EU a Ukrajina udělaly první krok k bezvízovému styku

Brusel - Evropská unie a Ukrajina dnes na summitu v Bruselu schválily plán, na jehož konci by měl být oboustranný bezvízový styk. Kyjev bude muset splnit řadu podmínek, například posílit ostrahu na hranicích. Podle dřívějších vyjádření prezidenta Viktora Janukovyče by Ukrajina mohla realisticky splnit podmínky pro zavedení bezvízového styku v roce 2012. Podle odhadů neziskové organizace Caritas v zahraničí pracuje kolem tří milionů Ukrajinců, z toho jen dvě procenta legálně. Občané EU už řadu let při cestách na Ukrajinu víza nepotřebují.

Ukrajinci pracují nelegálně i v České republice. Podle ukrajinského tisku se ale jejich počet postupně snižuje vzhledem k rostoucímu přílivu pracovních sil z Bulharska a Rumunska. Jejich počty na českém pracovním trhu se začaly zvyšovat zejména po rozšíření EU na Balkán.

Důvodů k odchodu z Ukrajiny mají tamní občané řadu. Jde o zemi, v níž průměrná délka života u mužů (62 let) je nižší než v Iráku či v Indii. Zemi sužuje rozsáhlá korupce, problémy lidí s alkoholem, drogami či šíření viru HIV. Každý čtvrtý Ukrajinec žije v chudobě za méně než 76 dolarů na měsíc (1365 korun).

Na dotaz, kdy budou tedy moci Ukrajinci jezdit do zemí „sedmadvacítky“ bez víz, předseda Evropské komise José Barroso dnes řekl, že to nyní závisí hlavně na Ukrajině. „Není tak možné, abych teď jasně odpověděl kdy,“ podotkl šéf EK. „Myslím, že to ještě bude nějaký čas trvat,“ řekl také šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Podle něj se dá čekat, že EU bude chtít uvolnit vízový režim Ukrajině souběžně s některými dalšími státy. Konkrétně zmínil Rusko a Moldavsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
před 4 mminutami

Vůdce Íránu utrpěl při útocích zranění, ale je v pořádku, tvrdí prezidentův syn

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl ve středu podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Chameneí mladší v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.
před 18 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil i na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Izraelská armáda informovala o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. U jejich pobřeží neznámý projektil zasáhl kontejnerovou loď. Saúdská Arábie také oznámila, že zachytila balistické střely i drony.
03:37Aktualizovánopřed 28 mminutami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár nejspíš zavinil člověk, uvedla policie. Nic ale podle ní nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.
před 2 hhodinami

Zemětřesení a tsunami přinesly před patnácti lety do Japonska zkázu

Před patnácti lety postihlo severovýchod Japonska zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály. Šlo o největší zaznamenané otřesy v historii země. Místy vyvolaly několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží na největším japonském ostrově Honšú. Následkem byla i havárie jaderné elektrárny Fukušima.
před 3 hhodinami

Alavité v Sýrii čelí pomstě za Asadovu éru

Po změně režimu v Sýrii čelí alavitská menšina, privilegovaná v době vlády diktátora Bašára Asada, pronásledování i vraždám. Ženy pocházející z této komunity, které byly uneseny, řekly BBC, že je věznitelé ponižovali, bili a znásilňovali. Úřady podle nich odmítají případy řádně vyšetřit. Damašek tvrdí, že většina únosů byla falešná.
před 3 hhodinami
Načítání...