Budapešť – Pozdě, ale přece. V Maďarsku odsoudili bývalého maďarského komunistického politika Bélu Biszkua za válečné zločiny. Podle soudu se jich dopustil při potlačení povstání v roce 1956. Biszku má za mřížemi strávit 5,5 roku. Proti verdiktu se může odvolat. Je mu 92 let.
Biszku byl v letech 1957 až 1961 ministrem vnitra. Kdysi významný prosovětský funkcionář je podle obžaloby odpovědný za smrt desítek Maďarů zastřelených v roce 1956. Biszku byl údajně členem komise, která během protestů nařizovala zabíjet civilisty.
„Béla Biszku byl zadržen v souvislosti se střelbami, které způsobily smrt několika lidí při událostech, jež následovaly po povstání v roce 1956,“ prohlásil budapešťský prokurátor Tibor Ibolya v září 2012. Podle prokurátora je posledním dosud žijícím předákem té doby, který může ještě být dohnán k odpovědnosti za svoji roli, kterou sehrál při potlačování povstání sovětskými vojsky.
„Béla Biszku je vinen ze spáchání válečných zločinů, čehož se dopustil tím, že podnítil vraždu nejméně jedné osoby,“ prohlásil dnes soudce Szabolcs Tóth. Biszku ve svém písemném svědectví, které bylo u soudu přečteno, odmítl jakýkoli podíl na rozhodování o násilném rozehnání protestů. Popřel i další obvinění. Během dnešního sedmihodinového jednání vše pozorně poslouchal. Když se ho soudce na závěr zeptal, zda mu může být oznámen verdikt, nebo zda by mělo být kvůli jeho únavě jednání odloženo, údajně řekl rozhodným hlasem: „Dokončeme to.“
Stíhání umožnil nový zákon
Exministr mohl být souzen na základě zákona, který prosadila konzervativní strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a který říká, že válečné zločiny a zločiny proti lidskosti se nepromlčují. Proces začal za velké pozornosti médií v polovině března. V přeplněné soudní síni seděli v první řadě i poslanci krajně pravicové strany Jobbik, kteří v roce 2012 stáli za tím, že se místní justice začala případem zabývat.
Soud shledal Biszkua vinným i z dalších trestných činů, mimo jiné z popírání zločinů spáchaných během komunistického režimu nebo nezákonného držení střeliva. Během domovní prohlídky u něj bylo objeveno jedenáct kusů lovecké munice.
Maďarské povstání v roce 1956
Vcelku pokojná budapešťská demonstrace 23. října 1956 měla vyjádřit solidaritu se změnami v Polsku. Akce ale byla nakonec rozbuškou lidového povstání proti stalinistickému režimu a sovětské okupaci. Ještě večer 23. října padly u budovy rozhlasu první výstřely. V noci pak do ulic vyrazili sovětští vojáci.
Premiér Imre Nagy v následujících dnech představil novou vládu a uznal povstání za národnědemokratické hnutí. Jenže 31. října vedení Sovětského svazu rozhodlo o potlačení revoluce. Čtvrtého listopadu pak sovětská vojska znovu zaútočila v hlavním městě. Boje s povstalci trvaly asi týden.
Zemřelo několik tisíc lidí. Při následných čistkách bylo popraveno přes 200 lidí a dalších 22 tisíc Maďarů skončilo ve vězení, 210 tisíc jich emigrovalo.
Pohled na bývalý komunistický režim se ale mezi Maďary značně liší. „Podle mě není válečný zločinec. Dělal to, co ho režim donutil dělat,“ míní obyvatelka Budapešti Agnes Ballaová. Hodnocení Biszkuových činů podle ženevských konvencí vyvolává pochybnosti i u odborníků. „Nebyla to válečná doba. Byl to trestný čin, velmi ohavný, to je nesporné, který se dal trestat podle maďarského práva, ale ne podle mezinárodního,“ dodává profesor mezinárodního práva Lászlo Valki.
