Kyjev – Půl miliardy eur (skoro 14 miliard korun) slíbila Kyjevu německá kancléřka Angela Merkelová jako příspěvek na mezinárodní pomoc při obnově válkou poničeného východu Ukrajiny. Při setkání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem kancléřka zároveň zdůraznila nutnost příměří mezi vládními jednotkami a proruskými separatisty a vyslovila se pro diplomatické řešení, s nímž by souhlasily všechny strany konfliktu. Merkelová je v ukrajinské metropoli na své první návštěvě od propuknutí bojů.
„Chtěl bych poděkovat paní Merkelové (…) za vytvoření speciálního fondu, který bude oznámen na zářijové dárcovské konferenci v Evropské unii a do něhož bude převedeno 500 milionů eur na obnovení infrastruktury Donbasu,“ řekl Porošenko. Hovořil v této souvislosti o „Marshallově plánu pro Ukrajinu“ a označil kancléřku za svou dobrou přítelkyni. „Chtěl bych zdůraznit, že paní Merkelová zná problémy Ukrajiny jako nikdo druhý,“ prohlásil. Upřesnil, že během posledních dvou měsíců spolu hovořili téměř dvacetkrát.
Angela Merkelová na návštěvě Ukrajiny:
„Jsem ráda, že tady můžu být s vámi v této nelehké době, v níž bojujeme o jednotu a územní celistvost Ukrajiny. Doufám, že probereme všechny problémy - i to, jak by Německo mohlo přispět k jejich řešení. V první řadě se ale musíme soustředit na obnovu míru.“
Kancléřka po schůzce s Porošenkem upřesnila, že budou poskytnuty záruky na půjčku v objemu více než 500 milionů eur. Peníze mají být určeny především na dodávky energie a vody. Dodatečnou částkou 25 milionů eur chce Německo přispět na ubytování pro uprchlíky, jejichž počet odhaduje OSN na 400 tisíc.
„Územní integrita a blahobyt Ukrajiny jsou zásadním cílem německé politiky,“ podtrhla Merkelová a znovu odsoudila i ruskou anexi Krymu. Vybídla obě strany ukrajinského konfliktu, aby se zasadily o nastolení příměří, nicméně připustila, že mír nenastane, dokud se nepodaří zlepšit kontrolu nad hranicí Ukrajiny s Ruskem. Přes hranici podle Kyjeva proudí ruské zbraně a žoldnéři, Moskva ovšem tato obvinění odmítá. Další sankce proti Rusku podle kancléřky teď na pořadu dne nejsou, do budoucna je ale nevyloučila. Záležet podle ní bude na tom, zda se nezhorší situace.
Klíčové epizody ukrajinské krize si můžete připomenout ZDE.
„Ukrajina je připravena a schopna zajistit mírové urovnání,“ ujistil Porošenko a dodal, že nastolení míru brání jen „cizí žoldáci“, jak Kyjev označuje údajné ruské dobrovolníky na straně rebelů. „Prosím, stáhněte ozbrojence z našeho území. Pak mohu ujistit, že mír bude nastolen velice rychle,“ řekl prezident. Ukrajina podle něj udělá pro mír vše, co může - avšak „nikoliv za cenu svrchovanosti, územní celistvosti a nezávislosti“.
Merkelová se také sešla se zástupci krymských Tatarů a s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem. Její návštěva v Kyjevě předchází úterním jednáním v Minsku, kde se má Porošenko setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V běloruské metropoli mají být i tři členové Evropské komise.
Na východě Ukrajiny se mluví o humanitární krizi, pomoc potřebují desetitisíce lidí. Trpí hlady, nemocnice nefungují, lékaři často operují v provizorních podmínkách. Na místě pomáhají i české neziskové organizace. Ty nákup veškerého vybavení financují z vlastních zdrojů, ve spolupráci s ministerstvem zahraničí nebo z veřejných sbírek. Na konto mohou lidé přispívat libovolnou částkou.
Češi poslali na pomoc Ukrajině přibližně 10 milionů korun. Přesnou částku je ale těžké určit, protože kromě tuzemských humanitárních organizací lidé přispívají i přímo těm ukrajinským. Člověk v tísni zatím vybral zhruba pět milionů korun, Charita České republiky jeden milion, Adra a Červený kříž částky v řádu statisíců. Humanitární pracovníci pobývající na východě Ukrajiny tvrdí, že chybí prakticky všechno, nejvíc ale potřebují zdravotnické a hygienické potřeby, potraviny, pitnou vodu, dětskou výživu a pleny.
V předvečer kancléřčiny návštěvy se německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel vyslovil pro federalizaci Ukrajiny jako jedinou schůdnou cestu k zachování jednoty země. Federalizaci, k níž s ohledem na silnou ruskojazyčnou komunitu na východě země nabádala Moskva, Kyjev dosud odmítal. Merkelová dnes poznamenala, že Porošenkova otevřenost vůči „decentralizaci“ země se jeví jako dobré znamení.
