Do afghánského parlamentu chce nová generace kandidátů. Věří v bezpečnou zemi

V Afghánistánu se blíží termín voleb do parlamentu. Uskutečnit by se měly už 20. října, je však stále možné, že se odloží stejně jako před třemi roky. O mandáty se letos uchází nová generace kandidátů. Tvoří je převážně mladí odborníci a podnikatelé, které neodrazují ani velká bezpečnostní rizika. Hlasování je všeobecně vnímané jako zkouška před ještě sledovanějšími prezidentskými volbami chystanými na jaro 2019.

Jednou z kandidátek nového ražení je Zakia Vardaková. Její rodinu dlouhá desetiletí válek v Afghánistánu těžce poznamenala. Sovětští vojáci jí před 40 lety zabili otce, Američané o 20 let později zajali a mučili jejího manžela a její bratr byl letos v létě zavražděn v metropoli Kábulu. Vardaková se přesto nevzdala naděje a ve volbách se uchází o křeslo v parlamentu, píše britský deník The Guardian.

Úspěšná inženýrka se před několika lety prakticky vzdala podnikání a rozhodla se plně soustředit na boj za práva žen. Po bratrově smrti ji příbuzní žijící v zahraničí přemlouvali, aby se k nim připojila. Vardaková to ale odmítla a s přesvědčením, že se Afghánistán pořád ještě může změnit a mírová země jejího dětství může být obnovena, vstoupila do nebezpečného, korupcí zaplaveného prostředí afghánské politiky.

Parlamentní volby přicházejí ve složitou dobu

Násilnosti jsou v Afghánistánu téměř na denním pořádku. Zemí zmítají s takovým množstvím civilních i vojenských obětí, že afghánské bezpečnostní složky přestaly počet mrtvých ze svých řad zveřejňovat. Radikální hnutí Taliban kontroluje největší část území od svého pádu a ohrožuje další oblasti. Další hrozbu představuje místní odnož teroristické organizace Islámský stát, která v zemi šíří sektářské násilí.

Ačkoli afghánská vláda, její američtí spojenci i Taliban jsou přístupnější než dřív myšlence vzájemných mírových rozhovorů, příprava mírového dialogu se s blížícími se volbami zpomalila. Taliban totiž nemá motivaci jednat s vládou, která může být za několik měsíců vystřídána jinou.

Riziko útoků v místech, kde se shlukují lidé, ovlivňuje kampaň

Hrozba násilí navíc značně komplikuje volební kampaň. Vzhledem k tomu, že atentátníci v poslední době napadli školy či sportovní kluby, představují shromáždění velkého počtu lidí obrovské riziko jak pro kandidáty, tak pro jejich příznivce. Zajištění bezpečnosti a pronájem veřejných prostor jsou ve městě, kde se o necelých 40 křesel uchází 800 kandidátů, drahé. Vardaková se proto osobně schází s vlivnými osobnostmi místní komunity, kontaktovat další voliče jí pomáhají najatí dobrovolníci.

„Mluvím s lidmi osobně a říkám jim, co jsem dokázala. Pomáhá mi také velká skupina mladých lidí, kteří navštěvují dům za domem s mým životopisem a vysvětlují, proč jsem tou správnou kandidátkou,“ prohlásila.

Není sama, kdo věří, že v Afghánistánu může opět zavládnout demokracie. Je součástí nové generace kandidátů, kterou tvoří převážně mladí odborníci a podnikatelé ucházející se o mandáty navzdory bezpečnostním rizikům a hořkým zkušenostem s předchozími parlamenty, jež byly kritizovány jako zkorumpované a neefektivní.

Podezření vyvolávají už registrace voličů

Obavy z rozsáhlé korupce vyvolala již registrace voličů. Počet registrovaných je totiž až příliš vysoký, než aby se mu dalo věřit, uvedl ústav Afghanistan Analysts Network. Podezřelý je podle něj především obrovský zájem o hlasování v konzervativních oblastech, kde bývá tradičně nízká účast a řada registračních center nemohla být kvůli násilnostem otevřena.

„Největší procento zaregistrovaných voličů je v těch nejméně bezpečných provinciích. Čtyři z nich – Paktíja, Nimrúz, Nangarhár a Núristán – zaznamenaly víc registrací, než je odhadovaný počet oprávněných voličů,“ upozornil analytik Scott Worden.

Parlamentní volby se měly konat již před třemi lety, ale byly odloženy. Někteří opoziční vůdci žádají další odklad, který by umožnil uvést spolehlivě do provozu kontrolu biometrických údajů voličů k ověření jejich identity. Úřady také například zrušily hlasování v neklidné provincii Ghazní na východě země.

Západní země, které volby financují, ale trvají na tom, že se parlamentní i prezidentské volby uskuteční. „Všichni se shodují na tom, že nebudou dokonalé. Ale myslím si, že budou lepší, než lidé očekávají,“ prohlásil nejmenovaný vysoký diplomat. Výsledky však budou téměř jistě zkresleny kvůli podvodům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26AktualizovánoPrávě teď

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 8 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.