Maskat - Jeskyňáři Chris Sharma a Stefan Glowacz jako jediní na světě zdolali 160 metrů hlubokou ománskou jeskyni Madžlis al-Džinn, která patří mezi vůbec největší na světě - vešla by se do ní i Velká pyramida v Gíze. Šlo o první společnou výpravu obou jeskyňářů, které od sebe dělí téměř dvacet let věku. V době, kdy Američan Sharma s lezením teprve začínal, byl už Glowacz z Bavorska v podstatě legendou.
Svou dvoutýdenní misi, kterou pojmenovali Cesta za světlem, si původně naplánovali na týden. Lezli přímo po klenbě jeskyně, místy po holé skále, vzhůru nohama, často v úplné tmě. Jejich jediným jištěním bylo lano. I kvůli několika pádům a lehčím zraněním se nakonec výstup protáhl na dvanáct dní. „Nebylo pro nás důležité zvládnout největší výstup, možná dokonce rekordní, chtěli jsme prostě udělat tenhle jedinečný projekt,“ říká Glowacz. „Bylo to hodně náročně, vůbec jsem si nebyl jistý, že to zvládneme,“ potvrzuje Sharma. „Mít šance přijet do tak vzdálené země, na tak odlehlé místo, jako je tato jeskyně, a lézt spolu se Stefanem - to je opravdu nezapomenutelné.“
Mezi jednotlivými fázemi horolezci přespávali ve stanech nad jeskyní. Do nich se vždy vyšplhali po laně. Ráno se vrátili zpátky na stěnu - na místo, kde večer skončili. Jejich posledním metrům přihlížela i skupinka místních. Ani oni nečekali, že se zdánlivě nemožná mise podaří. „Pýcha asi není to správné slovo, jak popsat tento pocit. Ten projekt je tak výjimečný… jsme šťastní,“ řekl Glowacz. Na jakou misi se oba vydají příště, ale zatím prozradit nechtějí. „Je dobré uvědomit si, že jste pořád člověk a že za některé pokroky musíte taky bojovat,“ říká Sharma a jeho kolega s ním stoprocentně souhlasí.
Jeskyně Madžlis al-Džinn byla objevená v roce 1983 v odlehlé horské oblasti, dnes ji považují za jeden z přírodních pokladů Ománu - zejména pro existenci velkého podzemního dómu. Nejpozoruhodnější na něm je jeho osvětlení přirozeným světlem, které v paprscích od vstupů do jeskyně v jeho stropu osvětlují prakticky celý prostor. Její objem činí čtyři miliony kubických metrů (pro srovnání - Máchovo jezero nebo rybník Rožmberk mají o dva miliony kubíků více).
