Do čela sudetských Němců zvolen Bernd Posselt

Mnichov - Mluvčím a nejvyšším představitelem všech sudetských Němců byl zvolen Bernd Posselt, poslanec Evropského parlamentu a dosavadní předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Rozhodlo o tom dnes v Mnichově spolkové shromáždění, nejvyšší orgán sdružení. Posselt podle agentury DPA získal 75 ze stovky odevzdaných hlasů.

Jedenapadesátiletý Posselt jako představitel poválečné generace sudetských Němců v nejvyšší funkci střídá bývalého šéfa bavorského sněmu, sedmdesátníka Johanna Böhma. Na pozici šéfa krajanského sdružení postoupil padesátiletý Franz Pany.

Za hlavní cíl sdružení Posselt označil zlepšení vztahů mezi sudetskými Němci a Českem, kde podle jeho slov sice „dosud nedošlo k obratu, avšak projevují se první známky oteplení“. Chce také podporovat sudetoněmeckou kultury a postoupit v budování mnichovského muzea, připomínajícího vysídlení z někdejšího Československa.

K Sudetoněmeckému krajanskému sdružení se podle jeho údajů hlásí více než 200.000 členů a údajně statisíce dalších sympatizantů.

Posselt, bývalý novinář a spolupracovník vůdce panevropského hnutí Otty von Habsburga, patří k poválečné generaci (narodil se 4.června 1956 v Pforzheimu). Nicméně také patří ke kritikům odsunu, a to především z hlediska, že s československými Němci se zacházelo z pozice kolektivní viny, bez přihlédnutí ke skutečnému provinění v době války. K tomu patří i požadavek zrušení amnestie pro pachatele zločinů spáchaných na Němcích v období odsunu. Posselt, syn bývalého německého starosty Jablonce nad Nisou, si však nenárokuje majetek, který zde rodina musela zanechat.

Spory spojené s osudem odsunutých nebyly vyřešeny ani během více než čtyřicetileté komunistické vlády, ani po změně poměrů v roce 1989. Spory také provázely přípravu mezistátní smlouvy v roce 1992, zasáhly do zrodu česko-německé deklarace z roku 1997 a v novém tisíciletí jednu chvíli - za Posseltova přispění - hrozily stát se překážkou českého vstupu do Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 26 mminutami

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 1 hhodinou

Český horolezec nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách

Horolezec z tuzemska v pátek nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Dvaatřicetiletého muže strhla uvolněná sněhová masa v oblasti nejvyšší slovenské hory Gerlachovský štít, informovala Horská záchranná služba (HZS).
17:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo a Ukrajina spustily společnou výrobu dronů

Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku jich nejméně deset tisíc dodá ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi, informovala agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že společný podnik navštívil a převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
před 3 hhodinami

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
před 5 hhodinami

Demonstranti v Caracasu požadují amnestii pro politické vězně

Poprvé od zajetí prezidenta Nicoláse Madura vyšli Venezuelané do ulic, aby požadovali mimo jiné amnestii pro politické vězně. O té měl ve čtvrtek po schválení v prvním čtení rozhodnout tamní parlament. Přijetí však zákonodárci pro neshody nad některými paragrafy chystaného zákona odložili na příští týden. Amnestie by se měla týkat kritiky vlády, nikoliv vážných zločinů jako vraždy, korupce či porušování lidských práv. Nevládní organizace Foro Penal odhaduje počet politických vězňů na 644, počet zaznamenaných zadržených však stále narůstá.
před 5 hhodinami

Newyorčané vrátili duhovou vlajku na Národní památník Stonewall

Aktivisté za podpory některých federálních a městských zastupitelů provizorně vrátili duhovou vlajku vedle státní vlajky na stožár v newyorském Národním památníku Stonewall. Původní vlajku odstranila správa národních parků počátkem týdne s odkazem na pokyny vydané v roce 2023, podle nichž stožáry spravované vládou nepředstavují „prostor pro svobodné vyjadřování veřejnosti“ a mohou na nich být vedle vlajky Spojených států vyvěšovány pouze takové vlajky, které „vyjadřují oficiální stanoviska federální vlády“.
před 7 hhodinami
Načítání...