Vatikán – Do svatořečení dvou nejvýraznějších papežů katolické církve Jana Pavla II. a Jana XXIII. zbývají jen dva dny. Pro katolickou církev to bude jedna z největších událostí poslední doby, chystají se na ni miliony poutníků z celého světa. Život obou mužů připomíná také fotografická výstava Pokora a odvaha, která změnila dějiny. Výběr snímků uspořádalo Vatikánské muzeum.
Už v neděli papež František na Svatopetrském náměstí svatořečí dva své předchůdce Jana Pavla II. a Jana XXIII. Do panteonu křesťanských svatých se tak dostanou dvě osobnosti, které církev reprezentovaly ve dvacátém století a pomohly vytvořit její moderní tvář. Dodnes jsou oba pontifikové považováni za nejoblíbenější a nejvlivnější hlavy katolické církve v novodobých dějinách.
SLEDUJTE ŽIVĚ
Přímý přenos svatořečení Jana Pavla II. a Jana XXIII. vysíláme v neděli 27. dubna od 9:50 na kanálu ČT2.
Ilustrovat na pouhých 120 fotografiích ty nejpamátnější okamžiky života obou mužů nebylo snadné. Jen fotografií Jana Pavla II. existuje v databázi vatikánského deníku šest milionů. „Je to nepochybně dědictví, dědictví pocitů, které můžeme díky fotografiím znovu prožít. Naší hlavní starostí je teď uchovat tento odkaz prostřednictvím digitalizace všech snímků,“ říká Sergio Pellini, šéf fotografického oddělení L'Osservatore Romano.
Nedělní ceremonie se s velkou pravděpodobností zúčastní také emeritní papež Benedikt XVI., který se svého úřadu vzdal v loňském roce. Kromě toho do Itálie zamíří i řada politiků – účast potvrdily dvě desítky hlav států a další dvě desítky premiérů.
Rakouské úřady odhadují, že zemí projede dnes a v sobotu až 1 500 autobusů s většinou polskými věřícími směřujícími do Říma. Většina z nich prý překročí hranice s Českem na přechodu Mikulov/Drasenhofen. Podle agentury APA však místní policie nepočítá s většími dopravními komplikacemi.
Polák Karol Wojtyla (papež Jan Pavel II.) se v roce 1978 stal prvním neitalským papežem po více než čtyřech stoletích. Významnou úlohu jakožto rodák z východoevropské země sehrál v osmdesátých letech, kdy se hroutily totalitní režimy v Evropě. Během neobyčejně dlouhého pontifikátu, který trval přes 26 let, získal díky své otevřenosti a srdečnosti obrovskou popularitu a o svatořečení se začalo hovořit hned po jeho smrti v roce 2005.
Během svého pontifikátu najezdil Jan Pavel II. více kilometrů než všichni jeho předchůdci dohromady. Nešlo ale o vášeň světoběžníka, nýbrž o hledání dialogu s odlišnými kulturami. Velice složitým procesem svatořečení prošel za rekordně krátkou dobu devíti let. Za blahoslaveného byl vyhlášen už v roce 2011.
Ital Jan XXIII., vlastním jménem Angelo Giuseppe Roncalli, který se stal papežem v roce 1958, je mezi veřejností mnohem méně známý než Jan Pavel II. Pro dějiny katolické církve je však klíčovou postavou. Právě on totiž v roce 1962 rozhodl o uspořádání druhého vatikánského koncilu, který církev modernizoval a vnesl do jejích struktur čerstvý vítr.
Shromáždění, jež trvalo celkem tři roky, rozhodlo například o tom, že v liturgii nahradí latinu národní jazyky, že se církev otevře nevěřícím a naváže dialog s jinými vyznáními. Sám Jan XXIII. se však konce druhého vatikánského koncilu nedožil, zemřel v roce 1963.
Jan XXIII. byl známý svým smyslem pro humor a tajnými cestami mimo zdi Vatikánu. Taky mnohdy porušoval ceremoniální zvyklosti, to má ostatně společné i se současnou hlavou katolické církve Františkem.
O významu Jana XXIII. svědčí i to, že František se rozhodl proces jeho svatořečení uspíšit. Příslušné kongregaci nařídil, že není třeba trvat na prokázání druhého zázraku, který je obvykle pro kanonizaci potřeba.
