Esesák z Osvětimi před soudem: Nesu morální spoluvinu. Odpusťte mi

Lüneburg (Německo) - Přiznání viny a prosba o odpuštění zazněly dnes v severoněmeckém Lüneburgu z úst 93letého Oskara Gröninga. „Je nesporné, že nesu morální spoluvinu. Prosím o odpuštění. O otázce trestní viny musíte rozhodnout vy,“ prohlásil v jednom z posledních velkých osvětimských procesů v Německu. Muž, který si vysloužil přezdívku „účetní z Osvětimi“, přiznal, že o vyvražďování Židů věděl, nicméně trvá na tom, že nikdy žádného z nich ani neuhodil.

Úvodní slyšení začalo dopoledne za velkého zájmu médií s asi půlhodinovým zpožděním. Gröning do jednacího sálu přišel s pomocí chodítka, v chůzi mu pomáhali také jeho právníci. Přiznal, že v roce 1942 hned po příjezdu do Osvětimi se dozvěděl o zabíjení Židů plynem.

Gröning se zodpovídá z podílu na vraždě více než 300 000 lidí v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Čelí obžalobě z napomáhání k trestnému činu a je jedním ze tří desítek někdejších údajných osvětimských dozorců, které loni doporučili spolkoví žalobci stíhat. Jeden z posledních velkých soudů s činiteli z dob nacistické éry je naplánován do 29. července.

Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil také v období mezi květnem a červencem 1944 během takzvané maďarské akce, při níž nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 000 maďarských Židů. Obžalobě čelí právě kvůli údajnému podílu na smrti 300 000 z nich. Podle státního zástupce se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a počítal zabavené peníze. Věděl ale, že vězně označené za neschopné práce čeká zavraždění v plynových komorách, a svou prací tak prý podporoval systematické vyvražďování a pomáhal nacistickému režimu s ekonomickými zisky.

3 minuty
Pravděpodobně jeden z posledních stíhaných nacistů
Zdroj: ČT24

K žalující straně se připojilo 60 osob, které přežily holocaust nebo jsou příbuznými obětí z Maďarska, USA či Kanady. „Neskončilo to s pádem Hitlera,“ řekla o psychické bolesti, jakou v souvislosti s Osvětimí pociťuje, Eva Mozesová Korová. Ta soud sledovala přímo v Lüneburgu. Na ní a její sestře-dvojčeti dělal dělal dělal Josef Mengele. „Nejde jen stisknout tlačítko a začít nový život,“ řekla jednaosmdesátiletá žena.

Proces by měl trvat přinejmenším do konce července. V případě odsouzení hrozí Gröningovi trest odnětí svobody v délce přinejmenším tří let. Soud se koná v budově lüneburské rytířské akademie.

Gröning, který si vysloužil přezdívku „účetní z Osvětimi“ (profesi účetního vykonával i v civilu), trvá na své nevině. Připouští, že o vraždění Židů věděl, nicméně trvá na tom, že nikdy nikoho nezabil ani nemučil. V roce 1948 nebyl uznán vinným z válečných zločinů, v roce 1963 se prokuratura žaloby vzdala, protože nepovažovala za možné, že by podle tehdejších právních podmínek mohl být Gröning v Německu odsouzen. Nyní mu hrozí trest od doživotí po minimální hranici tří let, svou roli ale může sehrát i přihlédnutí k jeho věku a zdravotnímu stavu.

„Nejdůležitější věcí tohoto soudu je, že spravedlnost poslouží poškozeným, kteří se přidali k obžalobě. Stále mají šanci povědět svůj příběh. A také uvidí, že každý, kdo se podílel na vraždě jejich příbuzných, bude hnán k odpovědnosti,“ prohlásil zástupce přeživších Cornelius Nestler. „Tento soud je pro mě jednou z nejdůležitějších životních událostí, protože když jste jednou byli vězněm v Osvětimi, poznali jste něco, co nikdo jiný na světě,“ dodává jedna z přeživších Eva Pusztaiová–Fahidiová.

V Německu bylo zatím v souvislosti s masovým vražděním za druhé světové války odsouzeno 49 lidí z celkových šesti a půl tisíce, kteří sloužili v Osvětimi.

Publicista Stanislav Motl připustil, že Gröning je malá ryba, nicméně je podle něj třeba vzít v úvahu, jaký se píše rok a kolik těch, kdo se na holocaustu podíleli, je ještě naživu. Je to příběh člověka, který skutečně prošel obrovskou reflexí. Gröning v dřívějších rozhovorech s novináři řekl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holocaustu. „Viděl jsem plynové komory. Viděl jsem spalovací pece,“ řekl před deseti lety v rozhovoru s BBC. Opakovaně trvá na tom, že on sám se žádného zločinu nedopustil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 26 mminutami

Tři pokusy o start, tři selhání. Asijská kosmonautika prožila špatnou noc

Tři asijské kosmické velmoci – Japonsko, Čína a Jižní Korea – se pokusily během jednoho dne poslat do vesmíru své rakety. Všechny selhaly.
před 40 mminutami

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 1 hhodinou

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 5 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 6 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 8 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 8 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 10 hhodinami
Načítání...