Esesák z Osvětimi před soudem: Nesu morální spoluvinu. Odpusťte mi

Lüneburg (Německo) - Přiznání viny a prosba o odpuštění zazněly dnes v severoněmeckém Lüneburgu z úst 93letého Oskara Gröninga. „Je nesporné, že nesu morální spoluvinu. Prosím o odpuštění. O otázce trestní viny musíte rozhodnout vy,“ prohlásil v jednom z posledních velkých osvětimských procesů v Německu. Muž, který si vysloužil přezdívku „účetní z Osvětimi“, přiznal, že o vyvražďování Židů věděl, nicméně trvá na tom, že nikdy žádného z nich ani neuhodil.

Úvodní slyšení začalo dopoledne za velkého zájmu médií s asi půlhodinovým zpožděním. Gröning do jednacího sálu přišel s pomocí chodítka, v chůzi mu pomáhali také jeho právníci. Přiznal, že v roce 1942 hned po příjezdu do Osvětimi se dozvěděl o zabíjení Židů plynem.

Gröning se zodpovídá z podílu na vraždě více než 300 000 lidí v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Čelí obžalobě z napomáhání k trestnému činu a je jedním ze tří desítek někdejších údajných osvětimských dozorců, které loni doporučili spolkoví žalobci stíhat. Jeden z posledních velkých soudů s činiteli z dob nacistické éry je naplánován do 29. července.

Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil také v období mezi květnem a červencem 1944 během takzvané maďarské akce, při níž nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 000 maďarských Židů. Obžalobě čelí právě kvůli údajnému podílu na smrti 300 000 z nich. Podle státního zástupce se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a počítal zabavené peníze. Věděl ale, že vězně označené za neschopné práce čeká zavraždění v plynových komorách, a svou prací tak prý podporoval systematické vyvražďování a pomáhal nacistickému režimu s ekonomickými zisky.

3 minuty
Pravděpodobně jeden z posledních stíhaných nacistů
Zdroj: ČT24

K žalující straně se připojilo 60 osob, které přežily holocaust nebo jsou příbuznými obětí z Maďarska, USA či Kanady. „Neskončilo to s pádem Hitlera,“ řekla o psychické bolesti, jakou v souvislosti s Osvětimí pociťuje, Eva Mozesová Korová. Ta soud sledovala přímo v Lüneburgu. Na ní a její sestře-dvojčeti dělal dělal dělal Josef Mengele. „Nejde jen stisknout tlačítko a začít nový život,“ řekla jednaosmdesátiletá žena.

Proces by měl trvat přinejmenším do konce července. V případě odsouzení hrozí Gröningovi trest odnětí svobody v délce přinejmenším tří let. Soud se koná v budově lüneburské rytířské akademie.

Gröning, který si vysloužil přezdívku „účetní z Osvětimi“ (profesi účetního vykonával i v civilu), trvá na své nevině. Připouští, že o vraždění Židů věděl, nicméně trvá na tom, že nikdy nikoho nezabil ani nemučil. V roce 1948 nebyl uznán vinným z válečných zločinů, v roce 1963 se prokuratura žaloby vzdala, protože nepovažovala za možné, že by podle tehdejších právních podmínek mohl být Gröning v Německu odsouzen. Nyní mu hrozí trest od doživotí po minimální hranici tří let, svou roli ale může sehrát i přihlédnutí k jeho věku a zdravotnímu stavu.

„Nejdůležitější věcí tohoto soudu je, že spravedlnost poslouží poškozeným, kteří se přidali k obžalobě. Stále mají šanci povědět svůj příběh. A také uvidí, že každý, kdo se podílel na vraždě jejich příbuzných, bude hnán k odpovědnosti,“ prohlásil zástupce přeživších Cornelius Nestler. „Tento soud je pro mě jednou z nejdůležitějších životních událostí, protože když jste jednou byli vězněm v Osvětimi, poznali jste něco, co nikdo jiný na světě,“ dodává jedna z přeživších Eva Pusztaiová–Fahidiová.

V Německu bylo zatím v souvislosti s masovým vražděním za druhé světové války odsouzeno 49 lidí z celkových šesti a půl tisíce, kteří sloužili v Osvětimi.

Publicista Stanislav Motl připustil, že Gröning je malá ryba, nicméně je podle něj třeba vzít v úvahu, jaký se píše rok a kolik těch, kdo se na holocaustu podíleli, je ještě naživu. Je to příběh člověka, který skutečně prošel obrovskou reflexí. Gröning v dřívějších rozhovorech s novináři řekl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holocaustu. „Viděl jsem plynové komory. Viděl jsem spalovací pece,“ řekl před deseti lety v rozhovoru s BBC. Opakovaně trvá na tom, že on sám se žádného zločinu nedopustil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 mminutou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 12 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 52 mminutami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...