Quito/Londýn – Ekvádorské úřady udělily zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi politický azyl. Stalo se tak na půdě tamního ministerstva zahraničí. Assange se prozatím skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, před níž chce mít v neděli ve dvě hodiny místního času veřejný projev. Jestli tak učiní z okna, nebo bude riskovat projev přímo na ulici, není jasné, uvedl podle agentury Reuters mluvčí WikiLeaks Kristinn Hrafnsson. Policie zatím k budově ambasády poslala posily. Londýn v reakci na rozhodnutí opět zdůraznil, že Australana nenechá odjet jinam než do Švédska. Že by Britové vtrhli na ekvádorskou ambasádu, se ale neočekává. Celá záležitost se tak asi značně protáhne. Média mezitím spekulují o tom, zda by Assange Ekvádorci mohli vyvézt v diplomatickém zavazadle nebo ho přímo jmenovat diplomatem. Právníci jsou ale v tomto směru skeptičtí.
„Britská vláda již dřívě upozornila na zákon o pozastavení exteritoriality, který se týká právě případů zločinců skrývajících se na zahraničních ambasádách. Musí tedy vyhovět Švédsku o vydání Assange,“ prohlásil publicista Jan Jůn. Automobil, který by se snažil Assange případně odvézt na letiště, tak může být zastaven a lidé obviněni z toho, že pomáhají zločinci. Assange by pak byl zatčen.
Assange sám si vyžádal propuštění z vazby na kauci a má na noze umístěn elektronický náramek s povinností hlásit se na policii. „On to pak ale porušil - porušil podmínky kauce ze 16. prosince roku 2010 a jeho odvolání proti tomu zamítl nejvyšší britský soud 2. března letošního roku,“ poznamenal Jůn.
William Hague, britský ministr zahraničí:
„Assage vyčerpal všechny možnosti odvolání. Britské úřady jsou zavázány vydat ho do Švédska. Tuto povinnost musíme splnit a taky to máme v úmyslu.“
Assange se raduje, čeká ho ale stres
Jednačtyřicetiletý Australan označil rozhodnutí Quita za „důležité vítězství pro mě i pro mé okolí“. „(Avšak) věci se teď pravděpodobně stanou více stresujícími,“ uvedl s poukazem na odhodlání Británie předat jej Švédsku. Britové už pohrozili, že velvyslanectví odeberou diplomatický status a pro Assange si dojdou. „Nemyslím si, že britská vláda má podle zákona právo vstoupit na ekvádorskou ambasádu. Jakmile ale Assange z budovy odejde, bude zatčen a deportován do Švédska,“ míní právník a člen Sněmovny lordů Alexander Carlile.
Podle organizace Human Rights Watch přitom ekvádorská vláda sama zavírá na dlouhou dobu své novináře za urážky vládních činitelů. Ekvádor udělením azylu Assangeovi také nemá podle Jůna moc co získat - obchod s Británií je minimální. Časem by tak celá věc mohla vyšumět.
Na tiskové konferenci v Quitu ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patiňo rozhodnutí své vlády vysvětlil tím, že pokud by Assange byl Británií vydán, hrozí mu politické perzekuce a „vážné nebezpečí“. Švédsko ale kategoricky odmítá obvinění Ekvádoru, že švédská justice Asssangeovi nezaručí právo na obhajobu, uvedl švédský ministr zahraničí Carl Bildt. „Náš pevný právní a ústavní systém zaručuje práva každému. Kategoricky odmítáme obvinění, které tvrdí opak,“ zdůraznil ministr.
Publicista Jan Jůn:
„Azyl se obvykle udílí na základě politického pronásledování, a to podle prvního článku Ženevské konvence z roku 1951. Britové se proto diví, že Assange, který je obviněn ze znásilnění ve Švédsku a z ničeho jiného, se dovolává právě Ekvádoru. Podle deníku The Times nepřišel s iniciativou on sám, ale jeho trockističtí a protiameričtí ochránci. Ti dopisem požádali ekvádorského prezidenta o udělení azylu na základě obav, že by Assange mohl být ze Švédska vydán do Ameriky.“
Rozhodnutí Ekvádoru uvítalo i hackerské sdružení Anonymous
Hackeři vyzvali své stoupence, aby se v co největším počtu shromáždili před ekvádorskou ambasádou v Londýně, kde se Assange nachází od 19. června. „Pokud jste přímo v Londýně nebo tam někoho znáte, přesuňte se k ekvádorskému velvyslanectví. Teď je ten pravý čas,“ uvedli Anonymous na Twitteru. „Julian Assange se zasazuje o svobodu slova, ukazuje lži a tajemství všech vlád světa, nejen té americké. A teď potřebuje naši pomoc,“ konstatoval jeden z jeho fanoušků.
Británie ve středu dala najevo své „pevné odhodlání“ vydat Assange Švédsku, kde je šéf WikiLeaks vyšetřován pro podezření ze sexuálních deliktů. „Spojené království nám dnes pohrozilo, jasně a v písemné formě, že by mohlo vtrhnout na naši ambasádu v Londýně, jestliže Ekvádor odmítne vydat Juliana Assange,“ citovala z Patiňova rozhořčeného prohlášení po setkání s prezidentem Rafaelem Correou agentura Reuters.
Výhrůžka prý byla ústně tlumočena také ekvádorskému velvyslanci v Londýně. „Nejsme britská kolonie,“ dodal šéf ekvádorské diplomacie. Bývalý ekvádorský velvyslanec v Londýně Mauricio Gandara ale agentuře AP řekl, že odmítá takové hrozbě uvěřit.
Jednačtyřicetiletý Australan Assange se skrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně od 19. června. Požádal tam o azyl poté, co britský soud rozhodl o jeho vydání do Švédska. Švédští vyšetřovatelé Assange zatím z ničeho neobvinili, vyšetřují ho však pro podezření ze znásilnění, které v roce 2010 vznesly dvě švédské spolupracovnice WikiLeaks.
Assange tvrdí, že se ničeho protizákonného nedopustil. Obvinění považuje za politicky motivovanou mstu za činnost serveru WikiLeaks, který v roce 2010 zveřejnil desítky tisíc tajných dokumentů americké armády a diplomacie. Assange také tvrdí, že mu ve Švédsku hrozí vyhoštění do USA a že by ve Spojených státech mohl být odsouzen k smrti.
Kauza spoluzakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange:
21. srpna 2010 - Agentury s odvoláním na švédský deník Expressen a policejní zdroje uvedly, že Assange je podezřelý z toho, že týden předtím při návštěvě Švédska obtěžoval jednu ženu a další znásilnil. Assange obvinění odmítl a stockholmská prokuratura ještě týž den zatykač stáhla s tím, že obvinění je nepodložené.
22. srpna 2010 - Prokuratura oznámila, že Assange je vyšetřován kvůli obtěžování. Na začátku září oznámila švédská státní zástupkyně, že Assange bude vyšetřován i pro podezření ze znásilnění.
18. listopadu 2010 - Švédsko na Assange vydalo mezinárodní zatykač kvůli znásilnění, sexuálnímu obtěžování a nátlaku.
24. listopadu 2010 - Švédský soud zamítl odvolání Assange proti mezinárodnímu zatykači.
7. prosince 2010 - Assange na švédskou žádost zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu.
14. prosince 2010 - Londýnský soud nařídil propustit Assange na kauci 240 tisíc liber (7,1 milionu korun). Assange poté žil prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk.
24. února 2011 - Britský soud rozhodl, že Assange může být vydán ke stíhání do Švédska.
2. listopadu 2011 - Londýnský soud zamítl odvolání Assange proti jeho vydání.
16. prosince 2011 - Britský nejvyšší soud umožnil Assangeovi, aby se u něho proti vydání odvolal.
30. května 2012 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že Assange může být vydán do Švédska. Assange posléze soud požádal o nové projednání případu, jeho žádost však byla v polovině června zamítnuta.
19. června 2012 - Assange požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl.
15. srpna 2012 - Britské úřady údajně pohrozily Ekvádoru, že vstoupí na území jeho londýnské ambasády a Assange zatknou.
16. srpna 2012 - Ekvádor se rozhodl udělit Assangeovi politický azyl.
