Dvě první dámy Spojených států kritizují rozdělování rodin přistěhovalců. Děti včetně malých končí v oplocených boxech

2 minuty
Události: Děti migrantů končí ve „vězení pro desetileté“
Zdroj: ČT24

Do vzrušené debaty o osudu dětí internovaných na jižních hranicích USA kvůli nelegálnímu přechodu svých rodičů se nečekaně vložily americké první dámy – nynější Melania Trumpová a bývalá Laura Bushová. První z nich násilné rozdělování přistěhovaleckých rodin „velmi nerada vidí“, druhé osud dětí „láme srdce“. Prezident Donald Trump ale shazuje vinu na demokraty.

Prezident Donald Trump s platností od května rozhodl o zpřísnění postihu nelegální migrace. Pokus o přechod hranic USA bez povolení je od té doby trestným činem a zadržené osoby jdou do vazby. A protože americké zákony zakazují posílat do věznic děti s jejich provinilými rodiči, jsou potomci migrantů odděleně internováni v provizorních ubytovnách.

Celkem bylo podle ministerstva vnitřní bezpečnosti v důsledku „nulové tolerance“ vůči ilegální migraci izolováno od poloviny dubna do konce května kolem 2 tisíc dětí. Zhruba stovce z nich ještě nebyly čtyři roky.

Jeden z největších detenčních ústavů pro mladistvé vyrostl v budově bývalého skladu supermarketu. Dnes tam žijí stovky chlapců ve věku od 10 do 17 let. Vycházky na dvoře mají povolené na dvě hodiny denně. Politici z řad demokratů mluví o „vězení pro desetileté děti“.

Bývalý šéf CIA Michael Hayden přirovnal rozdělování rodin k nacistickým koncentračním táborům. A kritika teď zní i z řad republikánů a jejich podporovatelů.

Laura Bushová vyzvala k většímu soucitu

Laura Bushová, manželka bývalého republikánského prezidenta George Bushe mladšího, situaci považuje za krutou a nemorální. V komentáři pro list The Washington Post v neděli přirovnala situaci dětí k zadržování etnických Japonců v USA za druhé světové války, tedy k jedné z „nejostudnějších epizod v historii Spojených států“. Podle ní se toto trauma Japonců odrazilo i na jejich zdravotním stavu.

„Oceňuji snahu vlády posílit bezpečnost hranic, ale politika nulové tolerance je krutá. Není to morální. Láme mi to srdce,“ napsala Bushová. „Všichni se shodneme, že náš imigrační systém nefunguje, ale taková nespravedlnost přece nemůže být řešením,“ dodala s tím, že děti v ubytovnách sice mají k dispozici hračky, ale personál má zakázáno se jich dotýkat nebo je utěšovat.

Někdejší první americký pár George a Laura Bushovi
Zdroj: ČTK/AP/Brandon Wade

Laura Bushová připomněla také návštěvu své tchýně a rovněž někdejší první dámy USA Barbary Bushové v domově pro HIV pozitivní děti. „V té době se nákaza HIV považovala za rozsudek smrti a děti, které se s ní narodily, byly považovány za nedotknutelné. Barbara ale zvedla do náruče úzkostného, umírajícího Donovana a pochovala ho,“ dodala Laura s tím, že také dnes by se měli Američané snažit hledat laskavější a citlivější řešení stávající krize.

První dáma Melania: Řídit se zákony, ale i srdcem

Melania Trumpová, jejíž manžel je nekompromisním zastáncem přísného postihu nelegální migrace, vydala prostřednictvím své mluvčí smířlivé prohlášení. „Nerada vidí, že jsou děti odtrhovány od svých rodin a doufá, že obě strany barikády se nakonec dají dohromady a dospějí k úspěšné přistěhovalecké reformě,“ uvedla mluvčí.

„Musíme být země, která se řídí zákony, ale také se řídí srdcem,“ dodala. Na rozdíl od Laury Bushové ale současná první dáma viní ze stávající situace obě strany, ne jen současnou vládu. Melania se přitom většinou k politickým tématům nevyjadřuje.

První americký pár Melania a Donald Trumpovi
Zdroj: ČTK/DPA/Yuri Gripas

Melania je tak dalším kritikem současné politiky z okolí prezidenta Trumpa. Bývalý mluvčí Bílého domu Anthony Scaramucci označil praxi za „nekřesťanskou“ a „neamerickou“. Republikánský senátor Lindsey Graham zase upozornil, že „prezident Trump by mohl tento přístup zastavit jediným telefonátem“.

Spolu s ním se z republikánského tábora ozvala i senátorka Susan Collinsová. „Traumatizuje to děti, které jsou nevinnými oběťmi. A je to proti našim hodnotám,“ prohlásila. Vedle zmíněných Trumpových spojenců se proti současné praxi vymezují rovněž demokraté.

Tentokrát se navíc ke kritice z liberálních médií přidal i konzervativní list The New York Post. Ten  obvykle Trumpův protiimigrační přístup chválí. „Nejde jen o to, že to vypadá hrozně v očích světa. Je to hrozné,“ napsal deník vlastněný Trumpovým spojencem Rupertem Murdochem.

Na reformě není shoda. Trump tlačí na demokraty

Zpřísnění pravidel, které vede k posílání malých dětí do provizorních ubytoven, zásadně odmítají američtí demokraté, ochránci lidských práv a liberální média. Tvrdí navíc, že si prezident touto krutou praxí vynucuje souhlas kongresmanů s reformou migrační politiky, která dlouhé měsíce vázne v parlamentu.

Trump žádá zpřísnění přistěhovaleckých pravidel, stavbu hraniční zdi a řešení osudu mladých migrantů, kteří se v USA ocitli jako děti. A tvrdí, že za dnešní praxi mohou demokraté a jejich imigrační zákony z doby, kdy byli u moci.

„Demokrati by mohli napravit rozdělování rodin tím, že by spolupracovali s republikány na nových zákonech. Potřebujeme zvolit letos v listopadu více republikánů,“ napsal Trump na Twitter s tím, že ani jemu se „nelíbí, že jsou děti odváženy pryč“. Právě z rozdělování rodin a zavírání dětí do detenčních ústavů se teď stalo velké předvolební téma.

Trumpovo stanovisko podporuje i jeho bývalý poradce a vlivný komentátor Steve Bannon. Republikány varoval, aby pod tlakem neustoupili od zpřísnění přistěhovaleckého systému. Je přesvědčen, že by kvůli tomu prohráli podzimní volby. 

Děti po dvaceti v oplocených boxech

Agentura AP přinesla v pondělí reportáž z texaského města McAllen, kde je v budově bývalého velkoskladu internováno několik set dětí. Po dvaceti jsou umisťovány do boxů ohrazených drátěným pletivem.

Osvětlení se ani v noci nevypíná, z vymezených prostor mají děti přístup jen ke společným mobilním toaletám. V samostatném křídle haly přebývají zatčení dospělí. Záběry plačících dětí se pravidelně objevují ve zprávách amerických televizí a na sociálních sítích.

Vláda svůj postup hájí a média a opozici obviňuje z neodpovědnosti a pokrytectví. „Usilujete-li o azyl pro svou rodinu, není důvod porušovat zákon a pronikat přes hranice ilegálně,“ napsala na Twitteru ministryně vnitřní bezpečnosti Kirstjen Nielsenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 39 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...