Londýn - Benedikt XVI. dnes jako první papež oficiálně navštíví Británii. Přijíždí na pozvání královny Alžběty II., hlavy anglikánské církve. I když premiér David Cameron označil jeho čtyřdenní cestu za mimořádně významnou a historickou a přislíbil Benediktovi XVI. vřelé přijetí, papeže v Británii slavobrány zrovna nečekají. Klíčovým faktorem je historické napětí mezi katolíky a anglikánskou církví, která se od Říma odtrhla v 16. století. Svou úlohu hrají i dozvuky pedofilních skandálů uvnitř katolické církve a také relativně sekulární charakter britské, hlavně anglické společnosti.
Podle nejnovějšího průzkumu 57 procentům Britů papežova návštěva nevadí, ale nejsou spokojeni s tím, že ji má z poloviny platit také stát. Náklady se odhadují na 20 milionů liber (asi 600 milionů korun). Jednoznačně pro návštěvu je 14 procent lidí, proti papežově cestě je za každou cenu 11 procent. Na tři mše, které bude papež sloužit v Glasgow, Londýně a Birminghamu pod širým nebem, se tak stále neprodaly tisíce lístků.
Postoj Britů vůči katolické církvi nebyl příliš odlišný ani v roce 1982, kdy zemi navštívil papež Jan Pavel II., který přesto přitáhl statisíce nadšených věřících. Nicméně nedůvěru vůči katolíkům tehdy zastínilo charisma polského papeže, který byl vnímán také jako bojovník s komunismem. Návštěva byla pastorační, nikoliv státní; teprve v roce 1982 byly obnoveny diplomatické vztahy mezi Británií a Vatikánem.
Benedikt XVI. nemá výhodu osobního charismatu a je také obviňován z toho, že neudělal dost pro vyšetření skandálů kolem zneužívání dětí. V Británii se chce soukromě setkat s několika oběťmi, to ale podle mnohých nestačí. Britové jsou také proti některým učením, které církev prosazuje, jako je celibát nebo odmítavý postoj k potratům, antikoncepci a vysvěcování žen na kněze.
Benedikt XVI. přiletí dnes dopoledne do skotského Edinburghu, kde se setká s královnou Alžbětou II. a téhož dne bude sloužit mši v Glasgow. V pátek a v sobotu bude v Londýně, kde povede večerní modlitby v Hyde Parku a setká se s premiérem Cameronem. V pátek se také zúčastní bohoslužby ve Westminsterském opatství v Londýně a se šéfem anglikánů, arcibiskupem z Canterbury Rowanem Williamsem, se bude modlit za jednotu křesťanů.
Vyvrcholením cesty bude v neděli v Birminghamu blahořečení kardinála Johna Henryho Newmana. Teolog Newman, který žil v 19. století, byl jedním z nejznámějších konvertitů od anglikánství ke katolictví.
Anglikánskou církev ustavil v roce 1534 Jindřich VIII., když papež odmítl zrušit jeho manželství s Kateřinou Aragonskou. Od té doby až do roku 1791 byla katolická církev v Británii ilegální a katolíci mohli opět volit až v roce 1829. Členové královské rodiny si stále nesmějí brát katolíky, jinak přijdou o nárok na trůn.
V Británii žije asi 5,3 milionu katolíků, tedy necelých deset procent obyvatel. Katolíci v Severním Irsku jsou součástí irské katolické církve. K anglikánské církvi se v roce 2008 hlásilo 22,5 procenta lidí, zatímco k žádnému náboženství se nepřihlásilo 43,2 procenta. Otevřenými ateisty jsou vicepremiér Nick Clegg nebo David Miliband, který má největší šanci stát se šéfem labouristů. Cameron je anglikán, ale připouští, že má své pochyby. Tradiční nedůvěru mezi oběma církvemi posílil loni sám Benedikt XVI. Usnadnil anglikánům nespokojeným s liberálním trendem své církve, aby přestoupili ke katolíkům.
