Téměř třetina Slovenska jde kvůli další vlně covidu-19 do uzávěry. Tempo šíření koronaviru tam výrazně zrychluje. Denní přírůstky nakažených se pohybují kolem pěti tisíc a roste i počet hospitalizovaných s touto nemocí. Škol se zatím uzávěry netýkají, opatření však zasáhnou turismus. Zájem o očkování se v zemi stále nezvedá, přiblížil zpravodaj České televize na Slovensku Petr Obrovský.
Nejhorší je podle zpravodaje Obrovského situace v okresech na severu a východu. „Okresů, které ode dneška (pondělí) spadají do nejvyššího stupně epidemického rizika a zbarvily se na mapě do černé barvy, je celkem čtyřiadvacet, což je necelá třetina Slovenska. Znamená to omezení pro některé provozovny, například se v těchto oblastech musejí uzavřít restaurace, možný je pouze rozvoz nebo výdej z okénka, hotely nesmí ubytovávat turisty a také se musejí zavřít fitness i wellness centra a aquaparky,“ přiblížil zpravodaj. Připomněl, že jde o okresy, kde je nejnižší proočkovanost obyvatel.
Změny se zatím netýkají škol, ty fungují i v těch nejpostiženějších okresech. Zavírají se případně jen jednotlivé třídy nebo jejich části, pokud se v kolektivu objeví pozitivní žák či žákyně, učitel nebo učitelka. Slovenští politici už dříve dali podle zpravodaje najevo, že v této vlně chtějí stůj co stůj udržet školy otevřené.
„Země totiž během druhé vlny pandemie měla jednu z nejdelších uzávěr škol v Evropě, a to mělo negativní vliv na vzdělávání zejména dětí ze znevýhodněného sociálního prostředí. A všem je na Slovensku jasné, že tato situace se nesmí opakovat,“ uvedl zpravodaj.
Oproti předchozí vlně je jiné i to, že na Slovensku neplatí nouzový stav ani zákaz vycházení. Tamní ministr zdravotnictví i premiér dali najevo, že pro opětovné vyhlášení toho režimu už není politická vůle. „Zřejmě, dokud to bude možné, se vláda pokusí obejít bez nouzového stavu anebo jakéhokoliv omezování pohybu,“ dodal Obrovský.
Přijímaná opatření zasáhnou turismus
Aktuální opatření však zasáhnou turismus, do nejvyššího stupně epidemického rizika bude nově patřit také okres Poprad, kam patří velká část území Vysokých Tater, oblíbeného cíle českých turistů. Nakolik budou muset lidé plánované dovolené do této oblasti v následujících měsících odložit, není v tento okamžik ještě zcela zřejmé.
„Rád bych poradil něco konkrétního, ale bohužel v tuto chvíli se nic konkrétního říci nedá,“ uvedl zpravodaj s tím, že v Tatranském národním parku v neděli skončila letní sezona, takže se od prvního listopadového dne uzavřely turistické trasy, což nesouvisí s pandemií. Znova se otevřou zase se sezonou v červnu. Ta zimní pak ještě nezačala, obvykle nastává v první polovině prosince, v závislosti na počasí.
„Je možné, že do té doby se podaří epidemii zbrzdit a hotely a restaurace v Tatrách se budou moci znova otevřít. Protože pokud by se měl okres Poprad udržet v černé barvě ještě v době vánočních svátků, novoročních oslav nebo na začátku roku, tak by to pro tamní podnikatele v turistickém ruchu byla katastrofa. Nikdo si asi nedokáže představit, že by odepsali další sezonu. Uvnitř vlády už zaznívají hlasy, že by se měl přehodnotit zdejší protiepidemický systém a že i v černých okresech by alespoň očkovaným lidem měl dát určité výhody. Například, že se budou moci ubytovat v hotelích nebo si zajít do restaurace,“ přiblížil zpravodaj.
Tlak na nemocnice sílí
Tempo šíření koronavirové infekce na Slovensku zrychluje od září. Stoupá nejen počet pozitivně testovaných lidí, ale v nemocnicích také přibývá pacientů s potvrzeným covidem. Zdravotní systém to podle Obrovského zatím zvládá. Aktuálně je hospitalizováno zhruba čtrnáct set lidí, tedy podobně jako v Česku, které však má dvojnásobný počet obyvatel.
Tamní vláda ale s nárůsty počtů pacientů v nemocnicích počítala a ministr zdravotnictví už dříve řekl, že v této třetí vlně očekává maximálně kolem dvou tisíc pacientů, tedy jen polovinu počtu, se kterými se musely slovenské nemocnice vyrovnat v zimě, kdy pečovaly o více než čtyři tisíce lidí.
V zemi však zaznívají i pesimistické hlasy. A to, že počet pacientů by mohl narůst výrazně nad dva tisíce. To by mohlo podle zpravodaje pro slovenské nemocnice, vyčerpané druhou vlnou pandemie, znamenat velký problém.
„V tomto ohledu bude zřejmě zásadní vývoj během nejbližších týdnů, během listopadu a prosince, kdy se rozhodne o tom, jak vysoko vlna půjde, kdy nastane vrchol a kdy začne klesat,“ doplnil Obrovský.
I tady však podle něho platí – stejně jako v případě přijímaných epidemických opatření – klíčové slovo: regionální rozdíly. Zátěž pro zdravotní systém bude výrazně jiná na jihu, v Bratislavě a v okresech na severu a východě. Přitom už teď platí, že některé nemocnice začaly odkládat plánované výkony nebo musely požádat o pomoc kolegy v méně zasažených regionech.
Zájem o očkování neroste
A platí také to, že až osmdesát procent pacientů s covidem, kteří jsou v nemocnicích, nedostalo vakcínu a na plicní ventilaci jsou napojeni výhradně neočkovaní pacienti. Zájem o vakcinaci se však v zemi stále nezvedá. Ti, kteří se očkovat nedali, stále podle zpravodaje nemění své rozhodnutí ani tváří v tvář poměrně vážnému vývoji epidemické situace.
„Lidí s první dávkou vakcíny přibývají maximálně stovky. To je rozdíl oproti Česku, kde dílem kvůli zhoršení epidemické situace a dílem díky rozhodnutí vlády zpřísnit pravidla na proplácení testů, se zvedl zájem o očkování. Na Slovensku to ale neplatí a zdá se, že vláda už neví co s tím,“ uvedl Obrovský.
Připomněl, že tamní premiér Eduard Heger už několikrát řekl, že vláda udělala co mohla, ale lidé se očkovat nechtějí a proti vakcinaci se staví takřka celá parlamentní opozice.
„Situace je dost vyhrocená, emoce kolem očkování se zahušťují. Stále častěji slovenská média přinášejí zprávy o lidech, kteří patří k radikálním odmítačům vakcín a narušují veřejný život. Například útočí na zdravotníky, experty nebo třeba demonstrativně nakupují v obchodech potraviny bez roušky a policie ani personál obchodu si s tím zatím nejsou schopni poradit,“ přiblížil zpravodaj.
Výhled na další týdny zatím zůstává podle Obrovského nezměněný, tamní vláda se hodlá držet nastaveného protiepidemického systému. „To znamená, že v nejbližších týdnech zřejmě poroste počet okresů, které se budou dostávat do tmavších barev, včetně barvy černé a postupně s tím se bude omezovat život na Slovensku,“ uvedl Obrovský.
Dodal, že vrchol této vlny se očekává v průběhu listopadu nebo na začátku prosince. „Nejbližší týdny tak rozhodnou o tom, jaké Vánoce a jakou zimu Slovensko prožije,“ dodal.
