Doubrava a Zemánek se objevili na ukrajinské černé listině

Dva čeští politici - senátor Jaroslav Doubrava ze sdružení Severočeši.cz a místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek - se vedle svých ruských kolegů objevili na nové ukrajinské černé listině, kterou vydal prezident Petro Porošenko v reakci na přípravy voleb v separatisty ovládané části východoukrajinského Donbasu. Nová omezení se týkají více než čtyř stovek lidí a 90 podniků.

Doubrava a Zemánek se loni na podzim zúčastnili jako pozorovatelé voleb, které uspořádali proruští separatisté v Donbasu. Podobně Kyjev trestal i jiné evropské politiky: na seznamu jsou tři novináři BBC, kteří informují o dění z Moskvy, reportéři německého týdeníku Die Zeit či několika španělských listů a také izraelští korespondenti.

Vstup na Ukrajinu má od nynějška zakázán například ruský ministr obrany Sergej Šojgu, jeho náměstci a různí velitelé, ministr zemědělství Alexandr Tkačov, předseda dolní komory ruského parlamentu Sergej Naryškin, předseda zahraničního výboru sněmovny Alexej Puškov či čečenský vládce Ramzan Kadyrov. Na černou listinu se dostala i řada ruských novinářů v čele s šéfem státního mediálního holdingu Rossija segodňa Dmitrijem Kiseljovem. Z firem byla na sankční seznam zařazena například ruská letecká společnost Aeroflot či banky Gazprombank a Bank of Moscow.

List Ukrajinska pravda dal nové sankce do souvislosti s volbami, které se proruští separatisté chystají příští měsíc uspořádat na ovládnutých územích východní Ukrajiny, prý v dohodě s Ruskem. Minský mírový proces inkasoval podle Porošenka „velice silný úder uspořádáním falešných voleb loni 2. listopadu“. „Chci zdůraznit veliké nebezpečí, které vytváří rozhodnutí o uspořádání falešných voleb 18. října a 1. listopadu. Toto hazardní, neodpovědné rozhodnutí vyžaduje naši jasnou a sladěnou reakci v podobě prodloužení a rozšíření sankcí,“ řekl prezident. Podle něj je v sázce nejen svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, ale i svoboda, demokracie a další evropské hodnoty. Zdůraznil také, že při uvalování sankcí Kyjev postupuje v koordinaci s Evropskou unií a Spojenými státy. Sankce jsou podle prezidenta uvalovány za „zločinnou činnost“ proti Ukrajině.

Rozhodnutí o sankcích přijalo ukrajinské vedení ještě 2. září, kdy své sankce proti Rusku prodloužily i Evropská unie a USA. Sankcím EU je vystaveno 37 firem a 150 jednotlivců. Spojené státy na sankční seznam nově zařadily několik ruských společností, které údajně dodávají jaderné a raketové technologie režimům v Severní Koreji, Íránu a Sýrii, například monopolní ruský zbrojní exportér Rosoboronexport nebo výrobce stíhaček MiG.

Rusko na oplátku za unijní sankce vytvořilo mimo jiné vlastní černou listinu, na kterou dalo 89 evropských politiků a diplomatů. Z Česka na ruském seznamu figurují bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, poslanec Marek Ženíšek (oba TOP 09), europoslanec Jaromír Štětina a bývalý eurokomisař Štefan Füle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 33 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...