Dva čeští politici - senátor Jaroslav Doubrava ze sdružení Severočeši.cz a místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek - se vedle svých ruských kolegů objevili na nové ukrajinské černé listině, kterou vydal prezident Petro Porošenko v reakci na přípravy voleb v separatisty ovládané části východoukrajinského Donbasu. Nová omezení se týkají více než čtyř stovek lidí a 90 podniků.
Doubrava a Zemánek se objevili na ukrajinské černé listině
Doubrava a Zemánek se loni na podzim zúčastnili jako pozorovatelé voleb, které uspořádali proruští separatisté v Donbasu. Podobně Kyjev trestal i jiné evropské politiky: na seznamu jsou tři novináři BBC, kteří informují o dění z Moskvy, reportéři německého týdeníku Die Zeit či několika španělských listů a také izraelští korespondenti.
Vstup na Ukrajinu má od nynějška zakázán například ruský ministr obrany Sergej Šojgu, jeho náměstci a různí velitelé, ministr zemědělství Alexandr Tkačov, předseda dolní komory ruského parlamentu Sergej Naryškin, předseda zahraničního výboru sněmovny Alexej Puškov či čečenský vládce Ramzan Kadyrov. Na černou listinu se dostala i řada ruských novinářů v čele s šéfem státního mediálního holdingu Rossija segodňa Dmitrijem Kiseljovem. Z firem byla na sankční seznam zařazena například ruská letecká společnost Aeroflot či banky Gazprombank a Bank of Moscow.
List Ukrajinska pravda dal nové sankce do souvislosti s volbami, které se proruští separatisté chystají příští měsíc uspořádat na ovládnutých územích východní Ukrajiny, prý v dohodě s Ruskem. Minský mírový proces inkasoval podle Porošenka „velice silný úder uspořádáním falešných voleb loni 2. listopadu“. „Chci zdůraznit veliké nebezpečí, které vytváří rozhodnutí o uspořádání falešných voleb 18. října a 1. listopadu. Toto hazardní, neodpovědné rozhodnutí vyžaduje naši jasnou a sladěnou reakci v podobě prodloužení a rozšíření sankcí,“ řekl prezident. Podle něj je v sázce nejen svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, ale i svoboda, demokracie a další evropské hodnoty. Zdůraznil také, že při uvalování sankcí Kyjev postupuje v koordinaci s Evropskou unií a Spojenými státy. Sankce jsou podle prezidenta uvalovány za „zločinnou činnost“ proti Ukrajině.
Rozhodnutí o sankcích přijalo ukrajinské vedení ještě 2. září, kdy své sankce proti Rusku prodloužily i Evropská unie a USA. Sankcím EU je vystaveno 37 firem a 150 jednotlivců. Spojené státy na sankční seznam nově zařadily několik ruských společností, které údajně dodávají jaderné a raketové technologie režimům v Severní Koreji, Íránu a Sýrii, například monopolní ruský zbrojní exportér Rosoboronexport nebo výrobce stíhaček MiG.
Rusko na oplátku za unijní sankce vytvořilo mimo jiné vlastní černou listinu, na kterou dalo 89 evropských politiků a diplomatů. Z Česka na ruském seznamu figurují bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, poslanec Marek Ženíšek (oba TOP 09), europoslanec Jaromír Štětina a bývalý eurokomisař Štefan Füle.