Politické napětí v Hongkongu kvůli kontroverznímu zákonu o národní bezpečnosti roste. Mezi ohroženými skupinami je i duchovní hnutí Fa-lun-kung, jehož členové patří k největším kritikům čínské komunistické strany. V Hongkongu se k němu hlásí asi tři sta lidí. Někteří už region ze strachu opustili.
Paní Jang Siao-lan se do Hongkongu přistěhovala z pevninské Číny před jedenácti lety. Cvičí podle hnutí Fa-lun-kung, což je v Číně zakázané. „Neustále mi tam šlo o život. Mohli mě unést, kdykoli jsem mohla zmizet. Hongkong byl normální svobodnou společností, kde jsem se nemusela skrývat,“ říká.
Po přijetí zákona o národní bezpečnosti si ale už ani v Hongkongu jistá není. „Princip jedna země, dva systémy se změnil. Celá rodina má strach. Může to být jako v Číně, kde se za porušení zákona považuje cokoli. Pocit bezpečí je pryč,“ dodává paní Jang.
„Kult odporující lidství“
Přestože není hnutí spojené s násilím ani terorismem, v Číně je na seznamu nebezpečných kultů. „Fa-lun-kung je kult postavený čínskou vládou mimo zákon. Odporuje společnosti, vědě, lidství,“ tvrdí mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.
Hongkongská vláda odmítá komentovat, jak se zákon o národní bezpečnosti dotkne duchovních hnutí. Opakuje, že zachová práva a svobody pro řádné občany. Slova z Pekingu ale vyznavačům klid nepřidávají.
Hnutí Fa-lun-kung bylo v 90. letech v Číně tak oblíbené, až ho komunistická strana považovala za hrozbu. Statisíce vyznavačů skončily v pracovních táborech, kde se podle organizací na ochranu práv stali oběťmi mučení, poprav a odběrů orgánů.
„Chtějí mít všechno pod kontrolou. Když vidíte, kolik lidí praktikuje svobodu myšlení, vybírá si, co se jim líbí. Toho se čínská komunistická strana bojí,“ tvrdí mluvčí hnutí Kwok-hung Hui.
Hongkongské úřady dosud Fa-lun-kung tolerovaly, přestože i tady na něj propekingské skupiny útočí.
Fa-lun-kung není jediné hnutí, které zákon o národní bezpečnosti znepokojuje. Ohroženi mohou být i křesťané, kteří jsou v pevninské Číně také pronásledováni. Právě křesťané přitom byli jedním z hnacích motorů loňských protestů za demokracii.
- Fa-lun-kung znamená zdokonalování kola dharmy. Setkat se lze i s alternativním názvem Falun Dafa. Základem metody je soustava pěti předepsaných cviků, které vycházejí ze starobylého tělocvičného systému čchi-kung. Cvičení se provádí pomalými, vědomými pohyby zároveň s řízením dechu a je doplněno o principy pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. Pro většinu praktikujících, kterých je na světě údajně přes 100 milionů, je nauka pouze prvkem životního stylu, který vede k udržení fyzické kondice a upevňování charakteru.
- Bezprostředním důvodem k postavení hnutí Fa-lun-kung mimo zákon byla mírumilovná demonstrace zhruba 10 tisíc jeho přívrženců před vládním komplexem v Pekingu v dubnu 1999, na které požadovali oficiální uznání pro své hnutí. Po skončení manifestace se protestující pokojně rozešli. Nevšední událost překvapila samotné vládní kruhy. Zaskočení komunisté v hnutí rozpoznali vážnou politickou hrozbu, která s nimi soupeří o masy, a dosavadní vstřícný postoj k jeho aktivitám od základu přehodnotili.
- Tehdejší prezident Ťiang Ce-min ve výnosu zakazujícím činnost Fa-lun-kung pranýřoval členy hnutí za nezákonné aktivity, šálení lidí, podněcování nepokojů a další nezákonné činy. Policie pozatýkala stovky praktikujících a zahájila vyšetřování, zda hnutí není ve spojení se „zahraničními silami snažícími se destabilizovat čínskou společnost“.
- Prostřednictvím státních médií úřady hnutí nejprve očernily a nechaly z práce propustit ty stoupence Fa-lun-kungu, kteří se písemně odmítli vzdát své praxe. Na nejzatvrzelejší odpůrce pak čekala několikaletá převýchova v pracovním táboře nebo pobyt ve vězení. Postihům neušli ani příbuzní obětí.
