Egyptská armáda vyzvala k urychlené dohodě, část vlády odchází

Káhira - V Egyptě odstoupili po masových protestech 4 ministři. Vládnoucí Muslimské bratrstvo ale oznámilo, že se bude dál bránit proti útokům demonstrantů. Egyptské opoziční hnutí, které stojí v čele protivládních protestů, dává prezidentovi Muhammadu Mursímu ultimátum. Má do zítřka odstoupit. Pokud tak neučiní, protesty budou pokračovat. Nátlak na vládu vytvořila také armáda, která dala politikům 48 hodin na to, aby splnili požadavky národa. Na káhirském náměstí Tahrír, kde je shromážděna opozice, se po prohlášení rozlehl jásot.

Opozice žádá Mursího okamžitý odchod. Poukazuje na to, že prezident nedokázal vyřešit ekonomické ani bezpečnostní problémy a přispívá k rozdělení Egypta na příznivce a odpůrce islamistů, díky nimž se dostal k moci.

Egyptské hnutí Tamarud dává Mursímu na odstoupení čas do zítřejšího odpoledne. Pokud se prezident moci nevzdá a nevypíše nové volby, hrozí opozice rozsáhlými občanskými nepokoji. Skupina pod výzvu k demisi shromáždila prý na 22 milionů podpisů.

Hnutí Tamarud:

„Dáváme Muhammadu Mursímu lhůtu do 2. července 17:00, aby se vzdal moci a umožnil státním institucím připravit předčasné prezidentské volby.“

Abdal Fatah Sisi, ministr obrany:

„Jestliže požadavky národa nebudou splněny ve stanovené lhůtě (tj. 48 hodin), pak armáda předloží rozvrh politických opatření, na jejichž splnění pak dohlédne.“

Dohodněte se do 48 hodin, vzkazuje armáda

O den delší limit dala politikům armáda. Podle ministra obrany Abdala Fataha Sisiho prý lid vyjádřil jednoznačně svou vůli a jakékoli prodlevy prý jen prohloubí politický rozkol. Na to, jak se zachová armáda, se netrpělivě čekalo. Při protestech proti bývalému režimu v roce 2011 zůstala stranou a po odstoupení tehdejšího prezidenta Husního Mubaraka na čas převzala vedení země. Minulý týden armáda dala najevo, že tentokrát zasáhne, jestliže budou protesty provázeny násilím.

Pro odchod z vlády se dnes rozhodli hned čtyři ministři. Žádný důvod demise nesdělili, státní agentura už ale před časem tvrdila, že sympatizují s protestujícími. Jde o ministra turistiky, o ministra komunikací a informačních technologií, o státního ministra pro právní a parlamentní záležitosti a o státního ministra pro životní prostředí.

Odpůrci egyptského prezidenta Muhammada Mursího dnes vtrhli do hlavního sídla vládnoucího Muslimského bratrstva a vyplenili ho. Na budovu dav zaútočil kamením a zápalnými láhvemi. V budově v tu dobu nikdo nebyl. Demonstranti vnitřek vyplenili. Někteří vyhazovali různé věci rozbitými a ohořelými okny ven, jiní vynášeli televize a jiné využitelné zařízení ven.

Už o víkendu zachvátila Egypt vlna protivládních protestů. V Káhiře na náměstí Tahrír demonstrovalo půl milionu lidí. Ještě ostřejší násilnosti, včetně přestřelek, pak vypukly za hranicemi metropole, hlavně ve městech na jihu země. „Jsme tu, abychom svrhli režim. Nikdo nás sem neposlal, jsme řidiči a dělníci, kteří povstali, aby režim padl. Máme dost vlády Muslimského bratrstva. Už je tu nechceme ani vidět. Buď my, nebo oni,“ říká rezolutně jeden z protestujících.

Násilné střety mezi odpůrci a stoupenci prezidenta si podle oficiálních údajů od neděle vyžádaly 16 mrtvých a téměř 800 zraněných. Osm lidí zemřelo během celonočních střetů u sídla vládního Muslimského bratrstva. V neděli zahynulo pět lidí při střelbě v nilských městech Baní Suvajf a Asijút jižně od Káhiry. Další mrtví jsou hlášeni například z Alexandrie a Kafr aš-Šajchu.

Mursí přiznal chyby

Egyptský prezident Muhammad Mursí si je vědom toho, že udělal chyby, a pracuje na jejich nápravě. Řekl to jeho mluvčí po nedělních mohutných demonstracích, které byly největšími protesty v zemi od bouří „arabského jara“ v roce 2011.

Podle mluvčího Omara Amera myslí prezident Mursí vážně své výzvy k celonárodnímu dialogu. „Dává všemu egyptskému lidu najevo, že udělal chyby a že tyto chyby nyní napravuje,“ řekl mluvčí na noční tiskové konferenci. Mluvčí ji svolal poté, co do ulic egyptských měst vyšly v neděli miliony lidí, aby žádaly Mursího odstoupení a nové prezidentské volby.

Mluvčí prezidenta: „Svoboda projevu a právo pokojně protestovat je zaručené ústavou pro všechny. Ale násilí, sabotáž a zabíjení je odsouzeníhodné a neopodstatněné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využívají k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.
13:14Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
16:59Aktualizovánopřed 43 mminutami

Spojené státy zvýší cla na dovoz aut ze zemí EU, oznámil Trump

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
18:26Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů, údery pokračují

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
11:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Turecká policie použila proti účastníkům prvomájových protestů slzný plyn

Turecká policie v pátek použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší tamní média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají. U příležitosti Svátku práce vyšly desítky tisíc lidí i do ulic Berlína. Lidé tam demonstrují proti válkám, vysokým nájmům či výstavbě metropolitní dálnice. Ve Francii vyšli lidé do ulic protestovat proti úpravám pracovních podmínek pro některé zaměstnance.
15:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
10:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
před 5 hhodinami
Načítání...