Praha/Kyjev - Rusko dosáhlo toho, že agresor je rovnocenný tomu, kdo je napaden. Znovu to potvrdila berlínská schůzka ministrů zahraničí Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa, z jejíhož výsledku se raduje zejména šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. V pořadu Události, komentáře to uvedl bývalý federální ministr obrany a někdejší velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský, podle něhož ruský ministr mluví ve jménu separatistů.
Na středečním jednání ministrů zahraničí v Berlíně se Kyjev a Moskva shodly na postupu při stažení těžkých zbraní, vytvoření demarkační linie a bezpečnostních zónách mezi pozicemi ukrajinské armády a proruských separatistů na východě země. Oddělení vojsk a stažení těžkých zbraní s ráží vyšší než 100 milimetrů do vzdálenosti 15 kilometrů od linie kontaktu předpokládal již minský protokol, který v rámci dohody o příměří dojednali vzbouřenci a zástupci ukrajinské armády loni počátkem září. Klid zbraní ale žádná ze stran fakticky nedodržovala, na papíře zůstal také závazek oddělení vojsk a z velké části i výměny zajatců.
Podle Dobrovského je výsledek berlínské schůzky pozitivní zejména pro Lavrova, protože je to právě on, kdo definuje demarkační linii na území cizího státu, který je napaden vojsky přinejmenším podporovanými ruskými zbraněmi. „On ji stanovuje a je to právě on, kdo ve skutečnosti mluví ve jménu separatistů, kteří napadají ukrajinskou armádu,“ prohlásil Dobrovský. „Rusko dosáhlo toho, že agresor je rovnocenný tomu, kdo je napaden. A bylo to znovu potvrzeno tímto jednáním,“ zdůraznil.
Berlínská schůzka podle Dobrovského ve skutečnosti žádný pozitivní výsledek nepřinesla. Pouze stabilizuje současnou situaci a lze předpokládat, že všichni přítomní přijali jako jistotu, že prostor, který je teď okupován s podporou ruských sil, zůstane v podobě, v jaké je.
„Bude-li stanovena demarkační linie a bude-li řečeno, že se stáhnou těžké zbraně na obě strany od demarkační linie o 15 kilometrů zpět, musí se také definovat, jakým způsobem budou zastaveny boje, které se povedou lehčími zbraněmi. O tom nepadlo ani slovo,“ připomněl Dobrovský. Je podle něj také třeba vyřešit skutečnost, že na území suverénního státu se pohybují cizí síly - bez ohledu na to, jestli jsou opravdu doložitelné. Připomněl v této souvislosti, že ani na Krymu nebyly ruské jednotky doložitelné - až do okamžiku, než prezident Vladimir Putin ty „neexistující síly“ vyznamenal. „Pokud nejsou položeny tyto další otázky a podmínky dalšího jednání, tak to jednání je ve prospěch Ruska, a nikoliv ve prospěch Ukrajiny,“ uzavřel bývalý český ministr obrany.
