Káhira - Egypt se po noci plné oslav pádu prezidenta Husního Mubaraka probudil do nové éry. Moc převzala armáda, Mubarak je i s rodinou v rezidenci v Šarm aš-Šajchu. Zemi opustit nehodlá, armáda kromě toho dnes zakázala nynějším i bývalým vládním činitelům volně vycestovat z Egypta bez zvláštního povolení a zmírnila noční zákaz vycházení. Bývalý premiér Ahmad Nazíf, ministr vnitra a ministr informací jsou v domácím vězení. Vojáci mezitím začali odstraňovat barikády v Káhiře. Prodemokratičtí aktivisté nicméně hodlají zůstat na káhirském náměstí Tahrír, dokud armáda nepřistoupí na jejich reformní požadavky. Mimo jiné chtějí úplné zrušení výjimečného stavu, propuštění politických vězňů a rozpuštění vojenských soudů.
Egyptská státní televize oznámila, že armáda o čtyři hodiny zkrátila zákaz nočního vycházení. Dosud začínal ve 20:00, nově bude platit od půlnoci do šesté hodiny ranní. Ve středu by po třech týdnech měla být znovu otevřena egyptská burza. Suezský průplav je otevřen pro námořní dopravu a jeho provoz normálně pokračuje.
Armáda ve svém druhém pátečním prohlášení zdůraznila, že nebude u moci dlouho. Podotkla, že ozbrojené síly nejsou náhradou legitimní vlády, další plány ale nenaznačila. Zdůraznila, že Egypt bude po odchodu Mubaraka respektovat všechny mezinárodní smlouvy - včetně míru s Izraelem. Současná vláda v čele s premiérem Ahmadem Šafíkem setrvá v úřadu do vzniku nového kabinetu.
Někteří demonstranti sbalili improvizované stany a vydali se domů. Jiní však chtějí na náměstí dál tábořit, dokud se jim nedostane jasných záruk, že jejich volání po demokracii bude vyslyšeno. Hlavní skupina organizátorů dosavadních protestů na náměstí Tahrír v noci na dnešek ve dvou prohlášeních požádala o zrušení výjimečného stavu, který Mubarak podle kritiků používal k potírání opozice. Někteří z organizátorů revoluce zakládají radu na obhajobu zájmů demonstrantů. Ta by měla vyjednávat s vrchní vojenskou radou, která v zemi převzala vládu.
Aktivisté požadují také rozpuštění vlády jmenované Mubarakem 29. ledna a vytvoření přechodné pětičlenné prezidentské rady složené ze čtyř civilistů a zástupce armády. V komuniké pak volají po vytvoření přechodné vlády, která by zemi do devíti měsíců dovedla k volbám. Požadují také vytvoření orgánu, který by se zabýval návrhem nové demokratické ústavy. Další požadavky demonstrantů zahrnují propuštění všech politických vězňů a rozpuštění vojenských soudů.
Vedení země po viceprezidentovi Umaru Sulajmánovi převzal dosavadní ministr obrany Muhammad Husajn Tantáví. Tajné diplomatické depeše zveřejněné serverem WikiLeaks jej popisují jako konzervativce, který nepřeje změnám, rozhodně prý ale netouží po válce s Izraelem. Právě Izrael byl ve svých komentářích k Mubarakově abdikaci zdrženlivý, zatímco zbytek světa ji vesměs uvítal jako první krok Egypta směrem k demokracii.
Armáda i obyvatelé Káhiry se mezitím pustili do odklízení toho, co v ulicích zůstalo po osmnácti dnech protestů. Vojsko kolem náměstí Tahrír začalo odstraňovat některé barikády a zátarasy z ostnatých drátů. Z ulic začaly mizet ohořelé vraky aut, které zde zůstávaly po dřívějších střetech demonstrantů s pořádkovými silami. Tanky stojící v ulicích směrem k náměstí se přesunuly na kraj vozovky a uvolnily cestu.
Všichni vědí, že problémy jako vysoká nezaměstnanost, korupce nebo chudoba nekončí s Mubarakovým odchodem. Ani tři týdny demonstrací nepřinesly nikoho, za kým by se protimubarakovská opozice sjednotila. Teprve následující týdny a možná měsíce ukáží, kdo nejlidnatější arabskou zemi povede.
Někteří Egypťané se obávají vzestupu dosud zakázaného Muslimského bratrstva, na které s podezřením nahlíží i řada západních zemí. Organizace ale dnes v prohlášení uvedla, že netouží ani po moci, ani po prezidentském postu. Naopak prý podporuje současné snahy nejvyšší vojenské rady na postupné vytvoření civilní vlády.
