Esesák z Osvětimi před soudem: Nesu morální spoluvinu. Odpusťte mi

Lüneburg (Německo) - Přiznání viny a prosba o odpuštění zazněly dnes v severoněmeckém Lüneburgu z úst 93letého Oskara Gröninga. „Je nesporné, že nesu morální spoluvinu. Prosím o odpuštění. O otázce trestní viny musíte rozhodnout vy,“ prohlásil v jednom z posledních velkých osvětimských procesů v Německu. Muž, který si vysloužil přezdívku „účetní z Osvětimi“, přiznal, že o vyvražďování Židů věděl, nicméně trvá na tom, že nikdy žádného z nich ani neuhodil.

Úvodní slyšení začalo dopoledne za velkého zájmu médií s asi půlhodinovým zpožděním. Gröning do jednacího sálu přišel s pomocí chodítka, v chůzi mu pomáhali také jeho právníci. Přiznal, že v roce 1942 hned po příjezdu do Osvětimi se dozvěděl o zabíjení Židů plynem.

Gröning se zodpovídá z podílu na vraždě více než 300 000 lidí v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Čelí obžalobě z napomáhání k trestnému činu a je jedním ze tří desítek někdejších údajných osvětimských dozorců, které loni doporučili spolkoví žalobci stíhat. Jeden z posledních velkých soudů s činiteli z dob nacistické éry je naplánován do 29. července.

Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil také v období mezi květnem a červencem 1944 během takzvané maďarské akce, při níž nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 000 maďarských Židů. Obžalobě čelí právě kvůli údajnému podílu na smrti 300 000 z nich. Podle státního zástupce se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a počítal zabavené peníze. Věděl ale, že vězně označené za neschopné práce čeká zavraždění v plynových komorách, a svou prací tak prý podporoval systematické vyvražďování a pomáhal nacistickému režimu s ekonomickými zisky.

Nahrávám video

K žalující straně se připojilo 60 osob, které přežily holocaust nebo jsou příbuznými obětí z Maďarska, USA či Kanady. „Neskončilo to s pádem Hitlera,“ řekla o psychické bolesti, jakou v souvislosti s Osvětimí pociťuje, Eva Mozesová Korová. Ta soud sledovala přímo v Lüneburgu. Na ní a její sestře-dvojčeti dělal dělal dělal Josef Mengele. „Nejde jen stisknout tlačítko a začít nový život,“ řekla jednaosmdesátiletá žena.

Proces by měl trvat přinejmenším do konce července. V případě odsouzení hrozí Gröningovi trest odnětí svobody v délce přinejmenším tří let. Soud se koná v budově lüneburské rytířské akademie.

Gröning, který si vysloužil přezdívku „účetní z Osvětimi“ (profesi účetního vykonával i v civilu), trvá na své nevině. Připouští, že o vraždění Židů věděl, nicméně trvá na tom, že nikdy nikoho nezabil ani nemučil. V roce 1948 nebyl uznán vinným z válečných zločinů, v roce 1963 se prokuratura žaloby vzdala, protože nepovažovala za možné, že by podle tehdejších právních podmínek mohl být Gröning v Německu odsouzen. Nyní mu hrozí trest od doživotí po minimální hranici tří let, svou roli ale může sehrát i přihlédnutí k jeho věku a zdravotnímu stavu.

„Nejdůležitější věcí tohoto soudu je, že spravedlnost poslouží poškozeným, kteří se přidali k obžalobě. Stále mají šanci povědět svůj příběh. A také uvidí, že každý, kdo se podílel na vraždě jejich příbuzných, bude hnán k odpovědnosti,“ prohlásil zástupce přeživších Cornelius Nestler. „Tento soud je pro mě jednou z nejdůležitějších životních událostí, protože když jste jednou byli vězněm v Osvětimi, poznali jste něco, co nikdo jiný na světě,“ dodává jedna z přeživších Eva Pusztaiová–Fahidiová.

V Německu bylo zatím v souvislosti s masovým vražděním za druhé světové války odsouzeno 49 lidí z celkových šesti a půl tisíce, kteří sloužili v Osvětimi.

Publicista Stanislav Motl připustil, že Gröning je malá ryba, nicméně je podle něj třeba vzít v úvahu, jaký se píše rok a kolik těch, kdo se na holocaustu podíleli, je ještě naživu. Je to příběh člověka, který skutečně prošel obrovskou reflexí. Gröning v dřívějších rozhovorech s novináři řekl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holocaustu. „Viděl jsem plynové komory. Viděl jsem spalovací pece,“ řekl před deseti lety v rozhovoru s BBC. Opakovaně trvá na tom, že on sám se žádného zločinu nedopustil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pohrozil EU kvůli Kanadě vysokými cly

Americký prezident Donald Trump pohrozil Evropské unii (EU) dalšími cly i přerušením obchodu. Reagoval tak na prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že by se Kanada měla stát prvním přidruženým členem EU. Trump to podle agentury AFP označil za „možný projev nepřátelství“.
před 30 mminutami

Sněmovna reprezentantů USA schválila balík protiruských sankčních opatření

Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Pro návrh zákona, který již v srpnu schválil Senát, podle agentury AP hlasovalo v republikány ovládané dolní komoře amerického parlamentu 262 poslanců, přičemž 159 jich bylo proti. Aby sankční zákon vstoupil v platnost, musí ho podepsat prezident USA Donald Trump.
01:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabili pět lidí v autobusu, uvedl Hanža. Zesilují útoky na železnici

Pět lidí zabil a sedm zranil ruský dronový útok na autobus v Nikopolském okrese, oznámil ráno šéf správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Jednu oběť po ruském útoku hlásí v Oděse. Další člověk zahynul a devět lidí utrpělo zranění při ruském bombardování města Sumy, uvedli záchranáři. V kyjevské čtvrti Svjatošynskyj pak v důsledku dronového útoku vzplanuly skladové prostory, informovala tamní vojenská správa. Ruské úřady zase uvedly, že ukrajinský dronový útok zabil ženu v Brjanské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVolby čekají další německou spolkovou zemi. I tam vede AfD

Dva týdny po výhře Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku se tuto neděli chystá volit další spolková země. I v Meklenbursku-Předním Pomořansku má AfD šanci stát se nejsilnější stranou. Podle úterního průzkumu INSA by volby vyhrála s 37 procenty, více než dvojnásobkem oproti minulým volbám. Vládnoucí sociální demokraté (SPD) jsou podle aktuálních průzkumů druzí, s 35 procenty by oslabili.
před 6 hhodinami

Thaçi dostal 25 let za válečné zločiny

Zvláštní tribunál pro Kosovo ve středu uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonném zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení. Tribunál uložil vysoké tresty také třem dalším bývalým členům UÇK.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMéně ideologie, více konkrétních projektů, všímá si Pospíšil v projevu von der Leyenové

„V době, kdy má Kanada velké obchodní spory, celní válku s USA a je to země, která má stejné hodnoty a kulturu jako většina evropských zemí, je dobře posílit spolupráci,“ řekl v Interview ČT24 místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil k možnosti dát Kanadě přidružené členství v EU, o kterém v projevu o stavu Unie mluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokázal by si představit, že pokud se koncept osvědčí, mohla by se k EU v budoucnu takto „přidat“ i Ukrajina. Pospíšil však několikrát zdůraznil, že nevíme, jak by „přidružení“ v praxi vlastně vypadalo. Projev podle něj jinak popsal problémy EU přesně, i když obecně. „Mnohem více (než dříve) zaznívalo slovo bezpečnost, energetická soběstačnost, ekonomický růst,“ vyjmenoval. Oproti tomu slyšel méně „ideologie a slov o bratrství“. Dalším tématem rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem byl třeba záměr ministerstva spravedlnosti, aby veřejní žalobci zohledňovali priority trestní politiky schválené vládou.
před 7 hhodinami

Parlamentní volby ve Švédsku vyhrála středolevá opozice, uvádí SVT

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to ve středu švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.
před 8 hhodinami

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku. Ta si zajistila dodatečné dodávky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.