Oslo - Estonsko chce na svém území trvalou vojenskou základnu Severoatlantické aliance (NATO). Oznámil to estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. Cílem je podpořit obranu vůči sousednímu Rusku a zmírnit obavy, že by se tato malá pobaltská země mohla stát po Ukrajině dalším bojištěm. Podobný názor jako Ilves dnes vyslovil i estonský premiér Taavi Roivas. Bílý dům mezitím oznámil, že nadcházející summit ve Walesu bude jednat i o potřebách východních členů NATO.
„Neměli bychom mít NATO se zeměmi na dvou různých úrovních - s trvalými základnami a bez nich. To je špatný signál pro potenciálního agresora,“ prohlásil Ilves na návštěvě v norské metropoli Oslu.
Ilves se tak vyjádřil v předvečer návštěvy Baracka Obamy v Estonsku, kam americký prezident zavítá před summitem NATO. Ten se bude ve čtvrtek a v pátek konat ve Walesu. Washington dnes oznámil, že USA se svými aliančními spojenci na summitu projednají plány na výrazné zvýšení připravenosti sil NATO. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest zmínil například výcvik, manévry, otázky infrastruktury a další potřeby východní Evropy.
Hlavní cíl? Odstrašit Rusko
Podle Roivase Severoatlantická aliance musí být jasně a viditelně ve východní Evropě přítomná, aby dokázala odradit Rusko od agrese. Premiér nicméně dodal, že členové rovněž musí po letech škrtů zvýšit výdaje na armádu. „Musíme zajistit, aby odstrašení bylo natolik silné, že by pro Rusko bylo nemyslitelné jít dál,“ řekl Roivas. Navrhl, že ve východní Evropě by například mohly být alianční sklady zbraní. NATO by také mělo zintenzivnit vzdušnou ostrahu východních hranic a vytvořit síly rychlé reakce, které budou schopné se v případě konfliktu pružně přemístit do požadované oblasti.
Pobaltí prožilo téměř půl století pod sovětskou nadvládou, než trojice zemí v roce 1991 opět získala nezávislost. Do NATO a Evropské unie vstoupily Estonsko, Litva a Lotyšsko v roce 2004. Strach z Ruska vyvolává i skutečnost, že Moskva využila pro své záměry na Ukrajině ruskojazyčnou menšinu, která v Estonsku tvoří čtvrtinu populace.
