V září se do Evropské unie dostalo 170 tisíc uprchlíků. Vyplývá to z nové bilance agentury Frontex. Za devět měsíců letošního roku do Unie zamířilo celkem 710 tisíc běženců. Migranti se snaží proniknout na starý kontinent hlavně z Blízkého východu a z Afriky. Dominantní skupinou jsou občané Sýrie. Nejvíc z nich využívá cestu přes řecké ostrovy.
Počet migrantů mířících do Evropy oproti srpnu mírně klesl - tehdy vnější hranici EU překročilo 190 tisíc osob. Mohutný nárůst počtu migrantů ale dokumentuje hlavně meziroční porovnání. Za celý loňský rok zaznamenala evropská agentura koordinující ostrahu vnějších unijních hranic 282 tisíc příchozích.
Masivnímu tlaku dál čelí řecké ostrovy, především Lesbos. Od ledna do konce září se na něj dostalo 350 tisíc migrantů. Tlak na Řecko se podle Frontexu přímo projevuje také na následné takzvané balkánské trase směrem na západ Evropy. Maďarsko hlásilo 204 tisíc příchozích, tedy třináctinásobek proti roku 2014.
Frontex žádá o stovky lidí, kteří by pomáhali v Řecku a Itálii
„Řecko a Itálie potřebují s registrací a identifikací nově příchozích nutně pomoci,“ uvedl šéf Frontexu Fabrice Leggeri. Připomněl, že agentura se už obrátila na členské země s žádostí o pohraničníky, kteří by mohli pomoci. Frontex žádá až o 775 lidí, 670 z nich je potřeba právě v Itálii a Řecku, další by působili jinde a umožnili uskutečnit potřebné přesuny.
Nebezpečnou cestu z Libye volí stále méně běženců
Stále citelnější nedostatek plavidel v Libyi a také zhoršující se povětrnostní podmínky mají podle Frontexu vliv na změnu situace na trase mezi touto africkou zemí a Itálií. V září tudy do EU dorazilo 12 tisíc lidí, polovina srpnového počtu. Celkově to znamená, že za prvních devět měsíců letošního roku touto cestou připlulo do Evropy skoro 129 tisíc osob – nejčastěji jde o Eritrejce.
- Evropská unie spustila před několika týdny druhou fázi své námořní operace právě v této oblasti. Nyní mohou lodě zemí EU v mezinárodních vodách kontrolovat a zadržovat pašerácká plavidla.
EU na sílící migrační vlnu reaguje rozbíhajícím se zlepšováním ochrany vnějších hranic, reformou azylové a návratové politiky i snahou řešit příčiny krizí, kvůli kterým statisíce lidí své domovy opouštějí. Součástí evropské odpovědi je také přerozdělování některých žadatelů o azyl z nejpostiženějších míst mezi další státy osmadvacítky.
Berlín pomůže Iráčankám, které skončily v rukou islamistů
Německo nově oznámilo, že v rámci zvláštního programu pomůže letos asi tisícovce iráckých obětí násilí spáchaného radikály z organizace Islámský stát (IS). Traumatizované ženy a děti dostanou v Německu psychologickou pomoc i šanci na nový život.
Bojovníci IS obsadili sever Iráku při bleskové ofenzivě loni v červnu. Část dobytých území se sice irácké armádě za pomoci šíitských dobrovolnických milicí podařilo dobýt zpět, radikálové ale nadále ovládají asi třetinu země.
Příslušníci nemuslimských menšin žijící na okupovaných územích čelí krutému zacházení i mučení. Například ženy a dívky z jezídské menšiny, kterou IS považuje za „uctívače ďábla“, se často stávají sexuálními otrokyněmi. V zajetí islamistů je jich v současnosti podle odhadů asi pět tisíc, zhruba dvěma tisícům se od roku 2014 podařilo uprchnout.
