Priština/Budapešť - Deset tisíc, tolik Kosovanů prchajících před ekonomickou krizí dorazilo jenom během letošního ledna do Maďarska, za jehož hranice utíká stále více ilegálních migrantů. Z Kosova přitom odcházejí nejen mladí muži bez závazků, ale i celé rodiny s malými dětmi. Přechod srbsko-maďarské hranice je pro ně nejkratší cestou na západ, kde, jak doufají, najdou práci a lepší život.
Podle maďarských úřadů prošlo městy na jihu země od září už 30 tisíc Kosovanů, z toho 10 tisíc jenom za leden. Řada z nich přitom doufá, že než se vyřeší jejich žádost o azyl, podaří se jim zmizet do některé ze zemí schengenského prostoru. „Když zavolám policii, že přijela auta se sedmi, osmi lidmi, tak mi řeknou, že na to nemají kapacitu,“ říká Zoltan Salinger, dobrovolný strážce maďarské hranice. Velitel srbských pohraničníků Nenad Vrekić k tomu dodává, že uprchlíků je tolik, že je nemožné je všechny zastavit.
Do řešení situace kolem kosovských emigrantů se zapojilo Srbsko, Maďarsko, Rakousko a Německo. „Můj hlavní vzkaz je: Neprodávejte dům a hospodářství v Kosovu, abyste dali peníze převaděčům. Odmítnutí žádosti o azyl je skoro stoprocentně jisté,“ řekl ředitel německé federální policie Diter Romann.
Kosovany toho ale doma moc nedrží - až třetina z nich nemůže najít práci a musí i s rodinou vyžít pouze z podpory. „Vzpomeňte si, jaké to bylo před 15 lety. Chápu vaše zoufalství, ale žádné další občany už nemůžeme takhle ztrácet,“ apeluje kosovská prezidentka Atifete Jahjagaová.
Před 15 lety bylo Kosovo, tehdy ještě jako součást Srbska, zdevastované válkou. Před sedmi lety se odtrhlo, jeho samostatnost ale uznala pouze stovka států. Navíc žádné investice zvenčí, které by tamní ekonomiku postavily na nohy, nepřišly. Hospodářství země je v podstatě v rukou mafie.
Na konci ledna se v Prištině odehrálo několik protivládních demonstrací, které si vyžádaly desítky zraněných. Hlavním požadavkem zhruba dvou tisíc účastníků protestu, organizovaného opozičními stranami, bylo odvolání srbského ministra kvůli urážce obětí ozbrojeného konfliktu v Kosovu. Kromě toho žádali zestátnění těžebního komplexu Trepča u Mitrovice na severu Kosova, v němž mají většinu podílů srbští vlastníci, včetně srbského státu (čtěte více).
