národního dialogu k Nobelově ceně míru. Poté, co jsem v březnu navštívil Tunisko, tomuto rozhodnutí rozumím a respektuji ho,“ poznamenal předseda Evropské rady Donald Tusk.
„Nobelova cena míru pro národní kvartet v Tunisku ukazuje tomuto regionu cestu ven z krize: je to národní jednota a demokracie,“ napsala na Twitteru šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Sázelo se na Merkelovou, její „prohru“ někteří politici vítají
Vítězství tuniských organizací se vůbec nečekalo, bookmakeři v Británii nedávali kvartetu naději. Sázelo se mnohem více na známé osobnosti jako německou kancléřku Angelu Merkelovou a papeže Františka, uvedl britský deník The Independent.
Dánský poslanec Soeren Espersen podle agentury AP vyjádřil potěšení nad tím, že nevyhrála favorizovaná Merkelová. Podle něj uvrhla Evropu do jedné z největších „migračních katastrof“ moderní doby. Mluvčí Merkelové přitom uvedl, že ocenění tuniského kvarteta je „skvělé rozhodnutí“.
Podle britského listu The Guardian Tunisané budou vnímat udělení Nobelovy ceny jako jejich velké zviditelnění ve světě a jako naději, že mezinárodní společenství díky tomu pomůže a podpoří tuniskou ekonomiku.
Zatímco tuniská demokracie rozkvétá, hospodářství země stagnuje, a to hlavně po červnovém masakru 38 turistů v tuniském přímořském letovisku. Stanice BBC v této souvislosti poznamenala, že Tunisko se stále potýká s velmi vážnými bezpečnostními problémy. A to především kvůli islamistům u hranice s Libyí.
