Do afghánského parlamentu chce nová generace kandidátů. Věří v bezpečnou zemi

V Afghánistánu se blíží termín voleb do parlamentu. Uskutečnit by se měly už 20. října, je však stále možné, že se odloží stejně jako před třemi roky. O mandáty se letos uchází nová generace kandidátů. Tvoří je převážně mladí odborníci a podnikatelé, které neodrazují ani velká bezpečnostní rizika. Hlasování je všeobecně vnímané jako zkouška před ještě sledovanějšími prezidentskými volbami chystanými na jaro 2019.

Jednou z kandidátek nového ražení je Zakia Vardaková. Její rodinu dlouhá desetiletí válek v Afghánistánu těžce poznamenala. Sovětští vojáci jí před 40 lety zabili otce, Američané o 20 let později zajali a mučili jejího manžela a její bratr byl letos v létě zavražděn v metropoli Kábulu. Vardaková se přesto nevzdala naděje a ve volbách se uchází o křeslo v parlamentu, píše britský deník The Guardian.

Úspěšná inženýrka se před několika lety prakticky vzdala podnikání a rozhodla se plně soustředit na boj za práva žen. Po bratrově smrti ji příbuzní žijící v zahraničí přemlouvali, aby se k nim připojila. Vardaková to ale odmítla a s přesvědčením, že se Afghánistán pořád ještě může změnit a mírová země jejího dětství může být obnovena, vstoupila do nebezpečného, korupcí zaplaveného prostředí afghánské politiky.

Parlamentní volby přicházejí ve složitou dobu

Násilnosti jsou v Afghánistánu téměř na denním pořádku. Zemí zmítají s takovým množstvím civilních i vojenských obětí, že afghánské bezpečnostní složky přestaly počet mrtvých ze svých řad zveřejňovat. Radikální hnutí Taliban kontroluje největší část území od svého pádu a ohrožuje další oblasti. Další hrozbu představuje místní odnož teroristické organizace Islámský stát, která v zemi šíří sektářské násilí.

Ačkoli afghánská vláda, její američtí spojenci i Taliban jsou přístupnější než dřív myšlence vzájemných mírových rozhovorů, příprava mírového dialogu se s blížícími se volbami zpomalila. Taliban totiž nemá motivaci jednat s vládou, která může být za několik měsíců vystřídána jinou.

Riziko útoků v místech, kde se shlukují lidé, ovlivňuje kampaň

Hrozba násilí navíc značně komplikuje volební kampaň. Vzhledem k tomu, že atentátníci v poslední době napadli školy či sportovní kluby, představují shromáždění velkého počtu lidí obrovské riziko jak pro kandidáty, tak pro jejich příznivce. Zajištění bezpečnosti a pronájem veřejných prostor jsou ve městě, kde se o necelých 40 křesel uchází 800 kandidátů, drahé. Vardaková se proto osobně schází s vlivnými osobnostmi místní komunity, kontaktovat další voliče jí pomáhají najatí dobrovolníci.

„Mluvím s lidmi osobně a říkám jim, co jsem dokázala. Pomáhá mi také velká skupina mladých lidí, kteří navštěvují dům za domem s mým životopisem a vysvětlují, proč jsem tou správnou kandidátkou,“ prohlásila.

Není sama, kdo věří, že v Afghánistánu může opět zavládnout demokracie. Je součástí nové generace kandidátů, kterou tvoří převážně mladí odborníci a podnikatelé ucházející se o mandáty navzdory bezpečnostním rizikům a hořkým zkušenostem s předchozími parlamenty, jež byly kritizovány jako zkorumpované a neefektivní.

Podezření vyvolávají už registrace voličů

Obavy z rozsáhlé korupce vyvolala již registrace voličů. Počet registrovaných je totiž až příliš vysoký, než aby se mu dalo věřit, uvedl ústav Afghanistan Analysts Network. Podezřelý je podle něj především obrovský zájem o hlasování v konzervativních oblastech, kde bývá tradičně nízká účast a řada registračních center nemohla být kvůli násilnostem otevřena.

„Největší procento zaregistrovaných voličů je v těch nejméně bezpečných provinciích. Čtyři z nich – Paktíja, Nimrúz, Nangarhár a Núristán – zaznamenaly víc registrací, než je odhadovaný počet oprávněných voličů,“ upozornil analytik Scott Worden.

Parlamentní volby se měly konat již před třemi lety, ale byly odloženy. Někteří opoziční vůdci žádají další odklad, který by umožnil uvést spolehlivě do provozu kontrolu biometrických údajů voličů k ověření jejich identity. Úřady také například zrušily hlasování v neklidné provincii Ghazní na východě země.

Západní země, které volby financují, ale trvají na tom, že se parlamentní i prezidentské volby uskuteční. „Všichni se shodují na tom, že nebudou dokonalé. Ale myslím si, že budou lepší, než lidé očekávají,“ prohlásil nejmenovaný vysoký diplomat. Výsledky však budou téměř jistě zkresleny kvůli podvodům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónsko se hodlá bránit americkým investorům

Grónsko kvůli obavám z politické motivace amerických investorů zpřísní pravidla, chce zabránit hlavně nežádoucím nákupům nemovitostí, uvádí to zdroje agentury Reuters. Pomoct by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.
před 13 mminutami

Rusové v noci útočili na obytné čtvrti velkých ukrajinských měst

Útoky ruské armády v noci na čtvrtek zasáhly obytné budovy v Charkově, Kryvém Rihu, Kyjevě a Záporoží, vyžádaly si nejméně 28 zraněných. Ruské síly útočily pomocí různý typů raket i dronů.
08:32Aktualizovánopřed 20 mminutami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 24 mminutami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
12:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Orbán nasazuje vojáky a žádá o unijní misi na Ukrajinu. Kvůli Družbě

Maďarsko žádá EU o vyslání expertní mise na Ukrajinu za účasti zástupců Budapešti i Bratislavy, která by zjistila stav ropovodu Družba. V novém dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko bude podle něj akceptovat závěry takové mise. Orbán ve středu obvinil Ukrajinu z toho, že plánuje další narušení dodávek, a poslal vojáky chránit energetickou infrastrukturu.
před 1 hhodinou

VideoŠtáb ČT natáčel s dronaři v Záporožské oblasti

Bojiště na Ukrajině se za poslední rok stalo pro obě strany zcela přehledným. Klasické útočné operace klesly na minimum, klíčové je masivní nasazení dronů, a tedy i jejich rozvoj. Ukrajina jen v lednu tohoto roku nasadila drony ve více než sedmi tisících misí, především pro logistické úkoly na frontě. Štáb ČT natáčel nedaleko bojové linie v Záporožské oblasti.
před 3 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 8 hhodinami

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
před 8 hhodinami
Načítání...