Drážďany – Saskou metropoli Drážďany už dvakrát potkala zkáza. Za války nálety, před 11 lety povodeň. Teď město opět bojuje s vodou - a na jeho straně tisícovky dobrovolníků. Někteří z nich pomáhali už v roce 2002 a tehdejší chaos se podle nich s letoškem nedá srovnat - mimo jiné i díky sociálním sítím. Historické centrum města příchod očekávané povodňové vlny z Česka bez větších obtíží zvládlo.
Internetové sociální sítě sehrály a stále sehrávají významnou úlohu při organizování dobrovolnické pomoci při záplavách v Německu a využívají je i profesionální záchranáři. Stačila například jedna krátká zpráva na Facebooku, že dnes v Drážďanech hrozí protržení hráze z pytlů s pískem, které zadržují rozvodněné Labe, a během pár desítek minut na místo dorazilo několik stovek dobrovolníků, kteří se okamžitě zapojili do zpevňování valu.
„Máme facebookovou stránku pro dobrovolníky, na níž se organizují jednotlivá nasazení. Má 45 tisíc uživatelů,“ říká dobrovolník Nico Effenberger. Výsledkem je, že když se protrhne jedna z malých hrází, jsou dobrovolní pomocníci na místě skoro stejně rychle jako hasiči.
Facebook se při záplavách v Německu stal i pomocníkem profesionálních záchranářů. „Používáme ho k získávání informací. Když se na Facebooku objeví, že je někde potřeba pomoc, tak zjišťujeme, jestli ji tam můžeme poslat. Používáme Facebook a Twitter, abychom dali dohromady ty, kteří hledají pomoc, s těmi, kteří ji nabízejí,“ vysvětlil vedoucí koordinačního štábu Červeného kříže v Sasku Kai Kittelmann.
Drážďanské památky odolaly
V roce 2002 povodeň zdevastovala drážďanské památky, tentokrát jí ale úspěšně odolávají nové bariéry – celkem za 130 milionů eur. Před 11 lety vystoupala hladina Labe v Drážďanech na 9,40 metru. Do stejné výšky sahají protipovodňové stěny chránící historický střed města před průnikem vody z rozvodněného toku, dnes měly bariéry ještě nejméně půl metru rezervu.
Pod vodou je naopak drážďanské předměstí Laubegast, kde stavbě protipovodňových bariér zabránily protesty občanů, kteří nechtěli za domy nové hráze. K nejzničenějším městům Německa v roce 2002 patřil taky nedaleký Eilenburg. Tady se ale občané s novými hrázemi smířili - a nelitují. „V roce 2002 jsme měli v obci škody přes 100 milionů eur. Letos se účet za povodně blíží nule,“ říká Heiko Leihe z místní radnice.
Po roce 2002 se naplánovalo přes 350 protipovodňových projektů. Hotových je ale pouze 80.
Centrum Drážďan příchod očekávané povodňové vlny z Česka bez větších obtíží zvládlo. Ve městě normálně fungovaly i památky jako proslulá galerie Albertinum, zpustošená povodněmi v roce 2002, nebo zámek Zwinger. Slavná Semperova opera večer plánuje hrát jako v jiné dny, pouze chystané provedení opery Orlando bude o něco skromnější, neboť kvůli povodním nedorazila část kulis.
Labi tak zatím v centru padly za oběť převážně jen restaurace a pivnice ležící přímo u řeky, kterým nepomohly ani provizorní hráze z pytlů s pískem stavěné dobrovolníky v minulých dnech.
Historický střed Drážďan povětšinou zůstal ušetřen nedávných výjevů z bavorského Pasova i nedalekých polabských měst Pirny, Míšně nebo Bad Schandau, kde rozvodněné toky zalily velké části města. A podle všeho jich nejspíš ušetřen už zůstane. Vysoká hladina Labe zde ale zůstane čtyři až pět dní.
